Text 162
kṛṣṇam enam avehi tvam
ātmānam akhilātmanām
jagad-dhitāya so ’py atra
dehīvābhāti māyayā
kṛṣṇam – v Nejvyšší Osobnosti Božství; enam – toto; avehi – snaž se pochopit; tvam – ty; ātmānam – duše; akhila-ātmanām – všech živých bytostí; jagat-hitāya – dobro celého vesmíru; saḥ – On; api – zajisté; atra – zde; dehī – lidská bytost; iva – jako; ābhāti – zjevuje se; māyayā – působením své vnitřní energie.
„ ,Mĕl bys vĕdĕt, že Kṛṣṇa je původní duše všech duší (živých bytostí). Ze své bezpříčinné milosti se zjevil jako obyčejná lidská bytost pro dobro celého vesmíru. Učinil tak silou své vnitřní energie.̀ “
Toto je verš citovaný ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.55). Parīkṣit Mahārāja se Śukadevy Gosvāmīho zeptal, proč mĕli obyvatelé Vrindávanu Kṛṣṇu tak rádi, dokonce víc než svoje vlastní dĕti a samotný život. Śukadeva Gosvāmī tehdy odpovĕdĕl, že ātmā neboli duše je velice drahá každému a zvláštĕ všem živým bytostem, které přijaly hmotná tĕla. Tato ātmā, duše, je však nedílnou částí Kṛṣṇy. Z toho důvodu je Kṛṣṇa každé živé bytosti nesmírnĕ drahý. Každému je velmi drahé jeho tĕlo a chce ho za každou cenu ochránit, protože v nĕm žije duše. Kvůli blízkému vztahu duše a tĕla je tĕlo pro každého drahé a důležité. Podobnĕ je všem živým bytostem drahá i duše jako nedílná část Kṛṣṇy, Nejvyššího Pána. Duše však bohužel na své přirozené postavení zapomíná a myslí si, že je pouze tĕlem (deha-ātma-buddhi), a tak podléhá zákonům hmotné přírody. Jakmile pomocí inteligence znovu probudí svou náklonnost ke Kṛṣṇovi, může pochopit, že není tĕlem, ale Kṛṣṇovou nedílnou částí. S tímto poznáním se již nebude lopotit pod vlivem připoutanosti k tĕlu a všemu, co k nĕmu patří. Janasya moho 'yam ahaṁ mameti. Hmotná existence, kde si živá bytost myslí „Jsem toto tĕlo a toto mi patří,“ je také iluzorní. Svou náklonnost je nutné přesmĕrovat na Kṛṣṇu. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.7) uvádí:
vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam
„Oddanou službou Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi, človĕk okamžitĕ získá bezpříčinné poznání a odpoutanost od svĕta.“