Text 37
dṛṣṭaṁ śrutaṁ bhūta-bhavad-bhaviṣyat
sthāsnuś cariṣṇur mahad alpakaṁ vā
vinācyutād vastu-tarāṁ na vācyaṁ
sa eva sarvaṁ paramātma-bhūtaḥ
dṛṣṭam – přímo vnímán; śrutam – vnímán nasloucháním; bhūta – minulost; bhavat – přítomnost; bhaviṣyat – co bude v budoucnosti; sthāsnuḥ – nehybný; cariṣṇuḥ – pohyblivý; mahat – nejvĕtší; alpakam – nejmenší; vā – nebo; vinā – vyjma; acyutāt – neomylná Osobnost Božství; vastu-tarām – cokoliv jiného; na vācyam – nemá být vyřčeno; saḥ – tato Nejvyšší Osobnost Božství; eva – zajisté; sarvam – všeho; paramātma-bhūtaḥ – zdroj všech příčin.
„ ,Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je příčina všech příčin. Je minulostí, současností i budoucností a je pohyblivý i nehybný. Je nejvĕtší i nejmenší a lze Jej vidĕt a přímo Jej vnímat. Védská literatura Ho oslavuje. Vše je Kṛṣṇa a bez Nĕho nic neexistuje. Je kořenem veškerého pochopení a je tím, co lze pochopit pomocí všech slov.̀ “
Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.46.43) vyslovil Uddhava, když přišel uklidnit všechny obyvatele Vrindávanu bĕhem Kṛṣṇovy nepřítomnosti.