Text 18
rājā kahe, — āmi tomāra dāsera anudāsa
bhṛtyera bhṛtya kara, — ei mora āśa
rājā kahe – král řekl; āmi – já; tomāra – Tvůj; dāsera anudāsa – nejposlušnĕjší služebník Tvých služebníků; bhṛtyera bhṛtya – služebníkem služebníků; kara – učiň (mĕ); ei – to; mora āśa – moje touha.
Král odpovĕdĕl: „Jsem ten nejposlušnĕjší služebník Tvých služebníků. Přeji si, abys mne přijal jako služebníka Tvých služebníků.“
Pro oddaného je tím nejvĕtším úspĕchem stát se služebníkem Pánových služebníků. Nikdo by si ve skutečnosti nemĕl přát být Pánovým přímým služebníkem. To není příliš dobrý nápad. Když Prahlāda Mahārāja dostal od Nṛsiṁhadevy nabídku nĕjakého požehnání, odmítl všechny druhy hmotných požehnání a modlil se o to, aby se stal služebníkem Pánových služebníků. Když Dhruva Mahārāja dostal nabídku požehnání od Kuvery, strážce pokladu polobohů, mohl požádat o neomezené hmotné bohatství. On však požádal pouze o to, aby se mohl stát služebníkem služebníků Pána. Kholāvecā Śrīdhara byl velmi chudý muž, ale když mu chtĕl dát Śrī Caitanya Mahāprabhu požehnání, modlil se k Pánu také o to, aby mu bylo dovoleno zůstat služebníkem Pánových služebníků. Závĕr je, že být služebníkem služebníků Nejvyšší Osobnosti Božství je to nejvyšší požehnání, po jakém může človĕk toužit.