Text 189
go-brāhmaṇa-vaiṣṇave hiṁsā karyāchi apāra
sei pāpa ha-ite mora ha-uka nistāra
go-brāhmaṇa-vaiṣṇave – vůči kravám, brāhmaṇům a vaiṣṇavům; hiṁsā – násilí a závisti; karyāchi – dopouštĕl jsem se; apāra – neomezenĕ; sei pāpa ha-ite – od tĕchto hříšných činností; mora – moje; ha-uka – nechť je; nistāra – osvobození.
Muslimský vládce se potom modlil o osvobození od neomezených hříšných reakcí, kterých v minulosti nabyl svou závistí vůči brāhmaṇům a vaiṣṇavům a zabíjením krav.
Je jisté, že zpívání svatých jmen Kṛṣṇa a Hari človĕka osvobozuje od následků za hříšné činnosti, jako je zabíjení krav či urážení brāhmaṇů a vaiṣṇavů. Zabíjet krávy a urážet brāhmaṇy a vaiṣṇavy jsou ty nejvĕtší hříchy. Karma za tyto činy je nesmírnĕ velká, ale každý může veškerou svou karmu okamžitĕ odstranit tím, že se odevzdá Pánu Kṛṣṇovi a bude zpívat Jeho svaté jméno. Poté, co se človĕk zbaví následků za své hříchy (karmy), začíná dychtit po službĕ Pánu. To je zkouška. Protože se muslimský vládce v přítomnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua okamžitĕ očistil, byl schopen pronášet jména Kṛṣṇa a Hari. Chtĕl proto nĕjak sloužit a Pán mu chtĕl tuto touhu splnit. Skrze oddaného Mukundu Dattu proto vládci řekl, že tu je určitá služba, kterou může udĕlat.