Text 1
vicchede ’smin prabhor antya-
līlā-sūtrānuvarṇane
gaurasya kṛṣṇa-viccheda-
pralāpādy anuvarṇyate
vicchede – v této kapitole; asmin – toto; prabhoḥ – Pánova; antya-līlā – posledního období Jeho zábav; sūtra – shrnutí; anuvarṇane – při popisování; gaurasya – Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua; kṛṣṇa-viccheda – odloučení od Kṛṣṇy; pralāpa – šílenství; ādi – jiná témata; anuvarṇyate – jsou popsána.
V rámci stručného shrnutí posledních zábav Pána Caitanyi Mahāprabhua v této kapitole popíši Pánovu transcendentální extázi z odloučení od Kṛṣṇy, která vypadá jako šílenství.
V této druhé kapitole jsou obecnĕ popsány činnosti Pána Caitanyi poté, co přijal sannyās. Śrī Caitanya Mahāprabhu je zde označen jako gaura neboli svĕtlé pleti. Kṛṣṇa je obecnĕ známý jako načernalý. Když se však pohrouží do myšlenek na gopī, které mají všechny svĕtlou pleť, sám také zesvĕtlá. Obzvláštĕ Śrī Caitanya Mahāprabhu pociťoval nesmírnĕ hluboké odloučení od Kṛṣṇy, jako milenec zkroušený odloučením od své milé. Tyto pocity, které Śrī Caitanya Mahāprabhu projevoval témĕř dvanáct let na konci svých zábav, jsou stručnĕ vylíčeny v této druhé kapitole Madhya-līly.