No edit permissions for Čeština

KAPITOLA DVACÁTÁ

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu učí Sanātanu Gosvāmīho vĕdu o Absolutní Pravdĕ

Následující shrnutí předkládá Bhaktivinoda Ṭhākura ve své knize Amṛta-pravāha-bhāṣya. Bĕhem doby, kdy byl Śrīla Sanātana Gosvāmī ve vĕzení navába Husaina Šáha, dostal od Rūpy Gosvāmīho zprávu, že Śrī Caitanya Mahāprabhu odešel do Mathury. Sanātana Gosvāmī potom žalářníka uspokojil sladkými slovy a úplatkem. Poté, co mu dal sedm tisíc mincí, byl propuštĕn. Potom se dostal na druhý břeh Gangy a utekl. Jeden z jeho služebníků, Īśāna, šel s ním a mĕl s sebou osm zlatých mincí. Sanātana Gosvāmī se svým služebníkem pak trávili noc v jednom malém hotelu na cestĕ do Váránasí. Majitel hotelu vĕdĕl, že s sebou Sanātana Gosvāmī a jeho služebník mají osm zlatých mincí, proto se rozhodl, že je zabije a oloupí. S tímto plánem je přivítal jako vzácné hosty. Sanātana Gosvāmī se však svého služebníka zeptal, kolik má s sebou penĕz. Sedm zlatých mincí mu pak vzal a dal je hoteliérovi. Ten jim potom pomohl přejít hory a pokračovat do Váránasí. Na cestĕ v Hádžipuru potkal Sanātana Gosvāmī svého švagra Śrīkāntu, který si vyslechl jeho problémy a pomohl mu. Sanātana Gosvāmī tak nakonec dorazil do Váránasí a stanul přede dveřmi domu Candraśekhara. Caitanya Mahāprabhu ho zavolal dovnitř a nařídil mu zmĕnit oblečení, aby vypadal slušnĕ. Oblékl se tedy do starých šatů Tapany Miśry a pozdĕji vymĕnil svou drahou pokrývku za roztrhanou. Caitanya Mahāprabhu s ním byl tehdy nadmíru spokojený, a tak dostal Sanātana Gosvāmī poznání o Absolutní Pravdĕ od samotného Pána.

Nejprve spolu hovořili o přirozeném postavení živých bytostí a Śrī Caitanya Mahāprabhu Sanātanovi Gosvāmīmu vysvĕtlil, jak je živá bytost jednou z energií Pána Kṛṣṇy. Potom Pán vysvĕtlil, jak vykonávat oddanou službu. V rozhovoru o Absolutní Pravdĕ, Śrī Kṛṣṇovi, Pán rozebral Brahman, Paramātmu a Bhagavāna i Pánovy expanze známé jako svayaṁ-rūpa, tad-ekātma a āveśa, které se dĕlí na různé skupiny zvané vaibhava a prābhava. Pán tak popsal mnoho podob Nejvyšší Osobnosti Božství. Popsal také inkarnace Boha v tomto hmotném svĕtĕ, jako jsou puruṣa-avatārové, manvantara-avatārové, guṇa-avatārové a śaktyāveśa-avatārové. Pán také hovořil o různých vĕcích Kṛṣṇy, jako jsou bālya a paugaṇḍa, a různých zábavách s nimi spojených. Vysvĕtlil, jak Kṛṣṇa dosáhl své trvalé podoby, když dospĕl do mládí. Tímto způsobem Śrī Caitanya Mahāprabhu Sanātanovi Gosvāmīmu vše popsal a vysvĕtlil.

Text 1: S úctou se klaním Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, jenž vlastní neomezené a úžasné bohatství. Jeho milostí může dokonce i ten, kdo se narodil jako nejnižší z lidí, šířit vĕdu o oddané službĕ.

Text 2: Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!

Text 3: Když byl Sanātana Gosvāmī uvĕznĕný v Bengálsku, přišel mu dopis od Śrīly Rūpy Gosvāmīho.

Text 4: Sanātanu Gosvāmīho dopis od Rūpy Gosvāmīho velmi potĕšil. Ihned šel za žalářníkem, který byl pojídačem masa, a promluvil k nĕmu.

Text 5: Sanātana Gosvāmī muslimskému žalářníkovi řekl: „Drahý pane, jste svatá a velmi požehnaná osoba. Máte plné poznání zjevených písem, jako je Korán a podobné knihy.“

Text 6: „Pokud nĕkdo v souladu s náboženskými zásadami osvobodí nĕjakou podmínĕnou duši nebo vĕznĕ, Nejvyšší Osobnost Božství ho také osvobodí z hmotného otroctví.“

Text 7: Sanātana Gosvāmī pokračoval: „V minulosti jsem toho pro tebe hodnĕ udĕlal. Nyní jsem v nesnázích, tak mi prosím mou dobrou vůli oplať a propusť mĕ.“

Text 8: „Zde je pĕt tisíc zlatých mincí, vezmi si je prosím. Když mĕ propustíš, obdržíš výsledky zbožných činností a zároveň také hmotný prospĕch. Přinese ti to tudíž dvojí prospĕch najednou.“

Text 9: Sanātana Gosvāmī takto žalářníka přesvĕdčil a ten odpovĕdĕl: „Pane, prosím poslouchejte. Rád bych vás propustil, ale bojím se vlády.“

Text 10-11: Sanātana odpovĕdĕl: „Žádné nebezpečí ti nehrozí. Naváb odjel na jih. Pokud se vrátí, řekni mu, že Sanātana šel ke Ganze na záchod, ale jakmile ji uvidĕl, skočil do ní.“

Text 12: „Řekni mu: ,Dlouho jsem se po nĕm díval, ale nebylo po nĕm ani stopy. Skočil tam v poutech, takže se utopil a vlny ho odnesly.̀  “

Text 13: „Nemusíš se ničeho bát, protože v této zemi nezůstanu. Stanu se poutníkem a půjdu do svatého mĕsta Mekky.“

Text 14: Sanātana Gosvāmī vidĕl, že mysl toho pojídače masa nebyla stále spokojená, a tak před nĕho vyložil sedm tisíc zlatých mincí.

Text 15: Jakmile pojídač masa uvidĕl zlaťáky, nechal se zlákat a souhlasil. V noci pak rozbil Sanātanovy okovy a nechal jej překročit Gangu.

Text 16: Tak byl Sanātana Gosvāmī propuštĕn. Nemohl však jít po hlídané cestĕ. Šel dnem i nocí, až nakonec přišel do hornaté oblasti známé jako Pátada.

Text 17: V Pátadĕ potkal jednoho statkáře, kterého pokornĕ požádal, aby ho převedl přes hory.

Text 18: Tehdy u statkáře pobýval človĕk ovládající čtení z ruky. Ten statkářovi pošeptal do ucha nĕco, co vĕdĕl o Sanātanovi.

Text 19: Řekl mu: „Tento muž, Sanātana, má osm zlatých mincí.“ Statkáře to potĕšilo, a tak Sanātanovi Gosvāmīmu řekl následující.

Text 20: Statkář řekl: „V noci tĕ se svými lidmi převedu přes hory. Teď si uvař a najez se.“

Text 21: Poté, co statkář domluvil, poskytl Sanātanovi k vaření nĕjaké obiloviny a Sanātana se šel vykoupat k řece.

Text 22: Po dvoudenním půstu Sanātana uvařil a najedl se. Protože však byl dříve navábovým ministrem, začal o celé situaci přemýšlet.

Text 23: Jako bývalý navábův ministr Sanātana samozřejmĕ rozumĕl diplomacii, a proto si říkal: „Proč se ke mnĕ ten statkář chová tak uctivĕ?“ S tĕmito myšlenkami se zeptal svého služebníka Īśāny.

Text 24: Sanātana svému služebníkovi řekl: „Īśāno, myslím, že máš u sebe nĕjaké cennosti.“

Text 25: Když to Sanātana Gosvāmī uslyšel, pokáral svého služebníka slovy: „Proč s sebou nosíš smrt?“

Text 26: Sanātana Gosvāmī pak tĕch sedm zlatých mincí vzal a šel za statkářem. Držel je před sebou a promluvil následovnĕ.

Text 27: „Mám s sebou tĕchto sedm zlatých mincí. Prosím přijmi je a v zájmu náboženských zásad mĕ prosím převeď přes to hornaté území.“

Text 28: „Jsem státní vĕzeň a nemohu jít po hlídaných cestách. Bude to z tvé strany zbožný čin, když si vezmeš tyto peníze a pomůžeš mi překročit hory.“

Text 29: Statkář s úsmĕvem řekl: „Ještĕ předtím, než jsi mi je nabídl, jsem vĕdĕl, že tvůj služebník má u sebe osm zlatých mincí.“

Text 30: „Dnes v noci bych tĕ zabil a mince bych ti vzal. Je velmi dobře, že jsi mi je dal sám, protože jsi mne tím uchránil před hříšným činem.“

Text 31: „Tvoje chování mne nesmírnĕ potĕšilo. Zlaté mince si nevezmu, ale přes hory tĕ převedu, jen abych vykonal zbožný čin.“

Text 32: Sanātana Gosvāmī odpovĕdĕl: „Když si ty mince nevezmeš, zabije mne kvůli nim nĕkdo jiný. Radĕji mĕ před tím nebezpečím zachraň a vezmi si je.“

Text 33: Poté, co se takto domluvili, dal statkář Sanātanovi jako doprovod čtyři strážce. Celou noc šli lesní cestou a tak ho převedli přes hory.

Text 34: Po překročení hor Sanātana Gosvāmī řekl svému služebníkovi: „Īśāno, myslím, že ti stále ještĕ nĕco zbylo z tĕch zlatých mincí.“

Text 35: Īśāna odpovĕdĕl: „Mám u sebe ještĕ jednu zlatou minci.“

Text 36: Po rozchodu s Īśānou šel Sanātana Gosvāmī dál sám jen s nádobou na vodu v ruce, zahalený do roztrhané deky. Tak se zbavil veškeré úzkosti.

Text 37: Sanātana Gosvāmī šel a šel, až přišel do Hádžipuru. Toho večera se usadil v jedné zahradĕ.

Text 38: V Hádžipuru žil jeden urozený muž jménem Śrīkānta, který byl shodou okolností manželem sestry Sanātany Gosvāmīho. Konal tam vládní službu.

Text 39: Śrīkānta mĕl u sebe 300 000 zlatých mincí, které mu dal vládce na nákup koní. Śrīkānta tedy kupoval konĕ a posílal je vládci.

Text 40: Śrīkānta sedĕl na vyvýšeném místĕ a všiml si Sanātany Gosvāmīho. V noci vzal jednoho služebníka a šel Sanātanu Gosvāmīho navštívit.

Text 41: Když se setkali, hovořili o různých vĕcech. Sanātana Gosvāmī mu dopodrobna popsal své zatčení i propuštĕní.

Text 42: Śrīkānta potom Sanātanovi Gosvāmīmu řekl: „Zůstaň zde alespoň dva dny a oblékni se jako urozený človĕk. Odlož ty špinavé šaty.“

Text 43: Sanātana Gosvāmī odpovĕdĕl: „Nezůstanu tady ani chvíli. Prosím pomoz mi dostat se přes Gangu. Okamžitĕ odcházím.“

Text 44: Śrīkānta mu dal s velkou pozorností vlnĕnou přikrývku a pomohl mu dostat se přes Gangu. Sanātana Gosvāmī tak zase odešel.

Text 45: Po nĕkolika dnech došel Sanātana Gosvāmī do Váránasí, kde ho nesmírnĕ potĕšilo, když slyšel, že tam přišel Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Text 46: Sanātana Gosvāmī pak šel k domu Candraśekhara a sedl si tam u dveří. Śrī Caitanya Mahāprabhu vĕdĕl, co se stalo, a tak k Candraśekharovi promluvil.

Text 47: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Před tvými dveřmi sedí oddaný, zavolej ho prosím.“ Candraśekhara šel ven, ale žádného vaiṣṇavu u svých dveří nevidĕl.

Text 48: Když Candraśekhara sdĕlil Pánovi, že před jeho dveřmi žádný vaiṣṇava nesedí, Pán se ho zeptal: „A sedí tam vůbec nĕkdo?“

Text 49: Candraśekhara odpovĕdĕl: „Je tam nĕjaký muslimský poutník.“

Text 50: „Muslimský poutníku, prosím pojď dovnitř, Pán tĕ volá.“ Když Sanātana Gosvāmī uslyšel toto nařízení, mĕl velkou radost a vstoupil do Candraśekharova domu.

Text 51: Hned jak Śrī Caitanya Mahāprabhu uvidĕl Sanātanu Gosvāmīho ve dvoře, rychle mu vyšel vstříc. Když ho objal, zaplavila Ho extáze lásky.“

Text 52: Jakmile se Śrī Caitanya Mahāprabhu Sanātany Gosvāmīho dotkl, byl i Sanātana přemožen extází lásky. Zalykajícím se hlasem řekl: „Ó můj Pane, prosím nedotýkej se mne.“

Text 53: V tĕsném objetí začali Śrī Caitanya Mahāprabhu i Sanātana Gosvāmī bez ustání naříkat. Když to Candraśekhara vidĕl, nevycházel z údivu.

Text 54: Śrī Caitanya Mahāprabhu vzal Sanātanu Gosvāmīho za ruku a odvedl ho do domu, kde ho posadil na vyvýšené místo blízko sebe.

Text 55: Když Śrī Caitanya Mahāprabhu začal svou vlastní transcendentální rukou čistit tĕlo Sanātany Gosvāmīho, on na to řekl: „Ó můj Pane, prosím nedotýkej se mne.“

Text 56: Pán odpovĕdĕl: „Dotýkám se tĕ, abych se očistil, protože ty můžeš silou své oddané služby očistit celý vesmír.“

Text 57: „  ,Velcí svĕtci, jako jsi ty, jsou sami o sobĕ poutními místy. Díky své čistotĕ jsou stálými společníky Pána, a proto mohou očistit dokonce i poutní místa.̀  “

Text 58: „(Pán Kṛṣṇa řekl:) ,I když je nĕkdo znalcem sanskrtské védské literatury, nemůže být považován za Mého oddaného, dokud není jeho oddaná služba čistá. Pokud se však nĕkdo narodí dokonce i v rodinĕ pojídačů psů, je Mi nesmírnĕ drahý, pokud je čistý oddaný, kterému nejde o požitek z plodonosných činností či mentální spekulace. Ve skutečnosti by se mu mĕla prokazovat veškerá úcta a mĕlo by se přijímat vše, co nabídne. Takoví oddaní jsou hodni stejného uctívání jako Já.“

Text 59: „  ,Pokud se nĕkdo narodí v rodinĕ brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má lotosu podobný pupek, nevyrovná se caṇḍālovi, který svoji mysl, slova, činy, majetek a život zasvĕtil službĕ Pánu. Pouze se narodit v rodinĕ brāhmaṇů nebo mít brāhmaṇské vlastnosti nestačí. Človĕk se musí stát čistým oddaným Pána. Śva-paca neboli caṇḍāla, který je oddaným, osvobodí nejen sebe, ale celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, neočistí ani sebe, natož svoji rodinu.̀  “

Text 60: Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Pohledem na tebe, dotýkáním se tĕ a opĕvováním tvých transcendentálních vlastností může človĕk dovést k dokonalosti význam všech smyslových činností. To je výrok zjevených písem.“

Text 61: „  ,Můj drahý vaiṣṇavo, zhlédnout osobu, jako jsi ty, je dokonalostí zraku, dotknout se tvých lotosových nohou je dokonalostí smyslu doteku a opĕvovat tvoje činnosti je tou pravou činností jazyka, protože najít v hmotném svĕtĕ čistého oddaného Pána je velmi obtížné.̀  “

Text 62: Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Můj drahý Sanātano, prosím poslouchej. Kṛṣṇa je nesmírnĕ milostivý a osvobozuje všechny pokleslé duše.“

Text 63: „Můj drahý Sanātano, Kṛṣṇa tĕ zachránil před Mahārauravou, životem v tom nejhlubším pekle. Je oceánem milosti a Jeho činnosti jsou velmi vážné.“

Text 64: Sanātana odpovĕdĕl: „Já nevím, kdo je Kṛṣṇa. Co se mne týče, jen díky Tvé milosti jsem byl vysvobozen z vĕzení.“

Text 65: Śrī Caitanya Mahāprabhu se pak Sanātany Gosvāmīho zeptal: „Jak ses dostal z vĕzení?“ Sanātana tedy popsal celý příbĕh od začátku až do konce.

Text 66: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Tvoje dva bratry, Rūpu s Anupamou, jsem potkal v Prajágu. Nyní jsou na cestĕ do Vrindávanu.“

Text 67: Sanātana Gosvāmī se na pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua setkal jak s Tapanou Miśrou, tak s Candraśekharem.

Text 68: Tapana Miśra potom Sanātanu pozval k sobĕ domů a Pán Caitanya Mahāprabhu Sanātanu požádal, aby se nechal oholit.

Text 69: Śrī Caitanya Mahāprabhu si potom zavolal Candraśekhara a požádal ho, aby vzal Sanātanu Gosvāmīho s sebou. Požádal ho také, aby Sanātanovi odebral jeho současné oblečení.

Text 70: Candraśekhara potom zařídil, aby Sanātana Gosvāmī vypadal jako kultivovaný človĕk. Vzal ho ke Ganze, aby se vykoupal, a pak mu přinesl nové oblečení.

Text 71: Candraśekhara nabídl Sanātanovi Gosvāmīmu nové šaty, ale on je nepřijal. Když to Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel, mĕl z toho nekonečnou radost.

Text 72: Po polední koupeli šel Śrī Caitanya Mahāprabhu k Tapanovi Miśrovi na obĕd. Sanātanu Gosvāmīho vzal s sebou.

Text 73: Śrī Caitanya Mahāprabhu si umyl nohy a posadil se k obĕdu. Tapanu Miśru požádal, aby dal obĕd také Sanātanovi Gosvāmīmu.

Text 74: Tapana Miśra potom řekl: „Sanātana má nĕjaké povinnosti, a proto teď obĕdvat nemůže. Až dojíš, dám mu nĕjaké zbytky.“

Text 75: Śrī Caitanya Mahāprabhu si šel po obĕdĕ odpočinout a Tapana Miśra pak dal Sanātanovi Gosvāmīmu zbytky jídla, které Śrī Caitanya Mahāprabhu zanechal.

Text 76: Tapana Miśra nabídl Sanātanovi Gosvāmīmu nové oblečení. On je však nepřijal a místo toho promluvil následovnĕ.

Text 77: „Pokud mi chceš dát nĕjaké oblečení, dej mi prosím nĕjaké tvé staré, použité.“

Text 78: Tapana Miśra dal Sanātanovi Gosvāmīmu použité dhotī a ten je okamžitĕ roztrhal na kusy, aby si vyrobil dva páry svrchního a spodního prádla.

Text 79: Caitanya Mahāprabhu Sanātanovi představil brāhmaṇu z Maháráštry, který Sanātanovi Gosvāmīmu okamžitĕ nabídl, že může na každé jídlo chodit do jeho domu.

Text 80: Brāhmaṇa řekl: „Můj drahý Sanātano, dokud budeš v Káší, choď ke mnĕ prosím na obĕd.“

Text 81: Sanātana odpovĕdĕl: „Budu se živit způsobem mādhukarī. Proč bych mĕl jíst v domĕ brāhmaṇy?“

Text 82: Když Śrī Caitanya Mahāprabhu vidĕl, jak přísnĕ následuje Sanātana Gosvāmī zásady sannyāsu, pociťoval nekonečné štĕstí. Neustále se však díval na vlnĕnou přikrývku, kterou mĕl Sanātana Gosvāmī na sobĕ.

Text 83: Jelikož se Śrī Caitanya Mahāprabhu opakovanĕ díval na jeho vlnĕnou přikrývku, Sanātana Gosvāmī z toho usoudil, že se Pánu nelíbí. Začal tedy přemýšlet o tom, jak se jí zbavit.

Text 84: S tĕmito myšlenkami šel Sanātana ke břehu Gangy, aby se vykoupal. Tam uvidĕl bengálského poutníka, který si vypral svou přikrývku a rozprostřel ji, aby se usušila.

Text 85: Sanātana Gosvāmī bengálskému poutníkovi řekl: „Můj drahý bratře, prosím prokaž mi laskavost. Vymĕň mi svou deku za tuto vlnĕnou přikrývku.“

Text 86: Poutník odpovĕdĕl: „Pane, jste urozený človĕk, proč si ze mne dĕláte legraci? Proč byste svou drahou vlnĕnou přikrývku mĕnil za mou roztrhanou deku?“

Text 87: Sanātana řekl: „Nežertuji, říkám pravdu. Vezmi si prosím tuto přikrývku výmĕnou za svou roztrhanou.“

Text 88: S tĕmito slovy Sanātana Gosvāmī vymĕnil přikrývku za deku. S dekou na rameni se potom vrátil za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.

Text 89: Sanātana Gosvāmī se vrátil a Pán se ho zeptal: „Kde je tvoje vlnĕná přikrývka?“ Sanātana Gosvāmī potom Pánu vyprávĕl celý příbĕh.

Text 90-91: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Už jsem o celé této vĕci hodnĕ přemýšlel. Pán Kṛṣṇa je velmi milostivý, proto odstranil tvoje pouta k hmotným vĕcem. Proč by ti mĕl Kṛṣṇa dovolit, aby sis udržoval poslední zbytky hmotné připoutanosti? Dobrý lékař po vyléčení nemoci nedovolí, aby z ní cokoliv zůstalo.“

Text 92: „Nosit drahou vlnĕnou přikrývku a praktikovat mādhukarī – to nejde dohromady. Človĕk tím ztrácí duchovní sílu a stává se terčem posmĕchu.“

Text 93: Sanātana Gosvāmī odpovĕdĕl: „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mĕ zachránil z hříšného hmotného života. Díky Jeho přání nyní zmizel poslední zbytek mé hmotné připoutanosti.“

Text 94: Śrī Caitanya Mahāprabhu byl se Sanātanou Gosvāmīm nesmírnĕ spokojený, a tak mu udĕlil svou bezpříčinnou milost, díky které získal Sanātana Gosvāmī duchovní sílu se Ho dotazovat.

Text 95-96: V minulosti kladl Śrī Caitanya Mahāprabhu duchovní otázky Rāmānandovi Rāyovi a Rāmānanda Rāya dokázal díky Pánovĕ bezpříčinné milosti správnĕ odpovídat. Nyní Pánovou milostí kladl Pánu otázky Sanātana Gosvāmī a Śrī Caitanya Mahāprabhu osobnĕ předkládal pravdu.

Text 97: Śrī Caitanya Mahāprabhu, Nejvyšší Osobnost Božství, osobnĕ poučil Sanātanu Gosvāmīho o skutečné totožnosti Pána Kṛṣṇy. Učil ho také o Pánovĕ milostné lásce, Jeho osobním majestátu a o náladách oddané služby. Ze své bezpříčinné milosti vysvĕtlil samotný Pán Sanātanovi Gosvāmīmu všechny tyto pravdy.

Text 98: Sanātana Gosvāmī si vzal do úst trávu, poklonil se, uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a s pokorou promluvil.

Text 99: Sanātana Gosvāmī řekl: „Narodil jsem se v nízké rodinĕ a všichni kolem mĕ jsou nízcí lidé. Já sám jsem pokleslý a nejnižší z lidí. Vždyť já jsem celý svůj život strávil ve studni hříšného materialismu, do které jsem spadl.“

Text 100: „Nevím, co je pro mne dobré, a co ne. Lidé mĕ však v bĕžném jednání považují za učeného, a já si to o sobĕ myslím také.“

Text 101: „Svou bezpříčinnou milostí jsi mne vysvobodil z cesty materialismu. Nyní mi prosím ze stejné bezpříčinné milosti vysvĕtli, co je mou povinností.“

Text 102: „Kdo jsem a proč mne neustále sužují tři druhy utrpení? Dokud to nevím, jak mohu získat nĕjaký prospĕch?“

Text 103: „Ve skutečnosti ani nevím, jak se zeptat na cíl života a jak ho dosáhnout. Buď ke mnĕ prosím milostivý a všechny tyto pravdy mi vysvĕtli.“

Text 104: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Pán Kṛṣṇa ti už udĕlil svou úplnou milost, takže všechny tyto vĕci znáš. Tebe se tři druhy utrpení netýkají.“

Text 105: „Všechny tyto vĕci už zajisté znáš, protože máš energii Pána Kṛṣṇy. Je však povahou sādhua, že se ptá. I když tyto vĕci zná, ptá se v zájmu přesnosti.“

Text 106: „  ,Ti, kdo dychtí po probuzení svého duchovního vĕdomí a mají proto neochvĕjnou inteligenci, zcela jistĕ velmi brzy dosáhnou vytouženého cíle života.̀  “

Text 107: „Jsi ta pravá osoba pro šíření oddané služby. Vyslechni si proto ode Mne postupnĕ všechny pravdy. Vysvĕtlím ti je.“

Text 108-109: „Přirozeným postavením živé bytosti je být vĕčným služebníkem Kṛṣṇy, protože je Kṛṣṇovou okrajovou energií a projevem, který je s Pánem totožný a zároveň se od Nĕho liší, stejnĕ jako molekula slunečního svĕtla či ohnĕ. Kṛṣṇa má tři druhy energií.

Text 110: „  ,Energie Nejvyšší Osobnosti Božství, Parabrahmanu, se šíří po celém tomto vesmíru, tak jako se záře od ohnĕ, který se nachází na jednom místĕ, šíří všude okolo.̀  “

Text 111: „Pán Kṛṣṇa má přirozenĕ tři energetické promĕny známé jako duchovní energie, živá bytost a iluzorní energie.“

Text 112: „  ,Kṛṣṇova energie je původnĕ duchovní a energie známá jako živá bytost je také duchovní. Existuje však ještĕ jiná energie zvaná iluze, kterou tvoří plodonosné činnosti. To je Pánova třetí energie.̀  “

Text 113: „  ,Všechny tvořivé energie, které jsou pro obyčejného človĕka nepochopitelné, existují v Nejvyšší Absolutní Pravdĕ. Tyto nepochopitelné energie jednají v procesu tvoření, udržování a ničení. Ó nejpřednĕjší z asketů, tak jako jsou teplo a svĕtlo dvĕ energie ohnĕ, jsou tyto nepochopitelné tvořivé energie přirozenými vlastnostmi Absolutní Pravdy.̀  “

Text 114: „  ,Ó králi, kṣetra-jña-śakti je živá bytost. I když je vybavená k životu jak v hmotném, tak i v duchovním svĕtĕ, zakouší tři druhy utrpení hmotné existence, protože je ovlivnĕna energií avidyi (nevĕdomostí), která zakrývá její přirozené postavení.̀  “

Text 115: „  ,Tato živá bytost, pokrytá vlivem nevĕdomosti, existuje v různých podobách hmotného podmínĕní. Ó králi, úmĕrnĕ tomu je více či ménĕ oproštĕná od vlivu hmotné energie.̀  “

Text 116: „  ,Ó Arjuno, válečníku mocných paží, kromĕ tĕchto nižších energií je zde ještĕ Moje jiná, vyšší energie, sestávající z živých bytostí, které vykořisťují zdroje této hmotné, nižší přírody.̀  “

Text 117: „Živá bytost již od nepamĕti zapomíná na Kṛṣṇu a je přitahovaná vnĕjším rysem. Iluzorní energie (māyā) jí proto v její hmotné existenci udílí utrpení všeho druhu.“

Text 118: „V hmotných podmínkách je živá bytost nĕkdy povznesena na vyšší planetární soustavy s hmotným blahobytem a nĕkdy potápĕná v pekelných podmínkách. Je v naprosto stejné situaci jako zločinec, kterého král trestá opakovaným potápĕním do vody a vytahováním ven.“

Text 119: „  ,Hmotná energie je oddĕlená od Kṛṣṇy a živá bytost, kterou upoutá, podlehne strachu. Protože je od Nejvyšší Osobnosti Božství oddĕlená hmotnou energií, má převrácené pojetí života. Jinými slovy, místo aby byla vĕčným služebníkem Kṛṣṇy, stává se Kṛṣṇovým soupeřem. Tomu se říká viparyayo 'smṛtiḥ. Ten, kdo je opravdu učený a pokročilý, tuto chybu odstraní tím, že Nejvyšší Osobnost Božství uctívá jako svého duchovního mistra, uctívané Božstvo a zdroj života. Tak Pána uctívá procesem ryzí oddané služby.̀  “

Text 120: „Pokud podmínĕná duše rozvine vĕdomí Kṛṣṇy milostí svĕtců, kteří dobrovolnĕ káží pokyny písem a tak jí k vĕdomí Kṛṣṇy napomáhají, bude vysvobozena ze spárů māyi a ta se jí vzdá.“

Text 121: „  ,Tuto Mou božskou energii, tvořenou třemi kvalitami hmotné přírody, je velice tĕžké překonat. Ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji snadno překročí.“

Text 122: „Podmínĕná duše nedokáže své vĕdomí Kṛṣṇy obnovit vlastní snahou. Pán Kṛṣṇa však ze své bezpříčinné milosti sestavil védskou literaturu a její doplňky, Purāṇy.“

Text 123: „Zapomnĕtlivou živou bytost Kṛṣṇa vzdĕlává skrze védskou literaturu, realizovaného duchovního mistra a Nadduši. S jejich pomocí může živá bytost poznat Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, takového, jaký je, a také to, že Pán Kṛṣṇa je její vĕčný vládce a ten, kdo vysvobozuje ze spárů māyi. Tímto způsobem lze získat opravdové poznání o svém podmínĕném životĕ a pochopit, jak dosáhnout osvobození.“

Text 124: „Védská literatura přináší poznání o vĕčném vztahu živé bytosti s Kṛṣṇou, což se nazývá sambandha. Pochopení tohoto vztahu a také jednání na základĕ tohoto pochopení se nazývá abhidheya. Návrat zpátky k Bohu je konečným cílem života a nazývá se prayojana.“

Text 125: „Oddaná služba neboli jednání smyslů určené k uspokojení Pána se nazývá abhidheya, protože může rozvinout naši původní lásku k Bohu, jež je cílem života. Tento cíl je pro živou bytost tím nejvyšším zájmem a nejvĕtším bohatstvím. Tak živá bytost dosáhne úrovnĕ transcendentální láskyplné služby Pánu.“

Text 126: „Když oddaný dosáhne transcendentální blaženosti důvĕrného vztahu s Kṛṣṇou, pak Mu slouží a vychutnává si nálady vĕdomí Kṛṣṇy.“

Text 127: „Můžeme uvést následující přirovnání. Jednou přišel do domu jednoho chudáka učený astrolog, a když vidĕl, v jakém utrpení žije, začal se ho ptát.

Text 128: „Astrolog se zeptal: ,Proč jsi nešťastný? Tvůj otec byl boháč, ale nemohl ti o svém bohatství říci, protože zemřel nĕkde jinde.̀  “

Text 129: „Stejnĕ jako slova astrologa Sarvajñi přinesla zprávu o chudákovĕ pokladu, přináší védská literatura pokyny o vĕdomí Kṛṣṇy tomu, kdo se ptá, proč se nachází ve strastiplných hmotných podmínkách.“

Text 130: „Astrologova slova navázala chudákovo spojení s jeho pokladem. Podobnĕ nás védská literatura učí, že naše skutečné spojení je se Śrī Kṛṣṇou, Nejvyšší Osobností Božství.“

Text 131: „Chudák byl sice o otcovĕ pokladu ujištĕn, ale pouze s tímto poznáním poklad nezíská. Astrolog ho proto musel poučit o tom, jak může poklad najít.“

Text 132: „Astrolog řekl: ,Poznání je na tomto místĕ. Když ale budeš kopat na jižní stranĕ, vyrojí se vosy a trubci, a ty svůj poklad nezískáš.̀  “

Text 133: „  ,Budeš-li kopat na západní stranĕ, duch, který tam sídlí, ti způsobí takové potíže, že se pokladu ani nedotkneš.̀  “

Text 134: „  ,Pokud se pokusíš kopat na severní stranĕ, pozře tĕ velký černý had.̀  “

Text 135: „  ,Na východní stranĕ však stačí vykopat jen trochu hlíny, a tvé ruce se okamžitĕ dotknou nádoby s pokladem.“

Text 136: „Zjevená písma docházejí k závĕru, že bychom mĕli zanechat plodonosných činností, spekulativního poznání a mystické yogy a místo toho přijmout oddanou službu, kterou lze Kṛṣṇu zcela uspokojit.“

Text 137: „(Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, řekl:) ,Můj drahý Uddhavo, ani vykonáváním aṣṭāṅga-yogy (mystické yogy pro ovládání smyslů), ani neosobním monismem či analytickým studiem Absolutní Pravdy, ani studiem Véd, askezí, rozdáváním milodarů nebo přijetím sannyāsu Mĕ nikdo neuspokojí tolik, jako rozvíjením ryzí oddané služby Mnĕ.̀  “

Text 138: „  ,Protože jsem nesmírnĕ drahý oddaným a sādhuům, je možné Mne dosáhnout skrze neochvĕjnou víru a oddanou službu. Tento systém bhakti-yogy, který postupnĕ zvĕtšuje připoutanost ke Mnĕ, očistí dokonce i človĕka narozeného mezi pojídači psů. Každý tedy může být tímto procesem bhakti-yogy povýšen na duchovní úroveň.̀  “

Text 139: „Závĕrem je, že oddaná služba je jediný prostředek k dosažení Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se nazývá abhidheya. To je výrok všech zjevených písem.“

Text 140: „Pokud nĕkdo opravdu zbohatne, přirozenĕ si užívá různých druhů štĕstí, a když je opravdu šťastný, veškeré strastiplné podmínky samy o sobĕ zmizí, aniž by bylo potřeba vyvíjet nĕjaké zvláštní úsilí.“

Text 141: „Podobnĕ je výsledkem bhakti i probuzení dřímající lásky ke Kṛṣṇovi. Pro toho, kdo si může vychutnávat společnost Pána Kṛṣṇy, končí hmotná existence, kolobĕh rození a umírání.“

Text 142: „Cílem lásky k Bohu není hmotnĕ zbohatnout nebo se vymanit z hmotných pout, ale oddanĕ Pánu sloužit a užívat si transcendentální blaženosti.“

Text 143: „Podle závĕrů védské literatury je Kṛṣṇa ústředním bodem pozornosti a služba Jemu je naší činností. Dosáhnout úrovnĕ lásky ke Kṛṣṇovi je konečným cílem života. Kṛṣṇa, služba Jemu a láska ke Kṛṣṇovi jsou proto tři nejvĕtší poklady v životĕ.“

Text 144: „Ve všech zjevených písmech počínaje Védami je ústředním bodem pozornosti Kṛṣṇa. Jakmile se dospĕje k realizaci úplného poznání o Nĕm, pouta māyi, iluzorní energie, se sama zlomí.“

Text 145: „  ,Existuje mnoho druhů védské literatury a jejích dodatků, Purāṇ, a v každém z nich je jako hlavní vyzdvihován jiný polobůh. To má jen uvést pohyblivé i nehybné živé bytosti v iluzi. Nechť se tedy tĕmito představami zabývají navĕky. Pokud však nĕkdo analyticky prostuduje celou védskou literaturu, dospĕje k závĕru, že jedna jediná Nejvyšší Osobnost Božství je Pán Viṣṇu.̀  “

Text 146: „Pokud tedy přijmeme védskou literaturu na základĕ výkladů nebo i podle slovníkového významu slov, konečný výrok védského poznání přímo či nepřímo ukazuje na Pána Kṛṣṇu.“

Text 147-148: „(Pán Kṛṣṇa řekl:) ,Jaký je význam veškeré védské literatury? Na koho se zamĕřuje? Kdo je cílem veškerých spekulací? Nikdo kromĕ Mne tyto vĕci nezná. Nyní bys mĕl vĕdĕt, že všechny tyto činnosti mají za cíl určit a vysvĕtlit Mĕ. Významem védské literatury je poznat Mĕ skrze různé spekulace, buď nepřímým, nebo slovníkovým pochopením. Podstatou veškeré védské literatury je rozlišit mezi Mnou a māyou. Uvažováním o iluzorní energii človĕk dospĕje k pochopení Mĕ. Tím se zbaví spekulací o Védách a závĕrem, ke kterému dojde, budu Já. To jej plnĕ uspokojí.̀  “

Text 149: „Transcendentální podoba Pána Kṛṣṇy je neomezená a vlastní také neomezený majestát. Má vnitřní, vnĕjší a okrajovou energii.“

Text 150: „Hmotný a duchovní svĕt jsou promĕny Kṛṣṇovy vnĕjší a vnitřní energie. Proto je Kṛṣṇa původním zdrojem jak duchovních, tak hmotných projevů.“

Text 151: „  ,Desátý zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu odhaluje desátý objekt, Nejvyšší Osobnost Božství, útočištĕ všech odevzdaných duší. Je známý jako Śrī Kṛṣṇa a je konečným zdrojem všech vesmírů. Skládám Mu proto své poklony.̀  “

Text 152: „Ó Sanātano, prosím poslouchej, co ti povím o vĕčné podobĕ Pána Kṛṣṇy. Je Absolutní Pravdou prostou duality, ale ve Vrindávanu je přítomný jako syn Nandy Mahārāje.“

Text 153: „Kṛṣṇa je původním zdrojem a souhrnem všeho. Má podobu svrchovaného mladíka a celé Jeho tĕlo tvoří duchovní blaženost. Je útočištĕm všeho a vládcem všech.“

Text 154: „  ,Nejvyšším vládcem je Kṛṣṇa, známý také jako Govinda. Má vĕčné, blažené a duchovní tĕlo. Je zdrojem všeho, ale sám nemá žádný původ, protože je původní příčinou všech příčin.̀  “

Text 155: „Původní Nejvyšší Osobnost Božství je Kṛṣṇa, jehož původní jméno je Govinda. Oplývá veškerými majestáty a Jeho vĕčné sídlo je známé jako Goloka Vṛndāvan.“

Text 156: „  ,Všechny tyto inkarnace Boha jsou buď úplné části, nebo části úplných částí puruṣa-avatārů. Kṛṣṇa je ale samotná Nejvyšší Osobnost Božství. V každém vĕku ve svých různých podobách chrání tento svĕt, když je sužován nepřáteli Indrovými.̀  “

Text 157: „Pro pochopení Absolutní Pravdy existují tyto tři duchovní postupy – metody spekulativního poznání, mystické yogy a bhakti-yogy. Absolutní Pravda se pak podle tĕchto třech postupů projevuje jako Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.“

Text 158:
„  ,Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto nedvojnou podstatu Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.̀  “
 

Text 159: „Projev neosobní záře Brahmanu, ve které není žádná různorodost, jsou paprsky Kṛṣṇovy tĕlesné záře. Je to jako se sluncem. Když vidíme slunce našima obyčejnýma očima, vypadá pouze jako záře.“

Text 160: „  ,Uctívám Govindu, prvotního Pána, jenž má nezmĕrnou moc. Planoucí záře Jeho transcendentální podoby je absolutní, úplný a neomezený neosobní Brahman, z nĕhož se v miliónech vesmírů projevuje rozmanitost nesčetných planet s jejich různým bohatstvím.̀  “

Text 161: „Paramātmā, podoba Nadduše, je úplnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, jež je původní duší všech živých bytostí. Zdrojem Paramātmy je Kṛṣṇa.“

Text 162: „  ,Mĕl bys vĕdĕt, že Kṛṣṇa je původní duše všech duší (živých bytostí). Ze své bezpříčinné milosti se zjevil jako obyčejná lidská bytost pro dobro celého vesmíru. Učinil tak silou své vnitřní energie.̀  “

Text 163: „  ,K čemu ti však, Arjuno, bude veškeré toto podrobné poznání? Jedinou svou částí prostupuji a udržuji celý tento vesmír.̀  “

Text 164: „Transcendentální podobu Pána, která je ve všech ohledech dokonalá, lze pochopit jedinĕ oddaným jednáním. I když má jednu podobu, může ji svou svrchovanou vůlí expandovat na nespočet dalších.“

Text 165: „Nejvyšší Osobnost Božství existuje ve třech základních podobách – svayaṁ-rūpa, tad-ekātma-rūpa a āveśa-rūpa.“

Text 166: „Pánova původní podoba (svayaṁ-rūpa) se projevuje ve dvou podobách – svayaṁ-rūpa a svayaṁ-prakāśa. V původní podobĕ svayaṁ-rūpa lze Kṛṣṇu vidĕt jako pasáčka ve Vrindávanu.“

Text 167: „Ve své původní podobĕ se Kṛṣṇa projevuje ve dvou rysech – prābhava a vaibhava. Expanduje svoji původní podobu na mnoho stejných, jako to udĕlal při tanci rāsa-līlā.“

Text 168: „Pán se expandoval na mnoho podob, když se ve Dvárace oženil s 16 108 ženami. Tyto expanze a expanze při tanci rāsa se podle zjevených písem nazývají prābhava-prakāśa.“

Text 169: „Expanze Pána Kṛṣṇy zvané prābhava-prakāśa nejsou jako expanze mudrce Saubhariho. Kdyby tomu tak bylo, Nārada by nežasl, když je uvidĕl.“

Text 170: „  ,Je úžasné, jak se Pán Śrī Kṛṣṇa, který nemá sobĕ rovného, expandoval na šestnáct tisíc stejných podob, aby se oženil se šestnácti tisíci královnami v jejich domech.̀  “

Text 171: „Pokud jsou jedna podoba nebo aspekt projevené různĕ podle různých emotivních rysů, říká se jim vaibhava-prakāśa.“

Text 172: „Když se Pán expanduje v nesčetném množství podob, není mezi nimi rozdíl, ale kvůli různým rysům, barvĕ pleti a zbraním se jejich jména liší.“

Text 173: „  ,V různých védských písmech jsou předepsána pravidla pro uctívání různých podob. Ten, kdo je tĕmito pravidly očištĕn, uctívá Tebe, Nejvyšší Osobnost Božství. Jsi jeden, i když se projevuješ v mnoha podobách.̀  “

Text 174: „Prvním projevem Kṛṣṇova rysu vaibhava je Śrī Balarāmajī. Śrī Balarāma a Kṛṣṇa mají rozdílnou barvu pleti, ale jinak se Śrī Balarāma Kṛṣṇovi ve všech ohledech vyrovná.“

Text 175: „Příkladem vaibhava-prakāśi je syn Devakī. Nĕkdy má dvĕ ruce a nĕkdy čtyři.“

Text 176: „Se dvĕma rukama se Pán nazývá vaibhava-prakāśa a se čtyřma se nazývá prābhava-prakāśa.“

Text 177: „Ve své původní podobĕ se Pán považuje za pasáčka krav a také se tak obléká. Když se zjeví jako Vāsudeva, syn Vasudevy a Devakī, má vĕdomí a oblečení kṣatriyi, válečníka.“

Text 178: „Pokud srovnáme krásu, majestát, sladkost a intelektuální zábavy válečníka Vāsudevy s pasáčkem Kṛṣṇou, synem Nandy Mahārāje, zjistíme, že Kṛṣṇovy vlastnosti jsou milejší.“

Text 179: „Vāsudevovi stačí, když vidí Govindovu sladkost, a okamžitĕ se rozruší a probouzí se v Nĕm transcendentální dychtivost tuto sladkost ochutnat.“

Text 180: „  ,Můj drahý příteli, tento herec se chová jako druhá podoba Mého vlastního Já. Jako obrázek předvádí Mé zábavy pasáčka překypujícího úžasnĕ přitažlivou sladkostí a vůní, které jsou tak drahé dívkám z Vradži. Pohled na to vzrušuje Mé srdce. Dychtím po tĕchto zábavách a chci mít stejnou podobu jako dívky z Vradži.̀  “

Text 181: „K jednomu příkladu toho, jak je Vāsudeva přitahován ke Kṛṣṇovi, došlo, když Vāsudeva vidĕl v Mathuře tanec Gandharvů. Podruhé se to stalo ve Dvárace, když Vāsudeva žasl nad obrázkem Kṛṣṇy.“

Text 182: „  ,Kdo projevuje vĕtší množství sladkosti, než je ta Má, kterou nikdo předtím nezakusil a která všechny udivuje? Bĕda, když vidím tu krásu, Moje mysl je zmatená a sám si jí chci vášnivĕ užívat jako Śrīmatī Rādhārānī.̀  “

Text 183: „Pokud je toto tĕlo projevené trochu jinak a jeho rysy se nepatrnĕ liší transcendentálními emocemi a podobou, nazývá se tad-ekātma.“

Text 184: „V rámci kategorie tad-ekātma-rūpy existují expanze pro zábavy (vilāsa) a osobní expanze (svāṁśa). Dĕlí se tedy na dvĕ skupiny. Podle určité zábavy a osobní expanze se vyskytují různé rozdíly.“

Text 185: „Podoby vilāsa se opĕt dĕlí na dvĕ skupiny – prābhava a vaibhava. Zábavy tĕchto podob jsou také neomezenĕ různorodé.“

Text 186: „Hlavní čtveřice expanzí má jména Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha. Říká se jim prābhava-vilāsa.“

Text 187: „Balarāma má stejnou původní podobu jako Kṛṣṇa, je také pasáčkem z Vrindávanu a také se považuje za příslušníka kṣatriyského rodu ve Dvárace. Barva Jeho pleti a oblečení jsou jiné a je označován jako Kṛṣṇova podoba pro zábavy.“

Text 188: „Śrī Balarāma je Kṛṣṇovým projevem vaibhava-prakāśa. Projevuje se také v původní čtveřici expanzí Vāsudevy, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy. To vše jsou expanze prābhava-vilāsa s různými emocemi.“

Text 189: „První caturvyūha, čtveřice podob, je jedinečná. Nic se s ní nemůže srovnávat. Tato čtveřice podob je zdrojem neomezeného množství čtverných podob.“

Text 190: „Tyto čtyři Kṛṣṇovy podoby prābhava určené k zábavám vĕčnĕ sídlí ve Dvárace a Mathuře.“

Text 191: „Z původní čtveřice expanzí se projevuje dvacet čtyři podob. Liší se podle umístĕní zbraní ve svých čtyřech rukách a nazývají se vaibhava-vilāsa.“

Text 192: „Pán Kṛṣṇa se znovu expanduje a v paravyomĕ, duchovním nebi, se v úplnosti nachází jako čtyřruký Nārāyaṇa doprovázený expanzemi původní čtveřice.“

Text 193: „Původní čtveřice podob se tak znovu projevuje ve druhé čtveřici expanzí. Sídla této druhé čtveřice expanzí pokrývají čtyři svĕtové strany.“

Text 194: „Tyto čtveřice podob se znovu třikrát expandují, počínaje Keśavou. To je naplnĕní podob určených k zábavám.“

Text 195: „Z catur-vyūhy se expandují tři expanze z každé podoby a jsou pojmenovány různĕ podle umístĕní zbraní. Expanzemi Vāsudevy jsou Keśava, Nārāyaṇa a Mādhava.“

Text 196: „Expanzemi Saṅkarṣaṇa jsou Govinda, Viṣṇu a Madhusūdana. Tento Govinda se liší od původního Govindy, protože to není syn Mahārāje Nandy.“

Text 197: „Expanzemi Pradyumny jsou Trivikrama, Vāmana a dále Śrīdhara. Expanzemi Aniruddhy jsou Hṛṣīkeśa, Padmanābha a Dāmodara.“

Text 198: „Tĕchto dvanáct expanzí vládne dvanácti mĕsícům v roce. Keśava je vládnoucím Božstvem Agrahāyany a Nārāyaṇa vládnoucím Božstvem Pauṣi.“

Text 199: „Vládnoucím Božstvem mĕsíce Māgha je Mādhava a vládnoucím Božstvem mĕsíce Phālguna je Govinda. Viṣṇu je vládnoucím Božstvem Caitry a Madhusūdana vládnoucím Božstvem Vaiśākhy.“

Text 200: „V mĕsíci Jyaiṣṭha je vládnoucím Božstvem Trivikrama, v mĕsíci Āṣāḍha je Jím Vāmana, v mĕsíci Śrāvaṇa je Jím Śrīdhara a v mĕsíci Bhādra je Jím Hṛṣīkeśa.“

Text 201: „V mĕsíci Āśvina je vládnoucím Božstvem Padmanābha a v Kārttiku Dāmodara. Tento Dāmodara se liší od Rādhā-Dāmodara, syna Nandy Mahārāje ve Vrindávanu.“

Text 202: „Při nanášení značek tilaku na dvanácti místech na tĕle se musí pronášet mantra složená z tĕchto dvanácti jmen Viṣṇua. Tato jména by se také mĕla pronášet, když se při každodenním uctívání dotýkáme různých částí tĕla a potíráme je vodou.“

Text 203: „Z Vāsudevy, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy pochází dalších osm expanzí pro zábavy. Nyní, ó Sanātano, prosím poslouchej, jak Je vyjmenuji.“

Text 204: „Tĕmito osmi expanzemi pro zábavy jsou Puruṣottama, Acyuta, Nṛsiṁha, Janārdana, Hari, Kṛṣṇa, Adhokṣaja a Upendra.“

Text 205: „Z tĕchto osmi expanzí jsou dvĕ Vāsudevovými podobami pro zábavy. Jejich jména jsou Adhokṣaja a Puruṣottama. Dvĕma Saṅkarṣaṇovými podobami určenými k zábavám jsou Upendra a Acyuta.“

Text 206: „Pradyumnovými podobami pro zábavy jsou Nṛsiṁha a Janārdana, a Aniruddhovými Hari a Kṛṣṇa.“

Text 207: „Tĕchto dvacet čtyři podob jsou hlavní Pánovy podoby prābhava-vilāsa určené k zábavám. Jmenují se odlišnĕ podle rozmístĕní zbraní v Jejich rukách.“

Text 208: „Ze všech tĕchto podob jsou ty, které se liší v oblečení a rysech, označeny jako vaibhava-vilāsa.“

Text 209: „Z Nich mají různé tĕlesné rysy Padmanābha, Trivikrama, Nṛsiṁha, Vāmana, Hari, Kṛṣṇa a další.“

Text 210: „Vāsudeva a tři další jsou přímé podoby Pána Kṛṣṇy prābhava určené pro zábavy. Z tĕchto čtyřrukých podob je celkem dvacet expanzí pro zábavy.“

Text 211: „Všechny tyto podoby vládnou planetám Vaikuṇṭhy v duchovním svĕtĕ, počínaje východem, tak, jak jdou po sobĕ. Na každé z osmi svĕtových stran jsou tři různé podoby.“

Text 212: „I když mají všechny tyto podoby svá vĕčná sídla v duchovním nebi, nĕkteré sídlí také v hmotných vesmírech.“

Text 213: „V duchovním nebi se nachází Nārāyaṇovo vĕčné sídlo. V horní části duchovního nebe je planeta Kṛṣṇaloka oplývající veškerým bohatstvím.“

Text 214: „Planeta Kṛṣṇaloka je rozdĕlená na tři části – Gokulu, Mathuru a Dvāraku.“

Text 215: „Pán Keśava vĕčnĕ sídlí v Mathuře a Pán Puruṣottama, známý pod jménem Jagannātha, sídlí vĕčnĕ v Níláčale.“

Text 216: „V Prajágu je Pán přítomný jako Bindu Mādhava a na Mandára-parvatĕ je známý jako Madhusūdana. Vāsudeva, Padmanābha a také Janārdana sídlí v Ánandáranji.“

Text 217: „Ve Višnu-káňčí je Pán Viṣṇu, v Májápuru Pán Hari a po celém vesmíru množství dalších podob.“

Text 218: „V tomto vesmíru se Pán nachází v různých duchovních projevech, které sídlí na sedmi ostrovech v devíti oblastech. Tak probíhají Jejich zábavy.“

Text 219: „Pán je v různých podobách přítomný ve všech vesmírech jen proto, aby tĕšil své oddané. Ničí tak zásady bezbožnosti a ustanovuje zásady náboženství.“

Text 220: „Nĕkteré z tĕchto podob jsou považovány za inkarnace, jako například Pán Viṣṇu, Pán Trivikrama, Pán Nṛsiṁha a Pán Vāmana.“

Text 221: „Můj drahý Sanātano, prosím poslouchej. Povím ti, jak různá viṣṇu-mūrti drží své zbranĕ, počínaje diskem, a jak se podle toho různĕ jmenují.“

Text 222: „Při určování pořadí se začíná u dolní pravé ruky a pokračuje se k pravé horní ruce, levé horní ruce a levé dolní ruce. Pán Viṣṇu je pojmenován podle pořadí zbraní, které drží ve svých rukách.“

Text 223: „Podle Siddhārtha-saṁhity existuje dvacet čtyři podob Pána Viṣṇua. Nejdříve podle této knihy popíši umístĕní zbraní, počínaje diskem.“

Text 224: „Ve své dolní pravé ruce drží Pán Vāsudeva kyj, v horní pravé ruce lasturu, v horní levé ruce disk a v dolní levé ruce lotos. Saṅkarṣaṇa drží ve své dolní pravé ruce kyj, v pravé horní lasturu, v levé horní lotos a v levé dolní disk.“

Text 225: „Pradyumna drží disk, lasturu, kyj a lotos. Aniruddha drží disk, kyj, lasturu a lotos.“

Text 226: „V duchovním nebi tak expanze v čele s Vāsudevou drží zbranĕ v určitém pořadí. Tyto popisy opakuji ze Siddhārtha-saṁhity.“

Text 227: „Pán Keśava drží v rukách lotos, lasturu, disk a kyj. Pán Nārāyaṇa drží lasturu, lotos, kyj a disk.“

Text 228: „Pán Mādhava drží kyj, disk, lasturu a lotos. Pán Govinda drží disk, kyj, lotos a lasturu.“

Text 229: „Pán Viṣṇu drží kyj, lotos, lasturu a disk. Pán Madhusūdana drží disk, lasturu, lotos a kyj.“

Text 230: „Pán Trivikrama drží lotos, kyj, disk a lasturu. Pán Vāmana drží lasturu, disk, kyj a lotos.“

Text 231: „Pán Śrīdhara drží lotos, disk, kyj a lasturu. Pán Hṛṣīkeśa drží kyj, disk, lotos a lasturu.“

Text 232: „Pán Padmanābha drží lasturu, lotos, disk a kyj. Pán Dāmodara drží lotos, disk, kyj a lasturu.“

Text 233: „Pán Puruṣottama drží disk, lotos, lasturu a kyj. Pán Acyuta drží kyj, lotos, disk a lasturu.“

Text 234: „Pán Nṛsiṁha drží disk, lotos, kyj a lasturu. Pán Janārdana drží lotos, disk, lasturu a kyj.“

Text 235: „Śrī Hari drží lasturu, disk, lotos a kyj. Pán Śrī Kṛṣṇa drží lasturu, kyj, lotos a disk.“

Text 236: „Pán Adhokṣaja drží lotos, kyj, lasturu a disk. Pán Upendra drží lasturu, kyj, disk a lotos.“

Text 237: „Podle Hayaśīrṣa-pañcarātry existuje šestnáct osobností. Nyní popíši tento názor ohlednĕ toho, jak drží zbranĕ.“

Text 238: „Jinak popsaný Keśava drží lotos, lasturu, kyj a disk a Mādhava je popsán tak, že v rukách drží disk, kyj, lasturu a lotos.“

Text 239: „Hayaśīrṣa-pañcarātra popisuje jinak i držení zbraní v jednotlivých rukách Nārāyaṇa a dalších.

Text 240: „Kṛṣṇa, původní Nejvyšší Osobnost Božství, označovaný jako syn Mahārāje Nandy, má dvĕ jména. Jedním je svayaṁ bhagavān a druhým līlā-puruṣottama.“

Text 241: „Pán Kṛṣṇa osobnĕ zaštiťuje Dváraku Purí ze všech stran jako jeho ochránce. Na devíti různých místech mĕsta se expanduje do devíti různých podob.“

Text 242: „  ,Tĕmito devíti osobnostmi, o kterých je zmínka, jsou Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna, Aniruddha, Nārāyaṇa, Nṛsiṁha, Hayagrīva, Varāha a Brahmā.̀  “

Text 243: „Již jsem popsal podoby určené pro zábavy a podoby prakāśa. Nyní prosím naslouchej o různých osobních expanzích.“

Text 244: „První osobní expanzí je Saṅkarṣaṇa a další jsou inkarnace jako například inkarnace ryby. Saṅkarṣaṇa je expanzí Puruṣi neboli Viṣṇua. Inkarnace jako je Matsya, inkarnace v podobĕ ryby, se v různých yugách zjevují pro určité zábavy.“

Text 245: „Existuje šest druhů inkarnací (avatārů) Kṛṣṇy. Jedním z nich jsou inkarnace Viṣṇua (puruṣa-avatārové) a dalším jsou inkarnace určené k předvádĕní zábav (līlā-avatārové).“

Text 246: „Jsou také inkarnace ovládající hmotné kvality (guṇa-avatārové), inkarnace zjevující se bĕhem vlády každého Manua (manvantara-avatārové), inkarnace pro různé vĕky (yuga-avatārové) a inkarnace zmocnĕných živých bytostí (śaktyāveśa-avatārové).“

Text 247: „Dĕtství a chlapectví jsou příznačnými vĕky Božstva. Kṛṣṇa, syn Nandy Mahārāje, provádĕl své zábavy jako dítĕ a jako chlapec.“

Text 248: „Inkarnací Kṛṣṇy je neomezené množství a nikdo je nedokáže spočítat. Můžeme na nĕ pouze poukázat za pomoci příkladu mĕsíce a vĕtví stromu.“

Text 249: „  ,Ó učení brāhmaṇové, stejnĕ jako z velkých vodních nádrží vytékají stovky a tisíce potůčků, nesčetné inkarnace plynou ze Śrī Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství, zdroje veškeré moci.̀  “

Text 250: „Na počátku se Kṛṣṇa zjevuje jako puruṣa-avatārové neboli inkarnace Viṣṇua, a ti jsou tří druhů.“

Text 251: „  ,Viṣṇu má tři podoby zvané puruṣové. První z nich, Mahā-Viṣṇu, je stvořitelem celkové hmotné energie (mahat), druhý je Garbhodaśāyī, jenž se nachází v každém vesmíru, a třetím je Kṣīrodaśāyī žijící v srdcích všech živých bytostí. Ten, kdo tyto tři pozná, bude vysvobozen ze spárů māyi.̀  “

Text 252: „Kṛṣṇa má neomezené energie, ze kterých jsou tři hlavní – energie vůle, energie poznání a tvořivá energie.“

Text 253: „Vládcem energie vůle je Pán Kṛṣṇa, protože právĕ díky Jeho svrchované vůli začíná vše existovat. K vůli je třeba poznání, a to je projevené skrze Vāsudevu.“

Text 254: „Bez myšlení, cítĕní, chtĕní, poznání a činnosti nemůže dojít ke stvoření. Vesmírný projev vzniká na základĕ spojení nejvyšší vůle, poznání a činnosti.“

Text 255: „Pán Saṅkarṣaṇa je Pán Balarāma. Jako vládce tvořivé energie tvoří hmotný i duchovní svĕt.“

Text 256: „Tento původní Saṅkarṣaṇa (Pán Balarāma) je příčinou hmotného i duchovního stvoření a je vládnoucím Božstvem egoismu. Na základĕ Kṛṣṇovy vůle a silou duchovní energie vytváří duchovní svĕt skládající se z planety Goloky Vṛndāvanu a vaikuṇṭhských planet.“

Text 257: „I když se v případĕ duchovního svĕta nedá hovořit o stvoření, je nicménĕ projeven svrchovanou vůlí Saṅkarṣaṇa. Duchovní svĕt je sídlem zábav vĕčné duchovní energie.“

Text 258: „  ,Gokula, toto nejvyšší sídlo a planeta, vypadá jako lotosový kvĕt s tisíci okvĕtními lístky. Střed tohoto lotosu je sídlem Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy. Toto nejvyšší sídlo v podobĕ lotosu je stvořeno vůlí Pána Ananty.̀  “

Text 259: „Ten samý Pán Saṅkarṣaṇa tvoří skrze hmotnou energii veškeré vesmíry. Netečná hmotná energie – moderním jazykem označovaná jako příroda – není příčinou hmotného vesmíru.“

Text 260: „Bez energie Nejvyšší Osobnosti Božství nemůže netečná hmota stvořit vesmírný projev. Její síla nepochází ze samotné hmotné energie, ale od Saṅkarṣaṇa.“

Text 261: „Netečná hmota nemůže sama o sobĕ nic stvořit. Hmotná energie plodí stvoření díky energii Nejvyšší Osobnosti Božství. Železo samo o sobĕ nemá schopnost hořet, ale pokud je umístĕno do ohnĕ, je k hoření zmocnĕno.“

Text 262: „  ,Balarāma a Kṛṣṇa jsou původní výkonnou i materiální příčinou hmotného svĕta. Jako Mahā-Viṣṇu a hmotná příroda vstupují do hmotných prvků a množstvím svých energií vytvářejí různorodost. Jsou proto příčina všech příčin.̀  “

Text 263: „Pánova podoba, která sestupuje do hmotného svĕta za účelem stvoření, se nazývá inkarnace neboli avatāra.“

Text 264: „Veškeré expanze Pána Kṛṣṇy ve skutečnosti sídlí v duchovním svĕtĕ. Když však sestoupí do hmotného svĕta, nazývají se inkarnace (avatārové).“

Text 265: „Aby pohlédl na tuto hmotnou přírodu a zmocnil ji, inkarnuje Pán Saṅkarṣaṇa nejdříve jako Pán Mahā-Viṣṇu.“

Text 266: „  ,Na počátku stvoření se Pán expandoval do podoby inkarnace puruṣi a byl doprovázen všemi složkami hmotného stvoření. Nejdříve stvořil šestnáct hlavních energií potřebných ke stvoření, aby mohly být projeveny hmotné vesmíry.̀  “

Text 267: „  ,Kāraṇābdhiśāyī Viṣṇu (Mahā-Viṣṇu) je první inkarnací Nejvyššího Pána a je vládcem vĕčného času, prostoru, příčiny a následku, mysli, prvků, hmotného ega, kvalit přírody, smyslů, vesmírné podoby Pána, Garbhodakaśāyī Viṣṇua a úhrnu všech živých bytostí, jak pohyblivých, tak nehybných.̀  “

Text 268: „Tato původní Osobnost Božství jménem Saṅkarṣaṇa nejprve uléhá do řeky Virajā, která slouží jako hranice mezi hmotným a duchovním svĕtem. Jako Kāraṇābdhiśāyī Viṣṇu je původní příčinou hmotného stvoření.“

Text 269: „Virajā neboli Příčinný oceán je hranicí mezi duchovním a hmotným svĕtem. Hmotná energie se nachází na jednom břehu tohoto oceánu a na druhý břeh, kterým je duchovní svĕt, se nemůže dostat.“

Text 270: „  ,V duchovním svĕtĕ neexistuje kvalita vášnĕ, kvalita nevĕdomosti ani jejich smĕs. Neexistuje tam ani znečištĕná kvalita dobra, vliv času či māyā samotná. Pouze čistí oddaní, které uctívají jak polobozi tak démoni, sídlí v duchovním svĕtĕ jako Pánovi společníci.̀  “

Text 271: „Māyā má dvĕ funkce. Jedna se nazývá māyā a druhá pradhāna. Māyā je výkonnou příčinou a pradhāna označuje složky tvořící vesmírný projev.“

Text 272: „Nejvyšší Osobnost Božství pohlédne na hmotnou energii a to ji vzruší. Tehdy ji Pán oplodní původním semenem živých bytostí.“

Text 273: „Pán se hmotné přírody za účelem oplodnĕní semenem živých bytostí přímo nedotýká. To dĕlá Jeho zvláštní expanze. Ta se dotkne hmotné přírody a tím jsou do ní napuštĕny živé bytosti, které jsou Jeho nedílnými částmi.“

Text 274: „  ,V dávných dobách, kam už pamĕť nesahá, poté, co byla vzrušena hmotná příroda a projevily se její tři kvality, umístil Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, do lůna této hmotné přírody sémĕ nespočetného množství živých bytostí. Hmotná příroda tak porodila úhrn hmotné energie známý jako hiraṇmaya-mahat-tattva, původní symbolické zastoupení vesmírného projevu.̀  “

Text 275: „  ,Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, (Mahā-Vaikuṇṭhanātha) potom prostřednictvím další expanze svého vlastního Já (Mahā-Viṣṇua) umístil do lůna hmotné přírody semeno živých bytostí.̀  “

Text 276: „Nejdříve je projevena celková hmotná energie a z ní vznikají tři druhy egoismu, původního zdroje všech polobohů (vládnoucích božstev), smyslů a hmotných prvků.“

Text 277: „Nejvyšší Pán všechny tyto prvky spojil a vytvořil tak všechny vesmíry. Tĕchto vesmírů je nekonečnĕ mnoho a není možné je spočítat.“

Text 278: „První podoba Pána Viṣṇua se nazývá Mahā-Viṣṇu a je původním tvůrcem celkové hmotné energie. Z pórů Jeho tĕla emanuje nekonečné množství vesmírů.“

Text 279-280: „Rozumí se, že se tyto vesmíry vznášejí ve vzduchu, který vydechuje Mahā-Viṣṇu. Jsou jako atomické částice, které se vznášejí ve slunečním svĕtle a procházejí otvory v síti. Všechny tyto vesmíry jsou tedy stvořeny s Mahā-Viṣṇuovým výdechem, a když se Mahā-Viṣṇu nadechne, vstoupí znovu do Jeho tĕla. Tento nekonečný majestát Mahā-Viṣṇua přesahuje jakákoliv hmotná pojetí.“

Text 281: „  ,Brahmové a další vládci hmotných svĕtů se zjevují z pórů Mahā-Viṣṇua a zůstávají naživu po dobu jednoho Jeho výdechu. Uctívám prvotního Pána, Govindu, jehož částí úplné části je Mahā-Viṣṇu.̀  “

Text 282: „Mahā-Viṣṇu je Nadduše všech vesmírů. Leží na Příčinném oceánu a vládne všem hmotným svĕtům.“

Text 283: „Tímto způsobem jsem vysvĕtlil pravdu o první Osobnosti Božství, Mahā-Viṣṇuovi. Nyní vysvĕtlím slávu druhé Osobnosti Božství.“

Text 284: „Po stvoření všech vesmírů, kterých je nespočetnĕ mnoho, se Mahā-Viṣṇu expandoval na nespočet podob a vstoupil do každého z nich.“

Text 285: „Poté, co Mahā-Viṣṇu vstoupil do každého z tĕchto neomezenĕ mnoha vesmírů, vidĕl, že je všude kolem pouze tma a není kde spočinout. Začal proto o celé situaci přemýšlet.“

Text 286: „Polovinu vesmíru Pán naplnil svým potem a potom na této vodĕ ulehl na lůžko v podobĕ Pána Śeṣi.“

Text 287: „Z lotosového pupku tohoto Garbhodakaśāyī Viṣṇua pak vyrostl lotosový kvĕt, který se stal místem zrození Pána Brahmy.“

Text 288: „Ve stonku tohoto lotosu bylo stvořeno čtrnáct svĕtů. Nejvyšší Pán se pak stal Pánem Brahmou a projevil celý vesmír.“

Text 289: „Nejvyšší Osobnost Božství tak v podobĕ Viṣṇua udržuje celý hmotný svĕt. Protože je vždy nad hmotnými kvalitami, nemůže se Ho hmotná příroda dotknout.“

Text 290: „Zničení tohoto hmotného stvoření způsobuje Nejvyšší Pán ve své podobĕ Rudry (Pána Śivy). Jinými slovy, ke stvoření, udržování a zničení celého vesmírného stvoření dochází pouze na Jeho přání.“

Text 291: „Brahmā, Viṣṇu a Śiva jsou Jeho tři inkarnace hmotných kvalit. Stvoření, udržování a zničení v tomto pořadí probíhají pod dohledem tĕchto tří osobností.“

Text 292: „Garbhodakaśāyī Viṣṇu, v tomto vesmíru známý jako Hiraṇyagarbha a antaryāmī neboli Nadduše, je oslavován védskými hymny začínajícími slovy ,sahasra-śīrṣā̀.“

Text 293: „I když je tato druhá Osobnost Božství, známá jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu, vládcem každého vesmíru a útočištĕm vnĕjší energie, zůstává přesto mimo její dosah.“

Text 294: „Třetí expanzí Viṣṇua je Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, inkarnace kvality dobra. Počítá se k obĕma druhům inkarnací (puruṣa-avatārům i guṇa avatārům).“

Text 295: „Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu je vesmírnou podobou Pána a je Nadduší každé živé bytosti. Je známý jako Kṣīrodakaśāyī, protože leží v oceánu mléka. Je udržovatelem a vládcem vesmíru.“

Text 296: „Ó Sanātano, plnĕ jsem popsal tři puruṣa-avatāry Viṣṇua a nyní prosím poslouchej, co ti povím o inkarnacích určených k zábavám.“

Text 297: „Inkarnace Pána Kṛṣṇy určené k zábavám nedokáže nikdo spočítat. Popíši pouze ty hlavní.“

Text 298: „Nĕkterými z inkarnací určených k zábavám jsou inkarnace v podobĕ ryby a želvy, Pán Rāmacandra, Pán Nṛsiṁha, Pán Vāmana a Pán Varāha. Tyto inkarnace neberou konce.“

Text 299: „  ,Ó Pane vesmíru, nejlepší z yaduovské dynastie. Modlíme se k Tobĕ hlavnĕ proto, abys odstranil tĕžké břímĕ tohoto vesmíru. Učinil jsi tak již dříve, když jsi sestoupil v podobĕ ryby, konĕ (Hayagrīvy), želvy, lva (Pána Nṛsiṁhy), kance (Pána Varāhy) a labutĕ. Zjevil ses také jako Pán Rāmacandra, Paraśurāma a trpaslík Vāmana. Vždy jsi tak ochraňoval nás polobohy i tento vesmír. Nyní v tom prosím pokračuj.̀  “

Text 300: „Uvedl jsem nĕkolik příkladů inkarnací určených k zábavám. Nyní popíši guṇa-avatāry, inkarnace hmotných kvalit. Prosím poslouchej.“

Text 301: „V tomto hmotném svĕtĕ probíhají tři dĕje – vše je zde stvořeno, po nĕjakou dobu udržováno a nakonec zničeno. Pán proto inkarnuje v podobách vládců tří kvalit – sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy (dobra, vášnĕ a nevĕdomosti). Tak vzniká dĕní hmotného svĕta.“

Text 302: „Mysl prvotřídní živé bytosti je na základĕ jejích minulých zbožných činností smíšených s oddanou službou ovlivnĕna kvalitou vášnĕ.“

Text 303: „Takový oddaný je zmocnĕn Garbhodakaśāyī Viṣṇuem. Inkarnace Kṛṣṇy v podobĕ Brahmy tak řídí celé stvoření vesmíru.“

Text 304: „  ,Slunce projevuje svoji záři v drahokamu, i když je to kámen. Podobnĕ projevuje původní Nejvyšší Osobnost Božství svou zvláštní moc v nĕjaké zbožné živé bytosti. Ta se tak stane Brahmou a řídí vesmírné dĕní. Uctívám Govindu, původní Osobnost Božství.“

Text 305: „Pokud v nĕjaké kalpĕ schází vhodná živá bytost, která by mohla zaujmout Brahmovo místo, expanduje se jako Pán Brahmā samotná Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text 306: „  ,Co pro Pána Kṛṣṇu znamená trůn? Vždyť vládci různých planetárních soustav přijímají prach z Jeho lotosových nohou na své korunované hlavy. Tento prach posvĕcuje i posvátná místa, a dokonce i Pán Brahmā, Pán Śiva, Lakṣmī i Já samotný, kteří jsme částmi Jeho úplné části, tento prach vĕčnĕ neseme na svých hlavách.̀  “

Text 307: „Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, expanduje část své úplné části a ve styku s hmotnou kvalitou nevĕdomosti přijímá podobu Rudry, aby zničil vesmírný projev.“

Text 308: „Rudra neboli Pán Śiva má různé podoby, které jsou přemĕnami vznikajícími ve styku s māyou. I když Rudra není na stejné úrovni s jīva-tattvami, nelze jej považovat ani za osobní expanzi Pána Kṛṣṇy.“

Text 309: „Z mléka se stane jogurt ve styku s jogurtovou kulturou. Jogurt tak není nic jiného než mléko, ale přesto to mléko není.“

Text 310: „  ,Mléko se ve styku s jogurtovou kulturou zmĕní v jogurt, ale ve skutečnosti to ve své podstatĕ není nic jiného než mléko. Podobnĕ Govinda, Nejvyšší Osobnost Božství, přijímá za zvláštním účelem hmotných činností podobu Pána Śivy (Śambhua). Klaním se u Jeho lotosových nohou.̀  “

Text 311: „Pán Śiva je společník vnĕjší energie, a proto je pohroužený v hmotné kvalitĕ temna. Pán Viṣṇu je vůči māyi i jejím kvalitám transcendentální; proto je Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text 312: „  ,Pravdou o Pánu Śivovi je, že je neustále zahalený třemi hmotnými pokryvy – vaikārika, taijasa a tāmasa. Kvůli tĕmto třem kvalitám hmotné přírody se neustále sdružuje s vnĕjší energií a samotným egoismem.̀  “

Text 313: „  ,Śrī Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, se nachází mimo dosah hmotné přírody, a proto je nejvyšší transcendentální osobou. Dokáže vidĕt vše uvnitř i vnĕ, a proto má svrchovaný dohled nad všemi živými bytostmi. Ten, kdo se uchýlí k Jeho lotosovým nohám a uctívá Ho, také dosáhne transcendentálního postavení.̀  “

Text 314: „Pro udržování vesmíru Pán Kṛṣṇa sestupuje ve své úplné osobní expanzi jako Pán Viṣṇu. Je vládcem kvality dobra, a tudíž je transcendentální vůči hmotné energii.“

Text 315: „Pán Viṣṇu patří do kategorie svāṁśa, protože se svým majestátem témĕř vyrovná Kṛṣṇovi. Kṛṣṇa je původní osoba a Pán Viṣṇu je Jeho osobní expanze. Tak zní konečný závĕr celé védské literatury.“

Text 316: „  ,Pokud plamenem jedné svíce zapálíme druhou svíci, bude oddĕlenĕ svítit stejnĕ silnĕ jako ta původní, i když ji přemístíme jinam. Nejvyšší Osobnost Božství, Govinda, se podobnĕ expanduje na různé podoby Viṣṇua, které jsou stejnĕ zářivé, mocné a majestátní. Uctívám tuto Nejvyšší Osobnost Božství, Govindu.̀  “

Text 317: „Závĕrem je, že Pán Brahmā a Pán Śiva jsou pouze inkarnace oddaných vykonávající dané pokyny. Udržovatel, Pán Viṣṇu, je však osobním rysem Pána Kṛṣṇy.“

Text 318: „(Pán Brahmā řekl:) ,Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mĕ zamĕstnal tvořením. Pán Śiva na Jeho příkaz vše ničí. Nejvyšší Osobnost Božství ve své podobĕ Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua udržuje celý chod hmotné přírody. Nejvyšším vládcem tří kvalit hmotné přírody je proto Pán Viṣṇu.̀  “

Text 319: „Ó Sanātano, poslouchej nyní o inkarnacích, které se zjevují bĕhem vlády každého Manua (manvantara-avatārové). Je jich neomezené množství a nikdo je nespočítá. Naslouchej o jejich zdroji.“

Text 320: „V jednom Brahmovĕ dni se čtrnáctkrát vymĕní Manu a bĕhem vlády každého z tĕchto čtrnácti Manuů projeví Nejvyšší Osobnost Božství nĕjakou svou inkarnaci.“

Text 321: „V jednom Brahmovĕ dni přichází čtrnáct manvantara-avatārů, čtyři sta dvacet v jednom mĕsíci a pĕt tisíc čtyřicet v jednom roce.“

Text 322: „Bĕhem sta let Brahmova života je to pĕt set čtyři tisíc manvantara-avatārů.“

Text 323: „Takový je počet manvantara-avatārů už jen v jednom vesmíru. Jen si představ, kolik jich je v nesčetném množství vesmírů. A všechny tyto vesmíry i Brahmové existují pouze bĕhem jednoho Mahā-Viṣṇuova výdechu.“

Text 324: „Mahā-Viṣṇuovy výdechy neberou konce. Jen pohleď, není možné mluvit ani psát byť už jen o manvantara-avatārech!“

Text 325: „Avatāra sestupující ve Svāyambhuva-manvantaře se jmenuje Yajña. Ve Svārociṣa-manvantaře se jmenuje Vibhu. V Auttama-manvantaře se jmenuje Satyasena a v Tāmasa-manvantaře Hari.“

Text 326: „V Raivata-manvantaře se avatāra jmenuje Vaikuṇṭha a v Cākṣuṣa-manvantaře Ajita. Ve Vaivasvata-manvantaře se jmenuje Vāmana a Sāvarṇya-manvantaře má jméno Sārvabhauma. V Dakṣa-sāvarṇya-manvantaře se jmenuje Ṛṣabha.“

Text 327: „V období Brahma-sāvarṇya-manvantary se avatāra jmenuje Viṣvaksena a v období Dharma-sāvarṇyi se jmenuje Dharmasetu. V Rudra-sāvarṇyi se jmenuje Sudhāmā a v Deva-sāvarṇyi Yogeśvara.“

Text 328: „V Indra-sāvarṇya-manvantaře se avatāra jmenuje Bṛhadbhānu. To jsou tedy jména čtrnácti avatārů ve čtrnácti manvantarách.“

Text 329: „Ó Sanātano, nyní ode Mne slyš o yuga-avatārech, inkarnacích pro každý vĕk. Nejdříve je třeba říci, že existují čtyři yugy – Satya-yuga, Tretā-yuga, Dvāpara-yuga a Kali-yuga.“

Text 330: „Ve čtyřech yugách – Satya, Tretā, Dvāpara a Kali – Pán sestupuje ve čtyřech barvách: bílé, červené, černé a žluté. To jsou barvy, jež mají inkarnace v různých vĕcích.“

Text 331: „  ,Toto dítĕ mĕlo v minulosti tři barvy podle toho, která z nich právĕ příslušela danému vĕku. Dříve bylo bílé, červené a žluté, a nyní přijalo černou barvu pleti.̀  “

Text 332: „  ,V Satya-yuze se Pán zjevil v tĕle bílé barvy, se čtyřma rukama a zcuchanými vlasy. Oblečený byl v kůře stromů a černé antilopí kůži. Na sobĕ mĕl posvátnou šňůru a girlandu z růžence rudrākṣa. Byl brahmacārī a v rukou nesl tyč a nádobu na vodu.̀  “

Text 333: „  ,V Tretā-yuze se Pán zjevil v tĕle s červenou barvou pleti a se čtyřma rukama. Na břiše mĕl tři viditelné pruhy a Jeho vlasy mĕly zlatou barvu. Jeho podoba projevila védské poznání a v rukou mĕl symboly, jako jsou obĕtní lžíce, nabĕračka atd.̀  “

Text 334: „V bílé inkarnaci Pán učil náboženství a meditaci. Požehnal Kardamovi Munimu a tak projevil svou bezpříčinnou milost.“

Text 335: „V Satya-yuze byli lidé celkovĕ pokročilí v duchovním poznání a bez problémů mohli meditovat o Kṛṣṇovi. Předepsanou povinností lidí v Tretā-yuze bylo provádĕt velké obĕti. To zavedl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, ve své červené inkarnaci.“

Text 336: „Ve Dvāpara-yuze bylo předepsanou povinností lidí uctívat lotosové nohy Kṛṣṇy. Pán Kṛṣṇa se proto zjevil s černou barvou pleti a osobnĕ toto uctívání zavedl.“

Text 337: „  ,Ve Dvāpara-yuze se Pán, Osobnost Božství, zjevuje s černou barvou pleti. Má žluté šaty, drží své zbranĕ a zdobí Ho drahokam Kaustubha a znak Śrīvatsa. Tak jsou popsány Jeho znaky.̀  “

Text 338: „  ,S úctou se klaním Nejvyšší Osobnosti Božství, která se expanduje jako Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha.̀  “

Text 339: „Touto mantrou lidé uctívají Pána Kṛṣṇu ve Dvāpara-yuze. V Kali-yuze je předepsanou povinností lidí společné zpívání svatého jména Kṛṣṇy.“

Text 340: „V tomto vĕku Kali přijímá Pán Kṛṣṇa zlatou barvu pleti a doprovázen svými osobními služebníky zavádí hari-nāma-saṅkīrtan, zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Tímto způsobem předává lidstvu lásku ke Kṛṣṇovi.“

Text 341: „Samotný Pán Kṛṣṇa, syn Nandy Mahārāje, zavádí předepsanou povinnost pro tento vĕk Kali. Osobnĕ zpívá a tančí v extázi lásky, a díky tomu společnĕ zpívá celý svĕt.“

Text 342: „  ,Ve vĕku Kali se inteligentní lidé vĕnují společnému zpívání, kterým uctívají inkarnaci Boha, jež neustále zpívá Kṛṣṇovo jméno. I když nemá načernalou pleť, je to samotný Kṛṣṇa. Přišel v doprovodu svých společníků, služebníků, zbraní a důvĕrných přátel.̀  “

Text 343: „Ve třech ostatních vĕcích – Satya, Dvāpara a Tretā – vykonávají lidé různé duchovní činnosti. Výsledků, které tak získají, lze v Kali-yuze dosáhnout prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.“

Text 344: „  ,Můj drahý králi, i přesto, že je Kali-yuga plná chyb, má jednu dobrou vlastnost. Pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se človĕk může vysvobodit z hmotného otroctví a být povýšen do transcendentálního království.̀  “

Text 345: „  ,Veškeré výsledky, které človĕk v Satya-yuze získal meditací o Viṣṇuovi, v Tretā-yuze vykonáváním obĕtí a v Dvāpara-yuze sloužením lotosovým nohám Pána, může v Kali-yuze získat prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.̀  “

Text 346: „  ,Výsledky získané v Satya-yuze meditací, provádĕním yajñi v Tretā-yuze nebo uctíváním lotosových nohou Kṛṣṇy v Dvāpara-yuze lze v Kali-yuze získat jednoduše opĕvováním slávy Pána Keśavy.“

Text 347: „  ,Ti, kdo jsou pokročilí, vysoce kvalifikovaní a zajímají se o podstatu života, znají dobré vlastnosti Kali-yugy. Tito lidé uctívají vĕk Kali, protože v nĕm může človĕk pokročit v duchovním poznání a dosáhnout cíle života pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.̀  “

Text 348: „Jak jsem řekl dříve při popisu inkarnací hmotných kvalit (guṇa-avatārů), je třeba si uvĕdomit, že i tĕchto inkarnací je neomezené množství a nikdo je nemůže spočítat.“

Text 349: „Takto jsem popsal inkarnace ve čtyřech různých yugách.“ Když to vše Sanātana Gosvāmī vyslechl, nepřímo Pánu naznačil následující.

Text 350: Sanātana Gosvāmī byl ministrem navába Husaina Šáha a byl nepochybnĕ stejnĕ inteligentní jako Bṛhaspati, hlavní knĕz nebeského království. Díky Pánovĕ neomezené milosti se Ho Sanātana Gosvāmī okamžitĕ zeptal.

Text 351: Sanātana Gosvāmī řekl: „Jsem zcela bezvýznamná živá bytost. Jsem nízký a špatného chování. Jak mohu pochopit, kdo je inkarnací pro tento vĕk Kali?“

Text 352: Śrī Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „Stejnĕ jako v jiných yugách, i v tomto vĕku Kali je nutné přijmout inkarnaci Boha podle pokynů śāster.

Text 353: „Védská literatura sestavená vševĕdoucím Mahāmunim Vyāsadevou je důkazem veškeré duchovní existence. Jedinĕ skrze tato zjevená písma mohou všechny podmínĕné duše získat poznání.“

Text 354: „Skutečná inkarnace Boha nikdy neřekne ,Já jsem Bůh̀ nebo ,Jsem inkarnace Bohà. Velký mudrc Vyāsadeva ví vše, a proto již v śāstrāch popsal znaky avatārů.“

Text 355: „  ,Pán nemá hmotné tĕlo, a přesto ve svém transcendentálním tĕle sestupuje mezi lidské bytosti jako inkarnace. Pochopit, kdo je inkarnace, je tedy velmi obtížné. Inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství lze částečnĕ poznat jedinĕ na základĕ neobyčejné moci a neobvyklých činností, které nejsou v možnostech vtĕlených živých bytostí.̀  “

Text 356: „Velcí mudrci poznají jakýkoliv objekt podle dvou znaků – osobních a okrajových rysů.“

Text 357: „Osobními znaky jsou tĕlesné rysy, povaha a podoba. Poznání o Jeho činnostech poskytuje okrajové znaky.“

Text 358: „Ve vzývání příznĕ na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu Śrīla Vyāsadeva popsal Nejvyšší Osobnost Božství podle tĕchto znaků.“

Text 359: „  ,Ó můj Pane, Śrī Kṛṣṇo, synu Vasudevy, ó všudypřítomná Osobnosti Božství, s úctou se Ti klaním. Medituji o Śrī Kṛṣṇovi, neboť On je Absolutní Pravda a původní příčina všech příčin stvoření, udržování a ničení projevených vesmírů. Je si přímo i nepřímo vĕdom všech projevů a je nezávislý, protože nad Ním žádná jiná příčina není. Byl to právĕ On jediný, kdo předal védské poznání do srdce Brahmy, původní živé bytosti. To On způsobuje, že i velcí svĕtci a polobozi podléhají iluzi jako človĕk zmatený klamnou vidinou vody v ohni nebo pevniny na vodĕ. Pouze díky Nĕmu se hmotné vesmíry, dočasnĕ projevené třemi kvalitami hmotné přírody, zdají být skutečné, i když skutečné nejsou. Medituji proto o Nĕm, Pánu Śrī Kṛṣṇovi, který vĕčnĕ přebývá ve svém transcendentálním sídle, které je vĕčnĕ prosté klamných projevů hmotného svĕta. Medituji o Nĕm, protože On je Absolutní Pravda.“

Text 360: „V tomto vzývání příznĕ ze Śrīmad-Bhāgavatamu označuje slovo ,param̀ Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, a slovo ,satyam̀ Jeho osobní vlastnosti.“

Text 361: „Ve stejném verši se dále uvádí, že Pán je stvořitelem, udržovatelem a ničitelem vesmírného projevu a že Pána Brahmu obdařil védským poznáním, čímž jej zmocnil, aby mohl stvořit vesmír. Je tam také řečeno, že Pán má přímo i nepřímo úplné poznání, že zná minulost, současnost i budoucnost a že Jeho osobní energie je od māyi, iluzorní energie, oddĕlená.“

Text 362: „Všechny tyto činnosti jsou Jeho okrajové znaky. Velcí svĕtci rozpoznávají inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství podle tĕchto dvou znaků zvaných svarūpa a taṭastha. Takto by mĕly být chápány všechny Kṛṣṇovy inkarnace.“

Text 363: „V dobĕ Jejich zjevení jsou inkarnace Pána v tomto svĕtĕ známé, protože se lidé mohou podívat do písem a pochopit Jejich hlavní znaky svarūpa a taṭastha. Tímto způsobem dokáží velké svaté osoby inkarnace rozpoznat.“

Text 364: Sanātana Gosvāmī řekl: „Barva pleti toho, u nĕjž nacházíme znaky Pána, je žlutá. Jeho činnosti zahrnují rozdávání lásky k Bohu a zpívání svatých jmen Pána.“

Text 365: „Na Kṛṣṇovu inkarnaci pro tento vĕk poukazují tyto znaky. Potvrď to prosím s konečnou platností, aby všechny mé pochyby zmizely.“

Text 366: Śrī Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „Ó Sanātano, zanech svých chytrých kliček. Snaž se teď jen pochopit popis śaktyāveśa-avatārů.“

Text 367: „Śaktyāveśa-avatārů Pána Kṛṣṇy je neomezenĕ mnoho. Popíši hlavní z nich.“

Text 368: „Zmocnĕné inkarnace jsou dvou druhů – prvotní a druhotné. Ty prvotní jsou přímo zmocnĕné Nejvyšší Osobností Božství a říká se jim inkarnace. Ty druhotné jsou Nejvyšší Osobností Božství zmocnĕné nepřímo a říká se jim vibhūti.“

Text 369: „Nĕkterými ze śaktyāveśa-avatārů jsou například čtyři Kumārové, Nārada, Mahārāja Pṛthu nebo Paraśurāma. Živá bytost zmocnĕná jednat jako Pán Brahmā je také považována za śaktyāveśa-avatāra.“

Text 370: „Pán Śeṣa v duchovním svĕtĕ Vaikuṇṭhy a Pán Ananta v tomto hmotném svĕtĕ, držící na svých hlavách nespočet planet, jsou dvĕ prvotní zmocnĕné inkarnace. Ostatní není potřeba počítat, protože jich je neomezenĕ mnoho.“

Text 371: „Čtyřem Kumārům byla udĕlena schopnost poznání a Nāradovi moc oddané služby. Tvořivá moc byla udĕlena Pánu Brahmovi a moc nést nespočet planet byla dána Pánu Anantovi.“

Text 372: „Nejvyšší Osobnost Božství vložil schopnost osobnĕ sloužit do Pána Śeṣi a moc vládnout zemi udĕlil králi Pṛthuovi. Pán Paraśurāma dostal moc zabíjet darebáky a zločince.“

Text 373: „  ,Kdykoliv je Pán v nĕkom přítomný částmi svých různých energií, pak se takové živé bytosti, která Pána zastupuje, říká śaktyāveśa-avatāra neboli inkarnace obdařená určitou mocí.̀  “

Text 374: „Jak je vysvĕtleno v jedenácté kapitole Bhagavad-gīty, Kṛṣṇa se po celém vesmíru expandoval v mnoha osobnostech skrze konkrétní energie, známé jako vibhūti.“

Text 375: „  ,Vĕz, že všechny vznešené, krásné a slavné výtvory povstávají z pouhého zlomku Mé nádhery.̀  “

Text 376: „  ,K čemu ti však, Arjuno, bude všechno to podrobné poznání? Jedinou svou částí prostupuji a udržuji celý tento vesmír.̀  “

Text 377: „Takto jsem vysvĕtlil zvláštĕ zmocnĕné inkarnace. Nyní prosím poslouchej o rysech Kṛṣṇova dĕtství, chlapectví a mládí.“

Text 378: „Jako syn Mahārāje Nandy je Pán Kṛṣṇa přirozenĕ ideálem kiśory (mládí). Rozhodl se, že své zábavy projeví právĕ v tomto vĕku.“

Text 379: „Předtím, než se Pán zjeví, nechá přijít na svĕt nĕkteré ze svých oddaných, jako je Jeho matka, otec a důvĕrní společníci. Sám se zjeví pozdĕji, jako kdyby se narodil a rostl z nemluvnĕte v dítĕ a postupnĕ v mladíka.“

Text 380: „  ,Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, si vĕčnĕ užívá a je útočištĕm všech druhů oddané služby. I když jsou Jeho vĕky různé, vĕk známý jako kiśora (rané mládí) je nejlepší ze všech.̀  “

Text 381: „Když se Pán Kṛṣṇa zjeví, projevuje v každém okamžiku své různé zábavy počínaje zabitím Pūtany. Všechny tyto zábavy jsou vĕčnĕ projevené jedna za druhou.“

Text 382: „Po sobĕ jdoucí zábavy Kṛṣṇy jsou okamžik za okamžikem projevovány v jednom z nesčetných vesmírů. Spočítat vesmíry je nemožné, ale v každém případĕ je v každém okamžiku nĕjaká Pánova zábava v tom či onom vesmíru projevená.“

Text 383: „Pánovy zábavy jsou jako tok řeky Gangy. Tímto způsobem předvádí syn Nandy Mahārāje veškeré zábavy.“

Text 384: „Pán Kṛṣṇa představuje své zábavy dĕtství, chlapectví a raného mládí. Když dosáhne vĕku, který předchází mládí, setrvává v nĕm vĕčnĕ, aby mohl provádĕt svůj tanec rāsa a další zábavy.“

Text 385: „Popisy Kṛṣṇových vĕčných zábav se nacházejí ve všech zjevených písmech. Nikdo však nemůže pochopit, jak bez ustání pokračují.“

Text 386: „Uvedu nĕjaký příklad, pomocí nĕhož by mohli lidé Kṛṣṇovým vĕčným zábavám lépe porozumĕt. Jedním takovým příkladem je zvĕrokruh.“

Text 387: „Slunce se pohybuje zvĕrokruhem ve dne v noci a jeden po druhém překračuje oceány mezi sedmi ostrovy.“

Text 388: „Podle védských astronomických výpočtů se pohyb slunce skládá ze šedesáti daṇḍ a dĕlí se na tři tisíce šest set pal.“

Text 389: „Slunce stoupá na nebi v krocích skládajících se ze šedesáti pal. Šedesát pal je jedna daṇḍa a osm daṇḍ tvoří jednu praharu.“

Text 390: „Den a noc se dĕlí na osm prahar – čtyři patří dni a čtyři noci. Po osmi praharách slunce znovu vychází.“

Text 391: „Stejnĕ jako existuje obĕžná dráha slunce, existuje i obĕžná dráha Kṛṣṇových zábav, které se projevují jedna za druhou. Bĕhem života čtrnácti Manuů tato dráha pokryje všechny vesmíry a postupnĕ se zase vrátí. Kṛṣṇa se tak se svými zábavami pohybuje všemi vesmíry, jedním za druhým.“

Text 392: „Kṛṣṇa zůstává v jednom vesmíru 125 let a ve Vrindávanu i Dvárace si užívá svých zábav.“

Text 393: „Cyklus Jeho zábav se točí jako ohnivý kruh. Kṛṣṇa tak své zábavy projevuje v každém vesmíru, jednu za druhou.“

Text 394: „Všechny Kṛṣṇovy zábavy – zjevení, dĕtství, chlapectví a mládí – jsou projeveny, počínaje zabitím Pūtany až po konec mauṣala-līly, zničení yaduovské dynastie. Všechny tyto zábavy postupnĕ probíhají v každém vesmíru.“

Text 395: „Protože se všechny Kṛṣṇovy zábavy odehrávají neustále, existuje určitá zábava v každém okamžiku v nĕkterém z vesmírů. Védy a Purāṇy proto tyto zábavy označují jako vĕčné.“

Text 396: „Duchovní sídlo známé jako Goloka, které je pastvinou pro krávy surabhi, je stejnĕ mocné a bohaté jako Kṛṣṇa. Vůlí Kṛṣṇy se s Ním původní dhāmy Goloka a Gokula projevují ve všech vesmírech.“

Text 397: „Kṛṣṇovy vĕčné zábavy se neustále odehrávají na původní planetĕ Goloce Vṛndāvanu. Ty samé zábavy se postupnĕ projevují v každé brahmāṇḍĕ v hmotném svĕtĕ.“

Text 398: „Kṛṣṇa je dokonalý v duchovním svĕtĕ (Vaikuṇṭĕ), dokonalejší v Mathuře a Dvárace a nejdokonalejší ve Vrindávanu, Vradži, kde projevuje veškerý svůj majestát.“

Text 399: „  ,V divadelní literatuře se tomuto říká „dokonalý“, „dokonalejší“ a „nejdokonalejší“. Pán Kṛṣṇa se tedy projevuje třemi způsoby – jako dokonalý, dokonalejší a nejdokonalejší.̀  “

Text 400: „  ,Pokud Nejvyšší Osobnost Božství své transcendentální vlastnosti neprojeví všechny, nazývá se dokonalý. Projeví-li všechny vlastnosti, ale ne v úplnosti, nazývá se dokonalejší. A když projeví všechny vlastnosti v plné míře, nazývá se nejdokonalejší. Takový je závĕr všech učenců vzdĕlaných ohlednĕ oddané služby.̀  “

Text 401: „  ,Kṛṣṇovy nejúplnĕjší vlastnosti se projevují ve Vrindávanu a Jeho úplné a úplnĕjší vlastnosti ve Dvárace a Mathuře.̀  “

Text 402: „Pán Kṛṣṇa je nejúplnĕjší Nejvyšší Osobnost Božství ve Vrindávanu. Jinde jsou veškeré Jeho expanze buď úplné, nebo úplnĕjší.̀  “

Text 403: „Tak jsem v krátkosti popsal Kṛṣṇovy projevy transcendentálních podob. Toto téma je tak obsáhlé, že je nedokáže v úplnosti popsat ani Pán Ananta.“

Text 404: „Kṛṣṇovy transcendentální podoby se tímto způsobem expandují donekonečna. Nikdo je nespočítá. Vše, co jsem tu vysvĕtlil, je pouze letmý pohled. Je to jako ukazovat mĕsíc skrze vĕtve stromu.“

Text 405: Každý, kdo naslouchá o tĕchto popisech expanzí Kṛṣṇova tĕla či o nich přednáší, má zajisté velké štĕstí. I když je velmi tĕžké tomu porozumĕt, človĕk může nicménĕ získat nĕjaké poznání o různých rysech Kṛṣṇova tĕla.“

Text 406: Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.

« Previous Next »