Text 18
ei saba sādhanera ati tuccha bala
kṛṣṇa-bhakti vinā tāhā dite nāre phala
ei saba – všech tĕchto; sādhanera – metod duchovních činností; ati – velmi; tuccha – nepatrná; bala – síla; kṛṣṇa-bhakti – oddané služby Pánu Kṛṣṇovi; vinā – bez; tāhā – všechny tyto; dite – dát; nāre – nejsou schopné; phala – kýžený výsledek.
„Bez oddané služby jsou všechny ostatní způsoby duchovní seberealizace slabé a nicotné. Dokud človĕk nedospĕje k oddané službĕ Pánu Kṛṣṇovi, nemohou mu jñāna ani yoga přinést kýžený výsledek.“
Ve védských písmech se nĕkdy zdůrazňuje plodonosné jednání, spekulativní poznání a systém mystické yogy. Lidé sice mají sklony k následování tĕchto procesů, ale bez dotyku kṛṣṇa-bhakti neboli oddané služby nemohou dosáhnout kýžených výsledků. Jinými slovy, skutečným kýženým výsledkem je probuzení dřímající lásky ke Kṛṣṇovi. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.6) uvádí:
sa vai puṁsāṁ paro dharmo
yato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati
„Nejvyšším zamĕstnáním (dharmou) pro celé lidstvo je to, které človĕku pomůže dospĕt k láskyplné oddané službĕ transcendentálnímu Pánu. Aby zcela uspokojila vlastní já, musí být tato oddaná služba bezpodmínečná a nepřerušovaná.“ Karma, jñāna a yoga nemohou lásku k Bohu probudit. Je třeba začít vykonávat oddanou službu Pánu, a čím více k ní tíhneme, tím více ztrácíme zájem o takzvané úspĕchy. Dhruva Mahārāja šel praktikovat mystickou yogu, aby osobnĕ spatřil Pána tváří v tvář, ale když rozvinul zájem o oddanou službu, vidĕl, že mu karma, jñāna ani yoga nic nepřinášejí.