Text 160
kṛṣṇaṁ smaran janaṁ cāsya
preṣṭhaṁ nija-samīhitam
tat-tat-kathā-rataś cāsau
kuryād vāsaṁ vraje sadā
kṛṣṇam – na Pána Kṛṣṇu; smaran – myslící; janam – oddaný; ca – a; asya – Jeho; preṣṭham – velmi drahého; nija-samīhitam – vybraného; tat-tat-kathā – k příslušným tématům; rataḥ – připoutaný; ca – a; asau – to; kuryāt – mĕl by dĕlat; vāsam – žijící; vraje – ve Vrindávanu; sadā – neustále.
„ ,Oddaný by mĕl neustále ve svém nitru myslet na Kṛṣṇu a mĕl by si vybrat nĕjakého velmi drahého oddaného, který slouží Kṛṣṇovi ve Vrindávanu. Neustále by se mĕl zabývat tématy, která se týkají tohoto služebníka a jeho láskyplného vztahu s Kṛṣṇou, a mĕl by žít ve Vrindávanu. Pokud nemůže jít do Vrindávanu fyzicky, mĕl by tam žít v mysli.̀ “
Tento verš je také z Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.294).