Text 155
tat-tad-bhāvādi-mādhurye
śrute dhīr yad apekṣate
nātra śāstraṁ na yuktiṁ ca
tal lobhotpatti-lakṣaṇam
tat-tat – příslušná; bhāva-ādi-mādhurye – sladkost láskyplných nálad obyvatel Vrindávanu (jmenovitĕ śānta-rasy, dāsya-rasy, sakhya-rasy, vātsalya-rasy a mādhurya-rasy); śrute – když slyší; dhīḥ – inteligence; yat – která; apekṣate – závisí na; na – ne; atra – zde; śāstram – zjevená písma; na – ne; yuktim – logika a argumenty; ca – také; tat – toto; lobha – dychtivosti následovat; utpatti-lakṣaṇam – příznaky probuzení.
„ ,Když pokročilý a realizovaný oddaný slyší o jednání oddaných z Vrindávanu v náladách śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya, vyvine k jedné z nich náklonnost, jeho inteligence jí bude upoutána a začne po tomto druhu oddanosti přímo dychtit. Po probuzení takové dychtivosti už inteligence nezávisí na pokynech śāstry (zjeveného písma) nebo logice či argumentech.̀ “
Tento verš se také nachází v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.292).