Text 13
nāntaṁ vidāmy aham amī munayo ’grajās te
māyā-balasya puruṣasya kuto ’varā ye
gāyan guṇān daśa-śatānana ādi-devaḥ
śeṣo ’dhunāpi samavasyati nāsya pāram
na antam – bez hranic; vidāmi – znám; aham – já; amī – tito; munayaḥ – velcí svĕtci; agrajāḥ – bratři; te – tvoji; māyā-balasya – jenž má mnohonásobné energie; puruṣasya – Pána, Osobnosti Božství; kutaḥ – jak; avarāḥ – ménĕ inteligentní; ye – ti, kdo; gāyan – opĕvují; guṇān – vlastnosti; daśa-śata-ānanaḥ – který má tisíce hlav; ādi-devaḥ – Osobnost Božství; śeṣaḥ – Ananta Śeṣa; adhunā api – ani dodnes; samavasyati – dosáhl; na – ne; asya – Pána; pāram – konce.
„ ,Kdo by dokázal pochopit, kde má Nejvyšší Osobnost Božství, oplývající různými energiemi, své hranice, když to nechápu ani já, Pán Brahmā, ani tvoji starší bratři, ani velcí svĕtci a mudrci? I když tisícihlavý Pán Śeṣa neustále opĕvuje Jeho transcendentální vlastnosti, dosud nedosáhl konce Pánových činností.̀ “
Tento verš, který Pán Brahmā přednesl Nāradovi Munimu, je také ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.7.41).