Text 96
avadhūtera jhuṭhā lāgila mora aṅge
parama pavitra more kaila ei ḍhaṅge
avadhūtera jhuṭhā – zbytky jídla po avadhūtovi; lāgila – dotkly se; mora – Mého; aṅge – tĕla; parama pavitra – dokonale očistily; more – Mĕ; kaila – učinily; ei – takovéto; ḍhaṅge – chování.
Advaita Ācārya se cítil očištĕn rýží, která se dotkla Jeho tĕla, když po nĕm Paramahaṁsa Nityānanda hodil své zbytky, a proto se pustil do tance.
Slovo avadhūta označuje toho, kdo stojí mimo veškeré usmĕrňující zásady. Nityānanda Prabhu nĕkdy projevoval chování šíleného avadhūty a nedbal zásad chování sannyāsīho. Házel zbytky jídla po zemi a nĕkteré z tĕchto zbytků se dotkly tĕla Advaity Ācāryi. Ten to přijal s velkou radostí, protože vystupoval jako člen komunity smārta-brāhmaṇů. Dotykem zbytků jídla hozeného Nityānandou Prabhuem se Advaita Ācārya cítil okamžitĕ očištĕn od všech nečistot smārtů. Zbytky jídla zanechané čistým vaiṣṇavou se nazývají mahā-mahā-prasādam a jsou zcela duchovní, totožné s Pánem Viṣṇuem. Tyto zbytky nejsou obyčejné. Duchovní mistr má být považován za osobu na úrovni paramahaṁsy, stojící nad zákony varṇāśramské společnosti. Zbytky jídla zanechané duchovním mistrem a podobnými paramahaṁsy neboli čistými vaiṣṇavy očišťují. Když se takového prasādam dotkne obyčejný človĕk, jeho mysl se očistí a je pozvednuta na úroveň čistého brāhmaṇy. Chování a výroky Advaity Ācāryi jsou určeny pro obyčejné lidi, kteří si nejsou vĕdomi síly zbytků jídla pravého duchovního mistra a čistých vaiṣṇavů.