Text 22
mahā-kulīna tumi — vidyā-dhanādi-pravīṇa
āmi akulīna, āra dhana-vidyā-hīna
mahā-kulīna – velice urozený; tumi – ty; vidyā – vzdĕláním; dhana-ādi – bohatstvím; pravīṇa – obdařený; āmi – já; akulīna – neurozený; āra – a; dhana-vidyā-hīna – bez bohatství a vzdĕlání.
„Jsi velice urozený človĕk, máš dobré vzdĕlání a velké bohatství. Já nejsem ani urozený, ani vzdĕlaný a žádné bohatství nemám.“
Díky zbožným činnostem může človĕk získat čtyři přednosti: zrození v urozené rodinĕ, dobré vzdĕlání, krásu a dostatečné bohatství. To jsou příznaky zbožných činností provádĕných v minulém životĕ. V Indii je v aristokratických rodinách dodnes bĕžné, že svatba s členem nĕjaké obyčejné rodiny nepřichází v úvahu. Aby byla zachována aristokracie, jsou takové sňatky vyloučené, i kdyby se jednalo o stejnou kastu. Žádný chudák se neopováží oženit s dcerou boháče. Když tedy starý brāhmaṇa svou dceru nabídl mladému, ten nevĕřil, že to bude možné. Zeptal se proto starého brāhmaṇy, proč navrhuje nĕco tak neobvyklého (asambhava). Pro aristokrata bylo neslýchané, aby svou dceru nabídl nĕkomu, kdo je nevzdĕlaný, a navíc i chudý.