Text 207-209
sā ca mene tadātmānaṁ
variṣṭhāṁ sarva-yoṣitām
hitvā gopīḥ kāma-yānā
mām asau bhajate priyaḥ
tato gatvā vanoddeśaṁ
dṛptā keśavam abravīt
na pāraye ’haṁ calituṁ
naya māṁ yatra te manaḥ
evam uktaḥ priyām āha
skandham āruhyatām iti
tataś cāntardadhe kṛṣṇaḥ
sā vadhūr anvatapyata
sā – Śrīmatī Rādhārāṇī; ca – také; mene – považovala; tadā – tehdy; ātmānam – sebe; variṣṭhām – za nejslavnĕjší; sarva-yoṣitām – ze všech gopī; hitvā – poté, co opustil; gopīḥ – všechny ostatní gopī; kāma-yānāḥ – které toužily po Kṛṣṇovĕ společnosti; mām – Mĕ; asau – tento Śrī Kṛṣṇa; bhajate – uctívá; priyaḥ – nejdražší; tataḥ – potom; gatvā – když šla; vana-uddeśam – do hlubokého lesa; dṛptā – velmi pyšná; keśavam – Kṛṣṇovi; abravīt – řekla; na pāraye – nemohu; aham – Já; calitum – jít; naya – odnes; mām – Mĕ; yatra – kamkoliv; te – Tvoje; manaḥ – mysl; evam uktaḥ – když dostal tento pokyn od Śrīmatī Rādhārāṇī; priyām – své nejdražší gopī; āha – řekl; skandham – Moje záda; āruhyatām – prosím vylez na; iti – tak; tataḥ – potom; ca – také; antardadhe – zmizel; kṛṣṇaḥ – Pán Kṛṣṇa; sā – Śrīmatī Rādhārāṇī; vadhūḥ – gopī; anvatapyata – začala naříkat.
„ , „Můj nejdražší Kṛṣṇo, uctíváš Mĕ a vzdáváš se společnosti všech ostatních gopī, které si s Tebou chtĕjí užívat.“ Śrīmatī Rādhārāṇī se tak považovala za Kṛṣṇovu nejoblíbenĕjší gopī. Zpyšnĕla a s Kṛṣṇou opustila tanec rāsa-līlā. Hluboko v lese Mu řekla: „Můj drahý Kṛṣṇo, už nemohu jít dál. Můžeš Mne odnést, kam budeš chtít.“ Když takto Śrīmatī Rādhārāṇī přednesla svou žádost, Kṛṣṇa řekl: „Vylez Mi tedy na záda.“ Jakmile se o to však pokusila, Kṛṣṇa zmizel. Śrīmatī Rādhārāṇī se pak začala rmoutit nad svou žádostí i Jeho zmizením.̀ “
Tyto tři verše jsou ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.30.36–38).