Text 127
ihāte dṛṣṭānta — yaiche daridrera ghare
‘sarvajña’ āsi’ duḥkha dekhi’ puchaye tāhāre
ihāte – v této souvislosti; dṛṣṭānta – podobenství; yaiche – jako; daridrera ghare – do domu chudáka; sarva-jña – astrolog; āsi' – když přišel; duḥkha – utrpení; dekhi' – když vidĕl; puchaye tāhāre – ptá se ho.
„Můžeme uvést následující přirovnání. Jednou přišel do domu jednoho chudáka učený astrolog, a když vidĕl, v jakém utrpení žije, začal se ho ptát.
Nĕkdy, když máme nĕjaké tĕžkosti nebo chceme znát svou budoucnost, jdeme k astrologovi nebo vĕštci, který čte z ruky. Živá bytost je v podmínĕném životĕ neustále sužována trojím utrpením hmotné existence. Za takových okolností se ptá na své postavení. Například Sanātana Gosvāmī přišel za Nejvyšší Osobností Božství, Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, aby se Ho zeptal, proč se nachází v takové nešťastné situaci. To je postavení všech podmínĕných duší. Neustále trpíme, a inteligentní človĕk si přirozenĕ začne klást otázky. Tomu se říká brahma-jijñāsā. Athāto brahma-jijñāsā (Vedānta-sūtra 1.1.1). Slovo brahma zde označuje védskou literaturu. Pokud chce nĕkdo vĕdĕt, proč musí podmínĕná duše neustále trpĕt, musí se obrátit na védskou literaturu. Védská literatura je určená k tomu, aby podmínĕnou duši vysvobodila ze strastiplných podmínek hmotné existence. V této kapitole se nachází velice poučný příbĕh astrologa Sarvajñi a chudáka.