Text 345
kṛte yad dhyāyato viṣṇuṁ
tretāyāṁ yajato makhaiḥ
dvāpare paricaryāyāṁ
kalau tad dhari-kīrtanāt
kṛte – v Satya-yuze; yat – jenž; dhyāyataḥ – z meditace; viṣṇum – o Pánu Viṣṇuovi; tretāyām – v Tretā-yuze; yajataḥ – uctíváním; makhaiḥ – provádĕním obĕtí; dvāpare – ve vĕku Dvāpara; paricaryāyām – uctíváním lotosových nohou Kṛṣṇy; kalau – ve vĕku Kali; tat – stejného výsledku (lze dosáhnout); hari-kīrtanāt – pouhým zpĕvem Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.
„ ,Veškeré výsledky, které človĕk v Satya-yuze získal meditací o Viṣṇuovi, v Tretā-yuze vykonáváním obĕtí a v Dvāpara-yuze sloužením lotosovým nohám Pána, může v Kali-yuze získat prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.̀ “
Tento verš je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.52). V Kali-yuze dnes působí mnoho podvodníků s meditací, kteří si vymýšlejí nĕjakou podobu a snaží se o ní meditovat. Meditovat je sice módní, avšak lidé nevĕdí, co je cílem meditace. To je vysvĕtleno zde. Yad dhyāyato viṣṇum. Človĕk musí meditovat o Pánu Viṣṇuovi nebo Pánu Kṛṣṇovi. Takzvaní učitelé meditace se bez odkazu na śāstry zamĕřují na neosobní objekty. Pán Kṛṣṇa je odsoudil v Bhagavad-gītĕ (12.5):
kleśo 'dhikataras teṣām
avyaktāsakta-cetasām
avyaktā hi gatir duḥkhaṁ
dehavadbhir avāpyate
„Pro ty, jejichž mysl je připoutána k neprojevenému, neosobnímu rysu Nejvyššího, je pokrok nesmírnĕ tĕžký. Pro vtĕlené bytosti je vždy tĕžké dosahovat pokroku touto metodou.“ Hloupí lidé nevĕdí, jak meditovat, a tak pouze trpí, aniž by ze svých duchovních činností získali nĕjaký prospĕch.
Stejnou myšlenku vyjádřenou v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu lze nalézt v následujícím verši z Viṣṇu Purāṇy (6.2.17), Padma Purāṇy (Uttara-khaṇda 72.25) a Bṛhan-nāradīya Purāṇy (38.97).