No edit permissions for Čeština

Text 202

tasyāḥ su-duḥkha-bhaya-śoka-vinaṣṭa-buddher
hastāc chlathad-valayato vyajanaṁ papāta
dehaś ca viklava-dhiyaḥ sahasaiva muhyan
rambheva vāta-vihatā pravikīrya keśān

tasyāḥ – jejího; su-duḥkha-bhaya – z velkého neštĕstí a strachu; śoka – a nářku; vinaṣṭa – ztracená; buddheḥ – inteligence; hastāt – z ruky; ślathat – uvolnĕné; valayataḥ – náramky; vyajanam – vĕjíř; papāta – upadl; dehaḥ – tĕlo; ca – také; viklava – ochromené strachem; dhiyaḥ – jejíž pochopení; sahasā eva – najednou; muhyan – poté, co omdlela; rambhā iva – jako banánovník; vāta-vihatā – sražený prudkým vĕtrem; pravikīrya – poté, co se rozcuchaly; keśān – vlasy.

„  ,Když Kṛṣṇa ve Dvárace žertoval s Rukmiṇī, zmocnilo se jí neštĕstí, strach a nářek, a také ztratila veškerou inteligenci. Z rukou jí spadly náramky, upustila vĕjíř, kterým ovívala Pána, a s rozcuchanými vlasy upadla v bezvĕdomí na zem jako banánovník sražený prudkým vĕtrem.̀  “

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.60.24) pochází z Kṛṣṇova rozhovoru s Rukmiṇī v Jeho ložnici. Aby vyzkoušel její upřímnost, hovořil o sobĕ jako o ubohém a neschopném muži, který není hoden být jejím milencem. Rukmiṇī však nepochopila, že to je pouze žert, vzala Ho vážnĕ a myslela si, že ji chce opustit. Byla z toho nesmírnĕ nešťastná, a to se projevilo i na celém jejím tĕle. Její vĕjíř a náramky spadly na zem a ona se také zhroutila, jako banánovník sražený prudkým vĕtrem.

« Previous Next »