Śrīla Rāmānanda Rāya nejdříve uvedl varṇāśramskou instituci. Přednesl různé verše týkající se systému karmārpaṇa, ve kterých je řečeno, že by se vše mĕlo vĕnovat Pánu. Potom hovořil o jednání s odpoutaností, poznání smíšeném s oddanou službou a nakonec o spontánní láskyplné službĕ Pánu. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl nĕkolik veršů přednesených Śrīlou Rāmānandou Rāyem a pak přijal zásadu čisté oddané služby, oproštĕné od spekulace všeho druhu. Potom Śrī Caitanya Mahāprabhu Rāmānandu Rāye požádal, aby vysvĕtlil vyšší úroveň oddané služby. Śrīla Rāmānanda Rāya tedy vysvĕtlil ryzí oddanou službu, lásku k Bohu a službu Pánu v náladách čistého služebnictví, přátelství a rodičovské lásky. Nakonec hovořil o tom, jak se různými způsoby rozvíjí milostná láska. Ta nachází svoji nejvyšší dokonalost v lásce, kterou ke Kṛṣṇovi chová Śrīmatī Rādhārāṇī. Dále Śrīla Rāmānanda Rāya popsal postavení Śrīmatī Rādhārāṇī a transcendentální nálady lásky k Bohu. Poté recitoval svůj vlastní verš týkající se extáze odbornĕ zvané prema-vilāsa-vivarta. Śrīla Rāmānanda Rāya také vysvĕtlil, že všech úrovní milostné lásky lze dosáhnout milostí obyvatel Vrindávanu, zvláštĕ milostí gopī. Všechna tato témata byla tímto způsobem obšírnĕ popsána. Rāmānanda Rāya tak postupnĕ pochopil postavení Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a když pozdĕji spatřil Jeho skutečnou podobu, upadl do bezvĕdomí. Po nĕkolika dnech Śrī Caitanya Mahāprabhu Rāmānandu Rāye požádal, aby zanechal vládní služby a přišel do Džagannáth Purí. Tyto popisy setkání mezi Rāmānandou Rāyem a Śrī Caitanyou Mahāprabhuem pocházejí ze zápisníku Svarūpy Dāmodara Gosvāmīho.