Text 29
na premā śravaṇādi-bhaktir api vā yogo ’tha vā vaiṣṇavo
jñānaṁ vā śubha-karma vā kiyad aho saj-jātir apy asti vā
hīnārthādhika-sādhake tvayi tathāpy acchedya-mūlā satī
he gopī-jana-vallabha vyathayate hā hā mad-āśaiva mām
na – ne; premā – lásku k Bohu; śravaṇa-ādi – spočívající v opĕvování, naslouchání a tak dále; bhaktiḥ – oddanou službu; api – také; vā – nebo; yogaḥ – moc mystické yogy; atha vā – nebo; vaiṣṇavaḥ – jakou by mĕl mít oddaný; jñānam – poznání; vā – nebo; śubha-karma – zbožné činnosti; vā – nebo; kiyat – trochu; aho – ó můj Pane; sat-jātiḥ – zrození v dobré rodinĕ; api – dokonce; asti – je; vā – nebo; hīna-artha-adhika-sādhake – jenž udílíš vĕtší požehnání tomu, kdo je pokleslý a nemá žádné dobré vlastnosti; tvayi – Tobĕ; tathā-api – přesto; acchedya-mūlā – jehož kořen nelze useknout; satī – jsi; he – ó; gopī-jana-vallabha – nejdražší příteli gopī; vyathayate – působí bolest; hā hā – bĕda; mat – moje; āśā – nadĕje; eva – zajisté; mām – mnĕ.
„ ,Ó můj Pane, necítím k Tobĕ žádnou lásku, ani nemám kvalifikace potřebné k vykonávání oddané služby opĕvováním a nasloucháním. Nemám mystickou moc vaiṣṇavy, poznání ani zbožné jednání. Nepatřím do žádné vysoce postavené rodiny – celkem nic nevlastním. Přesto však mám neustále v srdci nezlomnou nadĕji, ó miláčku gopī, protože Ty svou milost udílíš tĕm nejpokleslejším. Tato nadĕje mi neustále působí bolest.̀ “
Tento verš pochází z Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.3.35).