Text 261
caitanya-gosāñira nindā śunila yāhā haite
tāre vadha kaile haya pāpa-prāyaścitte
caitanya-gosāñira — Śrī Caitanyi Mahāprabhua; nindā — urážku; śunila — slyšel jsem; yāhā haite — od koho; tāre vadha kaile — když bude zabit; haya — je; pāpa-prāyaścitte — odčinĕní hříchu.
„Pokud ten, kdo urazil Śrī Caitanyu Mahāprabhua, bude zabit, jeho hříšný skutek tak může být odčinĕn.“
Hari-bhakti-vilāsa uvádí ohlednĕ urážení vaiṣṇavy následující citát ze Skanda Purāṇy:
yo hi bhāgavataṁ lokam upahāsaṁ nṛpottama
karoti tasya naśyanti artha-dharma-yaśaḥ-sutāḥ
nindāṁ kurvanti ye mūḍhā vaiṣṇavānāṁ mahātmanām
patanti pitṛbhiḥ sārdhaṁ mahā-raurava-saṁjñite
hanti nindati vai dveṣṭi vaiṣṇavān nābhinandati
krudhyate yāti no harṣaṁ darśane patanāni ṣaṭ
V rozhovoru mezi Mārkaṇḍeyou a Bhagīrathou se říká: „Můj milý králi, ten, kdo se posmívá vznešenému oddanému, ztratí výsledky svých zbožných činností, své postavení, svou povĕst a své syny. Vaiṣṇavové jsou velké duše. Každý, kdo je pomlouvá, poklesne i se svými předky do pekla známého jako Mahāraurava. Zcela určitĕ se v pekelných podmínkách ocitnou ti, kdo vaiṣṇavu zabijí, pomluví, závidĕjí mu, hnĕvají se na nĕj, nepokloní se mu a neradují se, když ho vidí.“
Hari-bhakti-vilāsa (10.314) obsahuje také následující citát z Dvārakā-māhātmyi:
kara-patraiś ca phālyante su-tīvrair yama-śāsanaiḥ
nindāṁ kurvanti ye pāpā vaiṣṇavānāṁ mahātmanām
V rozhovoru mezi Prahlādem Mahārājem a Bali Mahārājem se říká: „Hříšníci, kteří pomlouvají vaiṣṇavy, velké duše, podléhají nesmírnĕ krutému trestu Yamarāje.“
Jīva Gosvāmī ve své Bhakti-sandarbĕ (313) cituje tento výrok týkající se pomlouvání Pána Viṣṇua:
ye nindanti hṛṣīkeśaṁ tad-bhaktaṁ puṇya-rūpiṇam
śata-janmārjitaṁ puṇyaṁ teṣāṁ naśyati niścitam
te pacyante mahā-ghore kumbhīpāke bhayānake
bhakṣitāḥ kīṭa-saṅghena yāvac candra-divākarau
śrī-viṣṇor avamānanād gurutaraṁ śrī-vaiṣṇavollaṅghanam
tadīya-dūṣaka-janān na paśyet puruṣādhamān
taiḥ sārdhaṁ vañcaka-janaiḥ saha-vāsaṁ na kārayet
„ ,Ten, kdo kritizuje Pána Viṣṇua a Jeho oddané, ztratí veškerý prospĕch získaný bĕhem stovky zbožných zrození. Taková osoba bude hnít v pekle Kumbīpāka a červi ji budou užírat tak dlouho, dokud bude existovat slunce a mĕsíc. Nikdo by se proto nemĕl ani podívat do tváře toho, kdo pomlouvá Pána Viṣṇua a Jeho oddané. S takovými lidmi se nikdy nesdružuj.̀ “
Jīva Gosvāmī ve své Bhakti-sandarbĕ (265) dále cituje ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.74.40):
nindāṁ bhagavataḥ śṛṇvaṁs tat-parasya janasya vā
tato nāpaiti yaḥ so ’pi yāty adhaḥ sukṛtāc cyutaḥ
„ ,Pokud nĕkdo poslouchá pomlouvání Pána či Jeho oddaných a okamžitĕ neodejde, poklesne z úrovnĕ oddané služby.̀ “ Podobnĕ se ve Śrīmad-Bhāgavatamu (4.4.17) vyjadřuje Satī, manželka Pána Śivy:
karṇau pidhāya nirayād yad akalpa īśe
dharmāvitary asṛṇibhir nṛbhir asyamāne
chindyāt prasahya ruśatīm asatīṁ prabhuś cej
jihvām asūn api tato visṛjet sa dharmaḥ
„Ten, kdo slyší, jak nĕjaká nezodpovĕdná osoba pomlouvá pána a vládce náboženství, by si mĕl zacpat uši a odejít, pokud není schopen takového človĕka potrestat. Umí-li však zabíjet, mĕl by rouhači vyříznout jazyk a pak ho zabít. Poté by si mĕl sám vzít život.“