Text 145
sva-nigamam apahāya mat-pratijñām
ṛtam adhikartum avapluto ratha-sthaḥ
dhṛta-ratha-caraṇo ’bhyayāc calad-gur
harir iva hantum ibhaṁ gatottarīyaḥ
sva-nigamam – svůj slib nepozvednout zbraň a nebojovat za Pāṇḍuovce; apahāya – porušující; mat-pratijñām – můj slib; ṛtam – pravdivý; adhikartum – učinit víc; avaplutaḥ – když seskočil; ratha-sthaḥ – který byl na voze (Pán Kṛṣṇa); dhṛta – který vzal; ratha-caraṇaḥ – kolo vozu; abhyayāt – hnal se dopředu; calat-guḥ – otřásající celou planetou; hariḥ – lev; iva – jako; hantum – zabít; ibham – slona; gata-uttarīyaḥ – a přitom ztratil svrchní odĕv.
„ ,Pán Kṛṣṇa porušil svůj slib, že na Kurukšétře nepozvedne zbraň, jen proto, aby zachránil můj slib. Pán Śrī Kṛṣṇa seskočil z vozu, zvedl kolo a rozbĕhl se ke mnĕ, aby mne zabil, a přitom Mu spadl Jeho svrchní odĕv. Hnal se ke mnĕ jako lev chystající se zabít slona, až se celá zemĕ otřásala.̀ “
Pán Kṛṣṇa slíbil, že bĕhem bitvy na Kurukšétře nebude bojovat a že se ani nedotkne zbranĕ. Když však chtĕl Bhīṣma splnit svůj slib, že donutí Pána porušit svůj slib, Pán okamžitĕ seskočil z vozu, a aby splnil Bhīṣmův slib, vzal kolo od vozu a hnal se ho zabít. Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.9.37).