Text 202
dvādaśa-tilaka-mantra ei dvādaśa nāma
ācamane ei nāme sparśi tat-tat-sthāna
dvādaśa-tilaka – pro dvanáct značek tilaku; mantra – mantra; ei – tĕchto; dvādaśa nāma – dvanáct jmen; ācamane – při očistĕ vodou; ei nāme – s tĕmito jmény; sparśi – dotýkáme se; tat-tat-sthāna – příslušných míst.
„Při nanášení značek tilaku na dvanácti místech na tĕle se musí pronášet mantra složená z tĕchto dvanácti jmen Viṣṇua. Tato jména by se také mĕla pronášet, když se při každodenním uctívání dotýkáme různých částí tĕla a potíráme je vodou.“
Při značení tĕla tilakem se má pronášet následující mantra sestavená z dvanácti jmen Pána Viṣṇua:
lalāṭe keśavaṁ dhyāyen
nārāyaṇam athodare
vakṣaḥ-sthale mādhavaṁ tu
govindaṁ kaṇṭha-kūpake
viṣṇuṁ ca dakṣiṇe kukṣau bāhau ca madhusūdanam
trivikramaṁ kandhare tu vāmanaṁ vāma-pārśvake
śrīdharaṁ vāma-bāhau tu hṛṣīkeśaṁ tu kandhare
pṛṣṭhe ca padmanābhaṁ ca kaṭyāṁ dāmodaraṁ nyaset
„Při značení čela tilakem musíme vzpomenout na Keśavu. Při značení dolní části břicha musíme vzpomenout na Nārāyaṇa. Při značení hrudi na Mādhavu a při značení krčního důlku na Govindu. Na Pána Viṣṇua je třeba vzpomenout při značení pravé strany břicha a na Madhusūdana při značení pravé paže. Na Trivikramu vzpomínáme při značení pravého ramene a na Vāmanu při značení levé strany břicha. Na Śrīdharu vzpomínáme při značení levé paže a na Hṛṣīkeśu při značení levého ramene. Na Padmanābhu a Dāmodaru vzpomínáme při značení zad.“