Text 88
yac ca vrajanty animiṣām ṛṣabhānuvṛttyā
dūre-yamā hy upari naḥ spṛhaṇīya-śīlāḥ
bhartur mithaḥ su-yaśasaḥ kathanānurāga-
vaiklavya-bāṣpa-kalayā pulakī-kṛtāṅgāḥ
yat – kteří; ca – také; vrajanti – jdou; animiṣām – polobohů; ṛṣabha-anuvṛttyā – praktikováním nejlepšího způsobu duchovního života; dūre – ponechávající stranou; yamāḥ – usmĕrňující zásady; hi – zajisté; upari – nad; naḥ – našeho; spṛhaṇīya-śīlāḥ – ozdobeni žádoucími vlastnostmi; bhartuḥ – vládce; mithaḥ – vzájemnĕ; su-yaśasaḥ – jenž má veškeré transcendentální vlastnosti; kathana-anurāga – přitahováni k rozhovorům; vaiklavya – promĕna; bāṣpa-kalayā – se slzami v očích; pulakī-kṛta – radost; aṅgāḥ – části tĕla.
„ ,Ti, kdo rozmlouvají o činnostech Pána Kṛṣṇy, jsou na nejvyšší úrovni oddaného života a projevují příznaky, jako jsou slzy v očích a tĕlesné známky štĕstí. Oddanou službu Kṛṣṇovi vykonávají, aniž by následovali usmĕrňující zásady mystické yogy. Mají veškeré duchovní vlastnosti a jsou povýšeni na Vaikuṇṭhy, které existují nad námi.̀ “
Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (3.15.25). V tomto verši promlouvá Pán Brahmā ke všem polobohům, jež se obávali dvou asurů v lůnĕ Diti. Pán Brahmā popsal, jak Kumārové navštívili Vaikuṇṭhu, a to samé znovu vysvĕtlil Vyāsadevův přítel Maitreya, když poučoval Viduru.