Text 37
tomāra dui hasta baddha nāma-gaṇane
jala-pātra-bahirvāsa vahibe kemane
tomāra – Tvé; dui – dvĕ; hasta – ruce; baddha – zamĕstnané; nāma – svatého jména; gaṇane – počítáním; jala-pātra – nádobu na vodu; bahir-vāsa – svrchní oblečení; vahibe – poneseš; kemane – jak.
„Obĕ ruce budeš mít neustále zamĕstnané zpíváním a počítáním svatých jmen. Jak tedy poneseš nádobu na vodu a svrchní oblečení?“
Z tohoto verše je zřejmé, že Caitanya Mahāprabhu každý den zpíval pevný počet svatých jmen. Tuto zásadu dodržovali i Gosvāmī a Haridāsa Ṭhākura, po vzoru Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Ohlednĕ Gosvāmīch – Śrīly Rūpy Gosvāmīho, Śrīly Sanātany Gosvāmīho, Śrīly Raghunātha Bhaṭṭy Gosvāmīho, Śrīly Jīvy Gosvāmīho, Śrīly Gopāla Bhaṭṭy Gosvāmīho a Śrīly Raghunātha dāse Gosvāmīho – Śrīnivāsa Ācārya potvrzuje: saṅkhyā-pūrvaka-nāma-gāna-natibhiḥ. (Ṣaḍ-gosvāmy-aṣṭaka 6) Vedle ostatních povinností zavedl Śrī Caitanya Mahāprabhu navíc systém každodenního zpívání pevného počtu svatých jmen Pána, což dokládá tento verš (tomāra dui hasta baddha nāma-gaṇane). Caitanya Mahāprabhu počítal na prstech. Pomocí jedné ruky zpíval a na prstech druhé ruky počítal kola. To je potvrzeno v Caitanya-candrāmṛtĕ a také ve Stava-māle Śrīly Rūpy Gosvāmīho:
badhnan prema-bhara-prakampita-karo granthīn kaṭī-ḍorakaiḥ
saṅkhyātuṁ nija-loka-maṅgala-hare-kṛṣṇeti nāmnāṁ japan
(Caitanya-candrāmṛta, 16)
hare kṛṣṇety uccaiḥ sphurita-rasano nāma-gaṇanā-
kṛta-granthi-śreṇī-subhaga-kaṭi-sūtrojjvala-karaḥ
(Prathama-caitanyāṣṭaka, 5)
Oddaní v posloupnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua proto musí pronášet alespoň šestnáct kol dennĕ, což je množství předepsané Mezinárodní společností pro vĕdomí Kṛṣṇy. Haridāsa Ṭhākura pronášel dennĕ 300 000 jmen. Šestnáct kol je přibližnĕ 28 000 jmen. Není třeba napodobovat Haridāse Ṭhākura nebo ostatní Gosvāmī, ale pronášení daného počtu svatých jmen dennĕ je pro každého oddaného nezbytné.