Text 14-15
kāma-krodhera dāsa hañā tāra lāthi khāya
bhramite bhramite yadi sādhu-vaidya pāya
tāṅra upadeśa-mantre piśācī palāya
kṛṣṇa-bhakti pāya, tabe kṛṣṇa-nikaṭa yāya
kāma – chtivých tužeb; krodhera – hnĕvu; dāsa – služebník; hañā – stávající se; tāra – jimi; lāthi khāya – je kopán; bhramite bhramite – bloudí a bloudí; yadi – když; sādhu – oddaného; vaidya – lékaře; pāya – dostane; tāṅra – jeho; upadeśa-mantre – díky pokynům a mantrám; piśācī – čarodĕjnice (vnĕjší energie); palāya – uteče; kṛṣṇa-bhakti – oddanou službu Kṛṣṇovi; pāya – získá; tabe – takto; kṛṣṇa-nikaṭa yāya – jde ke Kṛṣṇovi.
„Podmínĕná duše se tak stává služebníkem chtivých tužeb, a když je neuspokojí, stává se služebníkem hnĕvu, přičemž ji vnĕjší energie, māyā, neustále kope. Při svém bloudĕní vesmírem může dostat příležitost setkat se s oddaným-lékařem, jehož pokyny a mantry tuto čarodĕjnici, vnĕjší energii, odeženou. Podmínĕná duše se tak dostává do styku s oddanou službou Pánu Kṛṣṇovi, čímž se může více a více přibližovat k Pánu.“
Vysvĕtlení veršů osm až patnáct předkládá ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura. Pán se po celém stvoření šíří ve svých čtvero expanzích a inkarnacích. V každé osobní expanzi je Kṛṣṇa plnĕ zastoupený se všemi energiemi. I když jsou živé bytosti oddĕlenými expanzemi, jsou také považovány za jednu z Pánových energií. Živé bytosti se dĕlí do dvou kategorií – na vĕčnĕ osvobozené a vĕčnĕ podmínĕné. Vĕčnĕ osvobozené živé bytosti nikdy nepřijdou do styku s māyou, vnĕjší energií. Vĕčnĕ podmínĕné duše jsou ale ve spárech vnĕjší energie neustále. To Pán Kṛṣṇa popisuje v Bhagavad-gītĕ (7.14):
daivī hy eṣā guṇamayī
mama māyā duratyayā
„Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je tĕžké překonat.“
Nitya-baddhové jsou vnĕjší energií vĕčnĕ podmínĕni a nitya-muktové s ní nikdy nepřijdou do styku. Vĕčnĕ osvobozený osobní společník Nejvyšší Osobnosti Božství nĕkdy sestupuje do tohoto vesmíru stejnĕ jako Pán. Přestože zde vysvobozuje podmínĕné duše, zůstává tento posel Nejvyššího Pána hmotnou energií nedotčen. Vĕčnĕ osvobozené osobnosti vĕtšinou žijí v duchovním svĕtĕ jako společníci Pána Kṛṣṇy a jsou známé jako kṛṣṇa-pāriṣada neboli společníci Pána. Jejich jediným úkolem je užívat si společnosti Pána Kṛṣṇy, a v tom bez přestání pokračují i tehdy, když sestoupí do tohoto hmotného svĕta, aby sloužily Pánovým zájmům. Vĕčnĕ osvobozená duše, která pracuje pro Kṛṣṇu, se ze společnosti Pána Kṛṣṇy tĕší skrze svoji službu. Vĕčnĕ podmínĕná duše, kterou chtivé touhy pobízejí užívat si hmotného svĕta, je nucena stĕhovat se z jednoho tĕla do druhého. Nĕkdy je povýšena na vyšší planetární soustavy a jindy je uvržena na pekelné planety a vystavena trýznĕní vnĕjší energií.
Duše podmínĕná vnĕjší energií v tomto hmotném svĕtĕ dostává dva druhy tĕl – hrubohmotné tĕlo a jemnohmotné tĕlo, složené z mysli, inteligence a ega. Kvůli svým hrubým a jemným tĕlům je vystavena třem druhům utrpení (ādhyātmika, ādhibhautika a ādhidaivika), pocházejícím od tĕla a mysli, od jiných živých bytostí a od přírodních katastrof, způsobených polobohy z vyšších planetárních soustav. Podmínĕná duše vystavená trojímu hmotnému utrpení je donekonečna kopána māyou, a to je její nemoc. Pokud shodou okolností potká svatou osobu, která ve jménu Kṛṣṇy osvobozuje podmínĕné duše, a pokud bude souhlasit s tím, že se bude řídit jejími pokyny, může se postupnĕ dostat k Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi.