Text 159
brahmaṇya-deva-gopālera mahimā ei dhanya
nityānanda — vaktā yāra, śrotā — śrī-caitanya
brahmaṇya-deva – Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž je milostivý k brāhmaṇům; gopālera – Pána Gopāla; mahimā – sláva; ei – tato; dhanya – opĕvovaná; nityānanda – Pán Nityānanda Prabhu; vaktā – mluvčí; yāra – vyprávĕní; śrotā – posluchač; śrī-caitanya – Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Sláva Pána Gopāla, jenž je milostivý k brāhmaṇům, je nesmírná. Příbĕh o Sākṣi-gopālovi vyprávĕl Nityānanda Prabhu a Śrī Caitanya Mahāprabhu byl posluchačem.
V příbĕhu o Sākṣi-gopālovi jsou obsažena čtyři důležitá ponaučení, která bychom mĕli vzít v úvahu. Prvním je, že Božstvo (arcā-vigraha) Śrī Gopāla je vĕčná sac-cid-ānanda-vigraha, transcendentální podoba Pána. Druhým je, že Božstvo překonává hmotná usmĕrňující pravidla a rozšiřuje realitu transcendentálních pravidel. Třetím je, že po dosažení úrovnĕ brāhmaṇy lze dospĕt do transcendentálního postavení, ale jako brāhmaṇa musí človĕk velmi přísnĕ dodržovat usmĕrňující zásady. A čtvrtým bodem je, že brahmaṇya-deva označuje samotného Pána Śrī Kṛṣṇu, který je uctíván takto: namo brahmaṇya-devāya go-brāhmaṇa-hitāya ca / jagad-dhitāya kṛṣṇāya govindāya namo namaḥ. Tím je řečeno, že oddaný, který získal Kṛṣṇovu ochranu, má automaticky postavení brāhmaṇy a takový brāhmaṇa nepodléhá iluzi. Taková je skutečnost.