Text 144
sva-pāda-mūlaṁ bhajataḥ priyasya
tyaktānya-bhāvasya hariḥ pareśaḥ
vikarma yac cotpatitaṁ kathañcid
dhunoti sarvaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ
sva-pāda-mūlam – lotosové nohy Kṛṣṇy, útočištĕ oddaných; bhajataḥ – ten, kdo uctívá; priyasya – kdo je velmi drahý Kṛṣṇovi; tyakta – odložené; anya – k druhým; bhāvasya – toho, jehož povaha či sklon; hariḥ – Nejvyšší Osobnost Božství; para-īśaḥ – Nejvyšší Pán; vikarma – hříšné činnosti; yat – jakékoliv; ca – a; utpatitam – které se staly; kathañcit – nĕjak; dhunoti – odstraní; sarvam – vše; hṛdi – do srdce; sanniviṣṭaḥ – který vstoupil.
„ ,Ten, kdo se všeho vzdal a zcela přijal útočištĕ u lotosových nohou Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství, je Kṛṣṇovi nesmírnĕ drahý. A pokud se shodou okolností zaplete do nĕjaké hříšné činnosti, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán sídlící v srdci každého, jeho hříchy snadno odstraní.̀ “