Text 70
prabhu kahe — sannyāsīra bhakṣya nahe upakaraṇa
ihā khāile kaiche haya indriya vāraṇa
prabhu kahe – Pán řekl; sannyāsīra – sannyāsīho; bhakṣya – ke snĕdení; nahe – to není; upakaraṇa – mnoho druhů jídel; ihā – toto; khāile – když sní; kaiche – jak; haya – bude; indriya – smyslů; vāraṇa – ovládání.
Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlásil: „Nehodí se, aby sannyāsī jedl tolik rozmanitých jídel. Jak by potom mohl ovládat své smysly?“
Slovo upakaraṇa znamená rozmanité druhy jídel, jako je dál, zelenina a všemožná další jídla, která lze jíst s rýží. Sannyāsī by však taková chutná jídla jíst nemĕl, protože jinak nebude schopen ovládat svoje smysly. Śrī Caitanya Mahāprabhu tedy sannyāsī nepodpořil v jedení lahodných jídel, protože celá vaiṣṇavská škola je vairāgya-vidyā, co nejodříkavĕjší. I Raghunāthovi dāsovi Gosvāmīmu Caitanya Mahāprabhu poradil, aby se vyhýbal lahodným pokrmům, hezkému oblečení a rozhovorům o svĕtských tématech. Ti, kdo jsou ve stavu odříkání, mají toto vše zakázáno. Oddaní nesnĕdí nic, co předtím nebylo obĕtováno Kṛṣṇovi. Všechna bohatá jídla obĕtovaná Kṛṣṇovi se dávají gṛhasthům neboli ženatým hospodářům. Kṛṣṇovi se obĕtuje mnoho pĕkných vĕcí, jako jsou girlandy, lůžka, krásné ozdoby, chutná jídla, a dokonce i dobře připravený pan neboli betelové oříšky, ale pokorný vaiṣṇava sám pro sebe tyto vĕci nepřijímá, protože svoje tĕlo považuje za hmotné a odporné. Uvažuje tak, že kdyby tyto vĕci přijal, dopustil by se prohřešku vůči lotosovým nohám Pána. Sahajiyové nechápou, co tím Śrī Caitanya Mahāprabhu myslel, když Advaitu Ācāryu požádal, aby přinesl další dva listy a dal Mu jen trochu prasādam.