No edit permissions for Čeština

KAPITOLA OSMÁ

Rozhovory mezi Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a Rāmānandou Rāyem

Shrnutí osmé kapitoly podává Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve své knize Amṛta-pravāha-bhāṣya. Po návštĕvĕ chrámu Jiyaḍa-nṛsiṁhy putoval Śrī Caitanya Mahāprabhu k břehům řeky Gódávarí, na místo známé jako Vidjánagar. Tam se setkal se Śrīlou Rāmānandou Rāyem, který se tam přišel vykoupat. Śrī Rāmānanda Rāya se představil a požádal Śrī Caitanyu Mahāprabhua, aby se v této vesnici nĕkolik dní zdržel. Caitanya Mahāprabhu jeho žádosti vyhovĕl a zůstal v domĕ jistých védských brāhmaṇů. Śrīla Rāmānanda Rāya Ho chodil večer navštĕvovat. Byl oblečený v obyčejných šatech a s úctou se Pánu poklonil. Śrī Caitanya Mahāprabhu se ho zeptal na objekt a způsob uctívání a také ho požádal, aby recitoval verše z védské literatury.

Śrīla Rāmānanda Rāya nejdříve uvedl varṇāśramskou instituci. Přednesl různé verše týkající se systému karmārpaṇa, ve kterých je řečeno, že by se vše mĕlo vĕnovat Pánu. Potom hovořil o jednání s odpoutaností, poznání smíšeném s oddanou službou a nakonec o spontánní láskyplné službĕ Pánu. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl nĕkolik veršů přednesených Śrīlou Rāmānandou Rāyem a pak přijal zásadu čisté oddané služby, oproštĕné od spekulace všeho druhu. Potom Śrī Caitanya Mahāprabhu Rāmānandu Rāye požádal, aby vysvĕtlil vyšší úroveň oddané služby. Śrīla Rāmānanda Rāya tedy vysvĕtlil ryzí oddanou službu, lásku k Bohu a službu Pánu v náladách čistého služebnictví, přátelství a rodičovské lásky. Nakonec hovořil o tom, jak se různými způsoby rozvíjí milostná láska. Ta nachází svoji nejvyšší dokonalost v lásce, kterou ke Kṛṣṇovi chová Śrīmatī Rādhārāṇī. Dále Śrīla Rāmānanda Rāya popsal postavení Śrīmatī Rādhārāṇī a transcendentální nálady lásky k Bohu. Poté recitoval svůj vlastní verš týkající se extáze odbornĕ zvané prema-vilāsa-vivarta. Śrīla Rāmānanda Rāya také vysvĕtlil, že všech úrovní milostné lásky lze dosáhnout milostí obyvatel Vrindávanu, zvláštĕ milostí gopī. Všechna tato témata byla tímto způsobem obšírnĕ popsána. Rāmānanda Rāya tak postupnĕ pochopil postavení Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a když pozdĕji spatřil Jeho skutečnou podobu, upadl do bezvĕdomí. Po nĕkolika dnech Śrī Caitanya Mahāprabhu Rāmānandu Rāye požádal, aby zanechal vládní služby a přišel do Džagannáth Purí. Tyto popisy setkání mezi Rāmānandou Rāyem a Śrī Caitanyou Mahāprabhuem pocházejí ze zápisníku Svarūpy Dāmodara Gosvāmīho.

Text 1: Śrī Caitanya Mahāprabhu, známý jako Gaurāṅga, je oceánem veškerých závĕrů poznání o oddané službĕ. Zmocnil Śrī Rāmānandu Rāye, jehož lze přirovnat k mraku oddané služby. Tento mrak byl naplnĕn vodou výkladů veškerých závĕrů o oddané službĕ a byl oceánem zmocnĕn šířit tuto vodu nad mořem samotného Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Oceán Caitanyi Mahāprabhua se tak naplnil drahokamy poznání o čisté oddané službĕ.

Text 2: Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua!

Text 3: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval ve svém putování podle původního plánu a po nĕkolika dnech přišel na poutní místo známé jako Džijada-nrsimha.

Text 4: Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu v chrámu uvidĕl Božstvo Pána Nṛsiṁhy, padl na zem, aby se Mu poklonil. Potom v extázi lásky různými způsoby tančil, zpíval a pronášel modlitby.

Text 5: „,Sláva Nṛsiṁhadevovi! Sláva Nṛsiṁhadevovi, který je Pánem Prahlāda Mahārāje a jako včela neustále hledí do lotosu podobné tváře bohynĕ štĕstí.̀“

Text 6: „,I když je lvice hrozivá, ke svým lvíčatům je velmi laskavá. Podobnĕ je i Pán Nṛsiṁhadeva hrozivý vůči neoddaným, jako je Hiraṇyakaśipu, ale velice jemný a laskavý k oddaným, jako je Prahlāda Mahārāja.̀“

Text 7: Takto Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu přednášel různé verše ze śāster. Knĕz Pána Nṛsiṁhadevy potom přinesl girlandy a zbytky Pánova jídla a dal je Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.

Text 8: Jako obvykle pozval nĕjaký brāhmaṇa Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua do svého domu. Noc strávil Pán v chrámu a potom se znovu vydal na cestu.

Text 9: Další den ráno se Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu ve velké extázi lásky vydal na svou pouť, aniž by vĕdĕl, jestli jde správným smĕrem, a tak pokračoval celý den a noc.

Text 10: Stejnĕ jako dříve udĕlal Śrī Caitanya Mahāprabhu z mnoha lidí, které na cestĕ potkal, oddané. Po nĕkolika dnech došel ke břehu řeky Gódávarí.

Text 11: Když Pán uvidĕl řeku Gódávarí, vzpomnĕl si na Jamunu, a když vidĕl les na jejích březích, připomnĕlo Mu to Šrí Vrindávan-dhám.

Text 12: Poté, co Pán v tomto lese nĕjakou dobu obvyklým způsobem tančil a zpíval, překročil řeku a na druhém břehu se vykoupal.

Text 13: Po koupeli Pán trochu poodešel od místa, kde se koupal, a pohroužil se do zpívání Kṛṣṇova svatého jména.

Text 14: Tehdy tam na krytých nosítkách a za zvuků hudby dorazil Rāmānanda Rāya, aby provedl svou koupel.

Text 15: Rāmānandu Rāye doprovázelo mnoho brāhmaṇů přísnĕ následujících védské zásady. V souladu s védskými obřady se vykoupal a vykonal obĕť pro své předky.

Text 16: Śrī Caitanya Mahāprabhu vĕdĕl, že tato osoba, která se přišla k řece vykoupat, je Rāmānanda Rāya. Pánova touha se s ním setkat byla tak silná, že Jeho mysl se ihned rozbĕhla za ním.

Text 17: I když mentálnĕ se za ním Śrī Caitanya Mahāprabhu rozbĕhl, zůstal trpĕlivĕ sedĕt. Jakmile Rāmānanda Rāya spatřil tohoto úžasného sannyāsīho, přišel za Ním sám.

Text 18: Śrīla Rāmānanda Rāya pak vidĕl Śrī Caitanyu Mahāprabhua zářit jako stovky sluncí. Pán byl oblečený v šafránových šatech, mĕl velké a silnĕ stavĕné tĕlo a oči jako okvĕtní lístky lotosu.

Text 19: Rāmānanda Rāya při pohledu na tohoto úžasného sannyāsīho nevycházel z údivu. Přišel k Nĕmu a okamžitĕ padl na zem jako tyč, aby Mu složil uctivé poklony.

Text 20: Pán se zvedl a požádal Rāmānandu Rāye, aby vstal a zpíval Kṛṣṇovo svaté jméno. Śrī Caitanya Mahāprabhu ve skutečnosti velice dychtil ho obejmout.

Text 21: Śrī Caitanya Mahāprabhu se ho zeptal, zda je Rāmānanda Rāya, a on odpovĕdĕl: „Ano, jsem Tvůj nízký služebník ze společenství śūdrů.“

Text 22: Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Śrī Rāmānandu Rāye pevnĕ objal a oba dva, Pán i služebník, díky extázi lásky témĕř ztratili vĕdomí.

Text 23: U obou se probudila vzájemná láska, objali se a oba upadli na zem.

Text 24: Když jeden druhého objímali, projevily se u nich příznaky extáze, jako je znehybnĕní, pocení, ronĕní slz, třesení, bledost a husí kůže. Z úst jim zajíkavĕ vycházelo slovo „Kṛṣṇa“.

Text 25: Zkostnatĕlí obřadní brāhmaṇové byli následovníky védských zásad a byli ohromeni, když vidĕli tyto extatické projevy lásky. Začali uvažovat následujícím způsobem:

Text 26: Brāhmaṇové si mysleli: „Vidíme, že tento sannyāsī září jako Brahman. Jak je tedy možné, že pláče, když objímá śūdru ze čtvrté společenské třídy?“

Text 27: Říkali si: „Rāmānanda Rāya je vládce Madrásu, velice učená a vážná osoba, mahā-paṇḍita, ale po doteku tohoto sannyāsīho úplnĕ zešílel.“

Text 28: Když takto brāhmaṇové uvažovali o počínání Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Rāmānandy Rāye, Śrī Caitanya Mahāprabhu si tĕchto nezasvĕcenců všiml a své transcendentální pocity ovládl.

Text 29: Poté, co se uklidnili a usedli, Śrī Caitanya Mahāprabhu se usmál a promluvil.

Text 30: „Sārvabhauma Bhaṭṭācārya hovořil o tvých dobrých vlastnostech a vynaložil velké úsilí, aby Mĕ přesvĕdčil, že se s tebou mám setkat.“

Text 31: „Ve skutečnosti jsem přišel sem pouze proto, abych se s tebou setkal. Je výborné, že se Mi to povedlo, aniž bych se o to musel snažit.“

Text 32: Rāmānanda Rāya na to odpovĕdĕl: „Sārvabhauma Bhaṭṭācārya na mne myslí jako na svého služebníka, a dokonce i v mé nepřítomnosti se pozornĕ stará o můj prospĕch.“

Text 33: „Jeho milostí jsem se tu s Tebou mohl setkat, a proto si myslím, že dnes jsem se stal úspĕšnou lidskou bytostí.“

Text 34: „Vidím, že jsi Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi udĕlil zvláštní milost. Proto ses mne dotkl, i když jsem nedotknutelný. To je pouze díky jeho lásce k Tobĕ.“

Text 35: „Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, samotný Nārāyaṇa, a já jsem pouze vládní služebník pohroužený v materialistických činnostech. Ve skutečnosti jsem nejhorší ze všech lidí čtvrté třídy.“

Text 36: „Nebojíš se védských pokynů, které hlásají, že by ses nemĕl sdružovat se śūdrou. Neopovrhuješ mým dotekem, i když Ti Védy styky se śūdry zakazují.“

Text 37: „Jsi samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a proto nikdo nezná Tvé úmysly. Je to jen Tvoje milost, že ses mne dotkl, přestože to Védy nedovolují.“

Text 38: „Přišel jsi sem hlavnĕ proto, abys mĕ osvobodil. Jsi tak milostivý, že můžeš sám vysvobodit všechny pokleslé duše.“

Text 39: „Obvyklou činností všech svatých osob je osvobozovat pokleslé. To je důvod, proč navštĕvují lidské domovy, i když tam sami nic nepotřebují.“

Text 40: „,Můj drahý Pane, velcí svĕtci nĕkdy chodí do domů hospodářů, i když tito hospodáři obyčejnĕ tíhnou k nízkým cílům. Pokud svatý človĕk navštíví jejich domov, rozumí se, že je to pouze proto, aby tĕmto hospodářům přinesl prospĕch.̀“

Text 41: „Se mnou je tady asi tisíc lidí včetnĕ brāhmaṇů a zdá se, že jim všem z pohledu na Tebe zmĕkla srdce.“

Text 42: „Slyším, jak všichni zpívají svaté jméno Kṛṣṇy. Jejich tĕla se chvĕjí extází a v očích mají slzy.“

Text 43: „Můj drahý Pane, podle chování a tĕlesných rysů jsi Nejvyšší Osobnost Božství. Obyčejná živá bytost takové transcendentální vlastnosti mít nemůže.“

Text 44: Pán Rāmānandovi Rāyovi odpovĕdĕl: „Jsi nejlepší z nejvĕtších oddaných, a proto všem zmĕklo srdce pouhým pohledem na tebe.“

Text 45: „I když jsem māyāvādský sannyāsī, neoddaný, také plavu v oceánu lásky ke Kṛṣṇovi jen proto, že jsem se tĕ dotkl. Co potom říci o jiných?“

Text 46: „Sārvabhauma Bhaṭṭācārya vĕdĕl, že se to stane, a protože chtĕl napravit Moje tvrdé srdce, požádal Mne, abych se s tebou setkal.“

Text 47: Takto vychvalovali vlastnosti jeden druhého a oba byli rádi, že se mohou vidĕt.

Text 48: Tehdy přišel jeden vaiṣṇavský brāhmaṇa, který byl následovníkem védských zásad, a poklonil se. Padl před Śrī Caitanyou Mahāprabhuem celým tĕlem na zem a pozval Ho na obĕd.

Text 49: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu vĕdĕl, že tento brāhmaṇa je oddaný, a tak pozvání přijal. S lehkým úsmĕvem potom řekl Rāmānandovi Rāyovi následující:

Text 50: „Chtĕl bych od tebe naslouchat o Pánu Kṛṣṇovi. Moje mysl po tom touží, a proto bych se s tebou chtĕl znovu setkat.“

Text 51-52: Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Můj Pane, i když jsi přišel, abys mĕ napravil, moje znečištĕná mysl se pouhým pohledem na Tebe dosud neočistila. Zůstaň zde prosím pĕt až sedm dní a očisti ji. Po takové dobĕ bude má mysl jistĕ čistá.“

Text 53: I když ani jeden z nich nemohl snášet odloučení od druhého, Rāmānanda Rāya se přesto Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi poklonil a odešel.

Text 54: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu se potom odebral do domu brāhmaṇy, který Ho pozval, a přijal u nĕho obĕd. Když nastal večer, Rāmānanda Rāya i Pán dychtili po dalším setkání.

Text 55: Śrī Caitanya Mahāprabhu se po dokončení své večerní koupele posadil a čekal na Rāmānandu Rāye. Rāmānanda Rāya potom přišel Pána navštívit v doprovodu jednoho služebníka.

Text 56: Rāmānanda Rāya přišel k Pánu Śrī Caitanyovi, s úctou se Mu poklonil a Pán ho objal. Potom začali v ústraní hovořit o Kṛṣṇovi.

Text 57: Śrī Caitanya Mahāprabhu Rāmānandovi Rāyovi nakázal: „Přednes nĕjaký verš ze zjevených písem pojednávající o konečném cíli života.“

Text 58: „,Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Viṣṇu, je uctíván správným konáním předepsaných povinností v systému varṇy a āśramu. Jiný způsob, jak uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, neexistuje. Človĕk musí být zapojený v instituci čtyř vareṇ a āśramů.̀“

Text 59: Pán odpovĕdĕl: „To je pouze vnĕjší. Radĕji Mi řekni o nĕjakém jiném způsobu.“

Text 60: Rāmānanda Rāya pokračoval: „,Můj drahý synu Kuntī, cokoliv dĕláš, cokoliv jíš, jakoukoliv obĕť provádíš, vše, co daruješ, a každé odříkání, které podstoupíš, – všechny výsledky tĕchto činností bys mĕl obĕtovat Mnĕ, Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.̀“

Text 61: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „To je také vnĕjší, pokračuj prosím dál a ještĕ toto téma rozeber.“

Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Podstatou dokonalosti je vzdát se svých předepsaných povinností v systému varṇāśramy.“
 

Text 62: Rāmānanda Rāya pokračoval: „,Předepsané povinnosti jsou uvedené v náboženských písmech. Ten, kdo je prozkoumá, může plnĕ pochopit jejich přednosti a chyby a pak se jich zcela vzdát ve prospĕch služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Takový človĕk je považován za prvotřídního.̀“

Text 63: „Jak je řečeno v písmech (Gītā 18.66): ,Pokud se zřekneš všech druhů náboženských a předepsaných povinností a vyhledáš útočištĕ u Mne, Nejvyšší Osobnosti Božství, ochráním tĕ od veškerých následků hříšného života. Neboj se.̀“

Text 64: Poté, co Rāmānanda Rāya promluvil tímto způsobem, Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu jeho výrok znovu zavrhl a řekl: „Pokračuj a řekni nĕco víc.“

Text 65: Rāmānanda Rāya pokračoval: „Bhagavad-gītā říká: ,Ten, kdo je takto transcendentálnĕ umístĕný, okamžitĕ realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale blažený. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a staví se ke všem živým bytostem stejnĕ. V tomto stavu dosáhne čisté oddané služby Mnĕ.̀“

Text 66: Když Pán vyslechl jeho slova, zavrhl i toto, protože to považoval za vnĕjší oddanou službu. Znovu Rāmānandu Rāye požádal, aby hovořil dále, a Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Podstatou dokonalosti je čistá oddaná služba nedotčená spekulativním poznáním.“

Text 67: Śrī Rāmānanda Rāya pokračoval: „(Pán Brahmā řekl:) ,Můj drahý Pane, oddaní, kteří zavrhli neosobní pojetí Absolutní Pravdy, a proto zanechali rozhovorů o empirických filosofických pravdách, by mĕli naslouchat o Tvém svatém jménu, podobĕ, zábavách a vlastnostech od seberealizovaných oddaných. Mĕli by důslednĕ dodržovat zásady oddané služby a stranit se nedovoleného sexu, hazardování, omamných látek a zabíjení zvířat. Když se plnĕ odevzdávají svým tĕlem, slovy i myslí, mohou žít v jakémkoliv āśramu nebo společenském postavení. Takovými osobami jsi přemožen, i když jsi vĕčnĕ nepřemožitelný.̀“

Text 68: Na to Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „To je v pořádku, ale přesto můžeš o tomto tématu říci ještĕ nĕco víc.“

Text 69: Rāmānanda Rāya pokračoval: „,Dokud žaludek cítí hlad a žízeň, přinášejí různá jídla a nápoje potĕšení. Stejnĕ tak, je-li Pán uctíván s čistou láskou, pak různé činnosti konané při tomto uctívání probouzejí v srdci oddaného transcendentální blaženost.̀“

Text 70: „,Čisté oddané služby s vĕdomím Kṛṣṇy nelze dosáhnout ani stovkami a tisíci životů naplnĕných zbožným jednáním. Lze ji získat pouze za jedinou cenu, a tou je silná touha ji mít. Je-li nĕkde dostupná, je třeba ji neprodlenĕ koupit.̀“

Text 71: Pán poslouchal až do bodu spontánní lásky a potom řekl: „To je v pořádku, ale jestli víš nĕco víc, řekni Mi to prosím.“

Text 72: „,Človĕk se očistí pouhým zaslechnutím svatého jména Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jehož lotosové nohy vytvářejí svatá poutní místa. Čeho víc by tedy ještĕ mohli dosáhnout ti, kdo se stali Jeho služebníky?̀“

Text 73: „,Ten, kdo Ti neustále slouží, se zbaví všech hmotných tužeb a je zcela klidný. Kdy budu neustále zamĕstnaný jako Tvůj vĕčný služebník a budu bez přestání zažívat štĕstí z toho, že mám tak dokonalého pána?̀“

Text 74: Poté, co si Pán vyslechl od Rāmānandy Rāye toto, znovu ho požádal, aby šel ještĕ o krok dál. Rāmānanda Rāya reagoval tĕmito slovy: „Nejvyšší dokonalostí je láskyplná oddaná služba Kṛṣṇovi v náladĕ přátelství.“

Text 75: „,Ti, kdo usilují o seberealizaci oceňováním Pánovy záře Brahmanu, ani ti, kdo oddanĕ slouží Nejvyšší Osobnosti Božství jako svému pánu, ani ti, kdo se nacházejí ve spárech māyi a považují Pána za obyčejnou osobu, nepochopí, že jisté vznešené osobnosti si poté, co nashromáždily velké množství zbožných činností, nyní hrají s Pánem v přátelském vztahu jako pasáčci krav.̀“

Text 76: Pán řekl: „To je velmi pĕkný výrok, ale jdi prosím tĕ ještĕ dál.“

Text 77: Rāmānanda Rāya pokračoval: „,Ó brāhmaṇo, jaké zbožné činnosti vykonal Nanda Mahārāja, že dostal Nejvyšší Osobnost Božství Kṛṣṇu za svého syna? A jaké zbožné skutky vykonala matka Yaśodā, že jí Absolutní Nejvyšší Osobnost Božství Kṛṣṇa začal říkat „maminko“ a pil z jejích prsů?̀“

Text 78: „,Takovou přízeň, jakou od Śrī Kṛṣṇy, dárce osvobození, získala matka Yaśodā, nikdy nedostal Pán Brahmā, Pán Śiva, a dokonce ani bohynĕ štĕstí, která vždy spočívá na hrudi Nejvyšší Osobnosti Božství Viṣṇua.̀“

Text 79: Pán řekl: „Tvoje výroky jsou čím dál tím lepší, ale všechny je překonává ještĕ další transcendentální nálada, a o té můžeš mluvit jako o nejvznešenĕjší.“

Text 80: „,Když Pán Śrī Kṛṣṇa tančil s gopīmi bĕhem rāsa-līly, objímal je svými pažemi okolo krku. Takové transcendentální příznĕ se nikdy nedostalo bohyni štĕstí ani jiným společnicím v duchovním svĕtĕ. O nĕčem takovém se nikdy nesnilo ani tĕm nejkrásnĕjším dívkám z nebeských planet, jejichž tĕlesný lesk a vůnĕ připomínají krásu a vůni lotosových kvĕtů. Co potom říci o pozemšťankách, které mohou být překrásné podle svĕtských mĕřítek?̀“

Text 81: „,Gopī cítily takové odloučení, že se mezi nimi Pán Kṛṣṇa najednou objevil, ve žlutých šatech a ozdobený kvĕtinovou girlandou. Jeho lotosová tvář se usmívala a přímo přitahoval mysl Amora.̀“

Text 82: „Existují různé způsoby a postupy, jak získat přízeň Pána Kṛṣṇy. Všechny tyto transcendentální postupy budou prostudovány z hlediska porovnávání jejich důležitosti.“

Text 83: „Je pravda, že pro každého oddaného je nejlepší právĕ ten vztah, který s Pánem má, ale když prostudujeme různé vztahy z neutrálního stanoviska, pochopíme, že existují vyšší a nižší úrovnĕ lásky.“

Text 84: „,Zvĕtšující se láska je zakoušena s různými chutĕmi, jednou lepší než druhou. Avšak láska, která má v pořadí tužeb nejvyšší chuť, se projevuje v podobĕ milostné lásky.̀“

Text 85: „V transcendentálních náladách dochází od prvotních k pozdĕjším k postupnému zlepšování. V každé následující náladĕ jsou projevené vlastnosti té předešlé, od dvou, přes tři až po pĕt úplných vlastností.“

Text 86: „Spolu s přibýváním vlastností se u každé nálady zvĕtšuje také chuť. Všechny vlastnosti, které nacházíme v śānta-rase, dāsya-rase, sakhya-rase a vātsalya-rase, jsou tedy projevené v milostné lásce (mādhurya-rase).“

Text 87: „Vlastnosti všech hmotných prvků – prostoru, vzduchu, ohnĕ, vody a zemĕ – postupnĕ přibývají tak, že z jedné jsou dvĕ, potom tři, až nakonec v zemi jich je v úplnosti vidĕt všech pĕt.“

Text 88: „Naprosté dosažení lotosových nohou Pána Kṛṣṇy je možné skrze lásku k Bohu, a to zvláštĕ skrze mādhurya-rasu neboli milostnou lásku. Pán Kṛṣṇa je touto láskou doslova unesen. To je výrok Śrīmad-Bhāgavatamu.“

Text 89: „Pán Kṛṣṇa řekl gopīm: ,Prostředkem pro získání Mé příznĕ je s láskou Mi sloužit a vy všechny to naštĕstí dĕláte. Ty živé bytosti, které Mi slouží, mohou být přemístĕny do duchovního svĕta a dosáhnout vĕčného života plného poznání a blaženosti.̀“

Text 90: „Pán Kṛṣṇa jednou provždy slíbil, že pokud Mu nĕkdo slouží, Kṛṣṇa mu dá odpovídající množství úspĕchu v oddané službĕ Pánu.“

Text 91: „V Bhagavad-gītĕ (4.11) Pán Kṛṣṇa říká: ,Každého odmĕňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni kráčejí Mou cestou ve všech ohledech, ó synu Pṛthy.̀“

Text 92: „Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.32.22) je řečeno, že Pán Kṛṣṇa nedokáže úmĕrnĕ oplácet oddanou službu v mādhurya-rase, a proto zůstává navždy dlužníkem takových oddaných.“

Text 93: „Když byly gopī zoufalé z toho, že Pán Kṛṣṇa odešel z rāsa-līly, Kṛṣṇa se k nim vrátil a řekl jim: ,Mé drahé gopī, naše setkání je jistĕ prosté veškerých hmotných nečistot. Musím přiznat, že ani po mnoha životech nebudu schopen splatit svůj dluh vůči vám za to, že jste přesekly svá rodinná pouta, jen abyste hledaly Mĕ. Z toho důvodu se vám nedokáži odmĕnit, a proto prosím buďte spokojené s vašimi šlechetnými skutky.̀“

Text 94: „I když je Kṛṣṇova nesrovnatelná krása tou nejvyšší sladkostí lásky k Bohu, ve společnosti gopī se Jeho sladkost neomezenĕ zvĕtšuje. Kṛṣṇova výmĕna lásky s gopīmi je tedy tou nejvyšší dokonalostí lásky k Bohu.“

Text 95: „,Nejvyšší Osobnost Božství, syn Devakī, je zdrojem veškeré krásy, ale mezi gopīmi ještĕ zkrásní, protože připomíná drahokam marakata lemovaný zlatem a dalšími drahokamy.̀“

Text 96: Pán Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „To je zajisté vrchol dokonalosti, ale buď ke Mnĕ prosím milostivý a mluv dál, je-li o čem.“

Text 97: Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Dodnes jsem v hmotném svĕtĕ nepoznal nikoho, kdo by se byl schopen dotazovat nad tuto úroveň dokonalosti v oddané službĕ.“

Text 98: „Mezi milostnými vztahy gopī,“ pokračoval Rāmānanda Rāya, „zaujímá láska Śrīmatī Rādhārāṇī ke Śrī Kṛṣṇovi nejvyšší postavení. Všechna zjevená písma vysoce oceňují slávu Śrīmatī Rādhārāṇī.“

Text 99: „Stejnĕ jako je Śrī Kṛṣṇovi nanejvýš drahá Śrīmatī Rādhārāṇī, je Mu drahé i Její jezírko (Rádhá-kund). Śrīmatī Rādhārāṇī je ze všech gopī nejpřednĕjší a je Pánu Kṛṣṇovi velice drahá.“

Text 100: „(Gopī si mezi sebou povídaly:) ,Milé přítelkynĕ, ta gopī, kterou si Kṛṣṇa odvedl na odlehlé místo, musela Pána uctívat víc než kdokoliv jiný.̀“

Text 101: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Prosím mluv dál. Mám velikou radost, že ti mohu naslouchat, protože z tvých úst plyne řeka dosud neochutnaného nektaru.“

Text 102: „Śrī Kṛṣṇa si bĕhem tance rāsa nemohl v přítomnosti ostatních gopī užívat milostných hrátek se Śrīmatī Rādhārāṇī. Kvůli závislosti na ostatních se síla lásky mezi Rādhou a Kṛṣṇou neprojevila, a proto Rādhārāṇī unesl.“

Text 103: „Jestli Pán Kṛṣṇa kvůli Śrīmatī Rādhārāṇī zavrhl společnost ostatních gopī, může nám být jasné, jak silnou náklonnost k Ní chová.“

Text 104: Rāmānanda Rāya pokračoval: „Proto ode mne prosím poslouchej o slávĕ láskyplného vztahu Śrīmatī Rādhārāṇī, který se v tĕchto třech svĕtech nedá s ničím srovnat.“

Text 105: „Když Śrīmatī Rādhārāṇī zjistila, že se Jí dostává stejného zacházení jako ostatním gopīm, předvedla svoje lstivé chování a opustila kruh tance rāsa. Kṛṣṇa začal být v Její nepřítomnosti velice nešťastný a s nářkem se Ji vydal hledat po celém lese.“

Text 106: „,Pán Kṛṣṇa, nepřítel Kaṁsy, přijal Śrīmatī Rādhārāṇī do svého srdce, protože s Ní chtĕl tančit, a tak opustil místo tance rāsa i společnost všech ostatních krásných dívek z Vradži.̀“

Text 107: „,Mādhava, Pán Kṛṣṇa, zasažený šípem Amora, smutnĕ litoval svého špatného zacházení se Śrīmatī Rādhārāṇī, a tak Ji hledal na březích řeky Jamuny. Protože Ji však nenašel, vstoupil do vrindávanských křovin a začal naříkat.̀“

Text 108: „Pokud se zamyslíme nad významem tĕchto dvou veršů, můžeme pochopit, jaký nektar tyto vztahy obsahují. Je to jako odkrýt pramen nektaru.“

Text 109: „I když byl Kṛṣṇa bĕhem tance rāsa uprostřed stovek tisíců gopī, přesto se v jedné ze svých transcendentálních podob neustále držel po boku Śrīmatī Rādhārāṇī.“

Text 110: „Pán Śrī Kṛṣṇa při svém bĕžném jednání nikomu nestraní, ale díky rozporuplné extatické lásce Śrīmatī Rādhārāṇī se zde objevily prvky vzdoru.“

Text 111: „,Vývoj milostného vztahu mezi mladým chlapcem a mladou dívkou připomíná pohyb hada, a proto mezi nimi vznikají dva druhy hnĕvu – hnĕv s příčinou a hnĕv bez příčiny.̀“

Text 112: „Když rozzlobená a podráždĕná Rādhārāṇī opustila tanec rāsa, Pána Śrī Kṛṣṇu naplnila úzkost, jelikož Ji nevidĕl.“

Text 113: „Touha Pána Kṛṣṇy v kruhu rāsa-līly je dokonale úplná, ale jejím poutem je Śrīmatī Rādhārāṇī.“

Text 114: „Bez Śrīmatī Rādhārāṇī tanec rāsa nezáří v Kṛṣṇovĕ srdci. Proto z kruhu tance rāsa také odešel a vydal se Ji hledat.“

Text 115: „Kṛṣṇa chodil sem a tam a snažil se nalézt Śrīmatī Rādhārāṇī. Když Ji nenacházel, rozbolel Ho zásah Amorovým šípem a začal naříkat.“

Text 116: „Kṛṣṇovy chtivé touhy nebyly uspokojené ani uprostřed stovek tisíců gopī, a tak šel hledat Śrīmatī Rādhārāṇī. Snadno si tedy můžeme představit, jak je transcendentálnĕ kvalifikovaná.“

Text 117: Když to Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu uslyšel, řekl Rāmānandovi Rāyovi: „To, pro co jsem přišel do tvého sídla, se teď stalo předmĕtem pravdy v Mém poznání.“

Text 118: „Nyní jsem pochopil vznešený cíl života a způsob, jak ho dosáhnout. Myslím si však, že existuje ještĕ nĕco víc, a Moje mysl po tom touží.“

Text 119: „Vysvĕtli prosím transcendentální rysy Kṛṣṇy a Śrīmatī Rādhārāṇī. Vysvĕtli také pravdu o transcendentálních náladách a transcendentální podobu lásky k Bohu.“

Text 120: „Prosím vysvĕtli Mi všechny tyto pravdy. Nikdo jiný než ty to nedokáže.“

Text 121: Śrī Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Já o tĕchto vĕcech nic nevím. Říkám jen to, co mĕ Ty necháš říct.“

Text 122: „Já jenom jako papoušek opakuji poznání, které mi dáváš Ty. Ty jsi samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Kdo může pochopit Tvá divadelní představení?“

Text 123: „Ty mĕ inspiruješ ze srdce a rozezníváš můj jazyk. Já ani nevím, zda mluvím dobře, nebo špatnĕ.“

Text 124: Pán Caitanya Mahāprabhu řekl: „Já jsem māyāvādī ve stavu odříkání a nemám ani ponĕtí o tom, co je transcendentální láskyplná služba Pánu. Sám jen plavu v oceánu māyāvādské filosofie.“

Text 125: „Ve společnosti Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi byla Moje mysl osvícena, a tak jsem se ho ptal na pravdy týkající se transcendentální láskyplné služby Kṛṣṇovi.“

Text 126: „Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Mi řekl: ,Já ve skutečnosti o Pánu Śrī Kṛṣṇovi nic nevím. Všechna tato témata zná pouze Rāmānanda Rāya, ale ten není tady.̀“

Text 127: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Když jsem slyšel o tvé slávĕ, přišel jsem za tebou. Ty Mĕ tu ale z úcty k sannyāsīmu jen vychvaluješ.“

Text 128: „Duchovním mistrem se může stát každý, kdo zná vĕdu o Kṛṣṇovi, bez ohledu na to, zda se jedná o brāhmaṇu, sannyāsīho, nebo śūdru.“

Text 129: Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Nesnaž se Mĕ podvést tím, že Mĕ považuješ za učeného sannyāsīho. Uspokoj prosím Mou mysl popisováním pravdy o Rādĕ a Kṛṣṇovi.“

Text 130-131: Śrī Rāmānanda Rāya byl velký oddaný Pána a milovník Boha. Přestože jeho mysl nemohla zahalit Kṛṣṇova matoucí energie a přestože vĕdĕl, na co Pán tak silnĕ a intenzivnĕ myslí, byla jeho mysl trochu zneklidnĕná.

Text 132: Śrī Rāmānanda Rāya řekl: „Já jsem jen tančící loutka a Ty taháš za provázky. Budu tančit, jak si budeš přát.“

Text 133: „Můj drahý Pane, můj jazyk je jako strunný nástroj a Ty jsi hudebník, který na nĕj hraje. Vyluzuji jen to, co vyvstává ve Tvé mysli.“

Text 134: Rāmānanda Rāya potom začal popisovat kṛṣṇa-tattvu: „Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. On samotný je původní Bůh, zdroj všech inkarnací a příčina všech příčin.“

Text 135: „Existují nesčetné Vaikuṇṭhy a také nespočet inkarnací. V hmotném svĕtĕ se nachází nespočet vesmírů a Kṛṣṇa je svrchovaným sídlem jich všech.“

Text 136: „Śrī Kṛṣṇa je synem Nandy Mahārāje a Jeho transcendentální tĕlo je vĕčné, plné blaženosti a poznání. Je plný veškerého majestátu a všech sil i duchovních nálad.“

Text 137: „,Kṛṣṇa, známý také jako Govinda, je nejvyšší vládce. Má vĕčné a blažené duchovní tĕlo. Je původem všeho. Sám nemá jiný původ, protože je prvotní příčinou všech příčin.̀“

Text 138: „V duchovní oblasti Vṛndāvanu je Kṛṣṇa duchovním, vĕčnĕ svĕžím Amorem a je uctíván pronášením Kāma-gāyatrī mantry s duchovním semínkem klīm.“

Text 139: „Už samotné jméno Kṛṣṇa znamená, že přitahuje i Amora. Je tedy přitažlivý pro všechny – živé bytosti mužského i ženského pohlaví, pohyblivé i nehybné. Kṛṣṇa je ve skutečnosti známý jako nejpřitažlivĕjší.“

Text 140: „,Poté, co Kṛṣṇa opustil tanec rāsa-līlā, byly gopī velmi nešťastné, a jak tak naříkaly, Kṛṣṇa se znovu objevil, oblečený ve žlutých šatech. Mĕl na sobĕ kvĕtinovou girlandu a svým úsmĕvem přitahoval dokonce i Amora. Tak se Kṛṣṇa objevil mezi gopīmi.̀“

Text 141: „Každý oddaný má vůči Kṛṣṇovi jistý druh transcendentální nálady. Ve všech transcendentálních vztazích je však oddaný uctívajícím (āśraya) a Kṛṣṇa je předmĕtem uctívání (viṣaya).“

Text 142: „,Sláva Śrī Kṛṣṇovi, Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství! Svými neustále se expandujícími přitažlivými rysy si podmanil gopī Tāraku a Pāli a upoutal na sebe pozornost Śyāmy a Lality. Je nejpřitažlivĕjším milencem Śrīmatī Rādhārāṇī a zdrojem blaženosti oddaných ve všech transcendentálních náladách.̀“

Text 143: „Kṛṣṇa přitahuje oddané ve všech druzích nálad, protože je zosobnĕním milostné nálady. Přitahuje nejen všechny oddané, ale dokonce i sám sebe.“

Text 144: „,Mé drahé přítelkynĕ, jen se podívejte, jak si Śrī Kṛṣṇa užívá jara! Uprostřed gopī, které objímají každou část Jeho tĕla, vypadá jako zosobnĕní milostné lásky. Svými transcendentálními zábavami dává život všem gopīm i celému stvoření. Svými jemnými modročernými pažemi a nohama, jež připomínají modré kvĕty lotosů, vytváří slavnost pro Amora.̀“

Text 145: „Přitahuje i Nārāyaṇa, který je inkarnací Saṅkarṣaṇa a manželem bohynĕ štĕstí. Přitahuje nejen Nārāyaṇa, ale také všechny ženy v čele s bohyní štĕstí, chotí Nārāyaṇa.“

Text 146: „Pán Mahā-Viṣṇu (Mahāpuruṣa) oslovil Kṛṣṇu a Arjunu: ,Chtĕl jsem vás oba vidĕt, a proto jsem vzal brāhmaṇovy syny sem. Oba jste se v hmotném svĕtĕ zjevili kvůli opĕtovnému ustanovení náboženských zásad a přišli jste s veškerými svými energiemi. Až zabijete všechny démony, vraťte se prosím rychle do duchovního svĕta.̀“

Text 147: „,Ó Pane, nevíme, jak je možné, že se hadu Kāliyovi dostalo takové příležitosti, že se ho dotkl prach z Tvých lotosových nohou. Bohynĕ štĕstí kvůli tomu stovky let podstupovala askezi, při které se vzdala všech ostatních tužeb a dodržovala přísné sliby. Opravdu nechápeme, jak mohl tento had Kāliya dostat takovou příležitost.̀“

Text 148: „Sladkost Pána Kṛṣṇy je tak přitažlivá, že i Jeho samotného připravuje o rozum, a tak chce obejmout sám sebe.“

Text 149: „,Když v pilíři svého paláce ve Dvárace posázeném drahokamy Kṛṣṇa uvidĕl svůj odraz, zatoužil ho obejmout a řekl: „Bĕda, nikdy předtím jsem nikoho takového nevidĕl! Kdo to je? Sotva jsem Ho spatřil, chci Ho obejmout, úplnĕ stejnĕ jako Śrīmatī Rādhārāṇī.̀“

Text 150: Śrī Rāmānanda Rāya potom řekl: „V krátkosti jsem tedy vysvĕtlil původní podobu Nejvyšší Osobnosti Božství, a nyní popíši postavení Śrīmatī Rādhārāṇī.“

Text 151: „Kṛṣṇa má neomezené energie, které se dají rozdĕlit na tři hlavní části, a to duchovní energii, hmotnou energii a okrajovou energii, známou jako živé bytosti.“

Text 152: „Toto jsou jinými slovy energie Boha: vnitřní, vnĕjší a okrajová. Vnitřní energie je ale Pánovou osobní energií a stojí nad obĕma zbývajícími.“

Text 153: „,Původní energie Pána Viṣṇua je vyšší neboli duchovní a živé bytosti ve skutečnosti patří k této vyšší energii. Je zde však ještĕ jiná energie, které se říká hmotná, a ta je plná nevĕdomosti.̀“

Text 154: „Pán Kṛṣṇa je původnĕ sac-cid-ānanda-vigraha, transcendentální podoba vĕčnosti, blaženosti a poznání, a Jeho osobní, vnitřní energie proto má tři různé podoby.“

Text 155: „Hlādinī je Jeho aspekt blaženosti, sandhinī je aspekt vĕčné existence a samvit je aspekt vĕdomí, které je také chápáno jako poznání.“

Text 156: „,Můj drahý Pane, Ty jsi transcendentální studnice všech transcendentálních vlastností. Tvoje energie blaženosti, bytí a poznání jsou ve skutečnosti jednou vnitřní duchovní energií. I když je podmínĕná duše ve skutečnosti duchovní, zakouší nĕkdy radost, nĕkdy bolest a nĕkdy smĕs bolesti a radosti, což je způsobeno dotekem hmoty. Ty jsi však nad veškerými hmotnými vlastnostmi, a proto se v Tobĕ nenacházejí. Tvoje vyšší duchovní energie je zcela transcendentální a takové vĕci, jako je relativní radost, radost smíšená s bolestí a bolest samotná, pro Tebe neexistují.̀“

Text 157: „Energie zvaná hlādinī přináší Kṛṣṇovi transcendentální potĕšení. Skrze tuto energii blaženosti Kṛṣṇa osobnĕ vychutnává veškerou duchovní radost.“

Text 158: Pán Kṛṣṇa vychutnává všechny druhy transcendentální blaženosti, přestože je sám zosobnĕným štĕstím. Štĕstí, které prožívají Jeho čistí oddaní, je také projevem Jeho energie blaženosti.“

Text 159: „Nejpodstatnĕjší částí energie blaženosti je láska k Bohu (prema). Láska k Bohu se tedy dá také vysvĕtlit jako transcendentální nálada prodchnutá blažeností.“

Text 160: „Podstatná část lásky k Bohu se nazývá mahābhāva neboli transcendentální extáze, a tu představuje Śrīmatī Rādhārāṇī.“

Text 161: „,Śrīmatī Rādhārāṇī ještĕ s jednou další gopī jsou mezi všemi gopīmi ve Vrindávanu považovány za nejpřednĕjší. Pokud však gopī srovnáme, je zřejmé, že Śrīmatī Rādhārāṇī je výjimečnĕ důležitá, protože Její skutečný hlavní rys vyjadřuje tu nejvyšší extázi lásky k Bohu. Extáze lásky zakoušené ostatními gopīmi se s extází lásky Śrīmatī Rādhārāṇī nedá srovnávat.̀“

Text 162: „Tĕlo Śrīmatī Rādhārāṇī je opravdovou přemĕnou lásky k Bohu. Po celém svĕtĕ je známé, že je Kṛṣṇovou nejdražší přítelkyní.“

Text 163: „,Uctívám Govindu, původního Pána, jenž spolu s Rādhou, která je odrazem Jeho vlastní duchovní postavy a je zosobnĕním extatické energie (hlādinī), sídlí ve svém vlastním sídle, Goloce. Jejich společnicemi jsou Její důvĕrné přítelkynĕ, ztĕlesnĕné expanze Její tĕlesné podoby, prostoupené vĕčnĕ blaženou duchovní rasou.̀“

Text 164: „Tato svrchovaná extáze Śrīmatī Rādhārāṇī je podstatou duchovního života. Její jedinou starostí je plnit všechny Kṛṣṇovy touhy.“

Text 165: „Śrīmatī Rādhārāṇī je nejlepší duchovní drahokam a ostatní gopī, jako Lalitā, Viśākhā a tak dále, jsou expanze Jejího duchovního tĕla.“

Text 166: „Transcendentální tĕlo Śrīmatī Rādhārāṇī se třpytí a voní transcendentálními vůnĕmi. Náklonnost, kterou k Ní chová Pán Kṛṣṇa, je jako masáž vonným olejem.“

Text 167: „Śrīmatī Rādhārāṇī se nejprve koupe ve spršce nektaru soucitu a druhou koupel provádí v nektaru mládí.“

Text 168: „Po své polední koupeli se Rādhārāṇī koupe znovu, a to v nektaru tĕlesného lesku. Potom se oblékne do šatů studu, což je Její černé hedvábné sárí.“

Text 169: „Náklonnost Śrīmatī Rādhārāṇī ke Kṛṣṇovi je Její růžové horní oblečení. Svá ňadra si pak halí ještĕ jiným odĕvem, tvořeným náklonností a hnĕvem vůči Kṛṣṇovi.“

Text 170: „Osobní krása Śrīmatī Rādhārāṇī je červený kuṅkumový prášek, láska k Jejím společnicím je santálová pasta a sladkost Jejího úsmĕvu je kafr. Smĕsí toho všeho je potřené Její tĕlo.“

Text 171: „Milostná láska ke Kṛṣṇovi je hojnost pižma, kterým je celé Její tĕlo ozdobené.“

Text 172: „Úskočnost a skrývaný hnĕv jsou Jejím účesem a hnĕv ze žárlivosti jsou hedvábné šaty halící Její tĕlo.“

Text 173: „Její připoutanost ke Kṛṣṇovi je červená barva betelových oříšků na Jejích třpytících se rtech. Její falešné jednání v milostném vztahu je černá maskara okolo Jejích očí.“

Text 174: „Ozdoby na Jejím tĕle jsou planoucí extáze dobra a nepřetržité extáze v čele s jásotem. Všechny tyto extáze zdobí celé Její tĕlo.“

Text 175: „Její tĕlo zdobí také dvacet druhů extatických příznaků, počínaje extází kila-kiñcita. Její transcendentální vlastnosti tvoří úplnou kvĕtinovou girlandu, která visí na Jejím tĕle.“

Text 176: „Na Jejím překrásném širokém čele září tilak štĕstí, Její různé milostné hry jsou drahokam a Její srdce je medailonek.“

Text 177: „Rādhārāṇiny přítelkynĕ gopī jsou Její mentální činnosti soustředĕné na zábavy Śrī Kṛṣṇy. Ruku má položenou na rameni své družky, jež představuje mládí.“

Text 178: „Lůžkem Śrīmatī Rādhārāṇī je samotná pýcha a nachází se v sídle Její tĕlesné vůnĕ. Neustále na nĕm sedí a myslí na společnost Kṛṣṇy.“

Text 179: „Náušnicemi Śrīmatī Rādhārāṇī jsou jméno, sláva a vlastnosti Pána Kṛṣṇy. Opĕvování Kṛṣṇova jména, slávy a vlastností neustále zaplavuje Její řeč.“

Text 180: „Śrīmatī Rādhārāṇī dává Kṛṣṇovi pít med milostného vztahu, a tak je zamĕstnaná uspokojováním všech Jeho chtivých tužeb.“

Text 181: „Śrīmatī Rādhārāṇī je nalezištĕm vzácných drahokamů lásky ke Kṛṣṇovi. Její transcendentální tĕlo je plné jedinečných duchovních vlastností.“

Text 182: „,Pokud se nĕkdo zeptá, kde má láska ke Kṛṣṇovi svůj původ, odpovĕď zní – jedinĕ u Śrīmatī Rādhārāṇī. Kdo je Kṛṣṇova nejdražší přítelkynĕ? Odpovĕdí je znovu – jedinĕ Śrīmatī Rādhārāṇī, a nikdo jiný. Śrīmatī Rādhārāṇī má vlnité vlasy, Její oči neustále přelétají sem a tam a má pevná ňadra. A protože jsou ve Śrīmatī Rādhārāṇī projevené všechny transcendentální vlastnosti, je to jedinĕ Ona, kdo je schopný vyplnit všechny Kṛṣṇovy touhy, a nikdo jiný.̀“

Text 183-184: „Dokonce i Satyabhāmā, jedna z královen Śrī Kṛṣṇy, touží mít tak šťastné postavení a výjimečné vlastnosti jako Śrīmatī Rādhārāṇī. Všechny gopī se od Śrīmatī Rādhārāṇī učí umĕní oblékání, a dokonce i bohynĕ štĕstí Lakṣmī a žena Pána Śivy Pārvatī touží po Její kráse a vlastnostech. I Arundhatī, slavná počestná žena Vasiṣṭhy, chce napodobovat cudnost a náboženské zásady Śrīmatī Rādhārāṇī.“

Text 185: „Dokonce ani samotný Pán Kṛṣṇa není schopný dospĕt k mezím transcendentálních vlastností Śrīmatī Rādhārāṇī. Jak by je potom mohla spočítat nepatrná živá bytost?“

Text 186: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „Nyní jsem pochopil pravdu o milostném vztahu Rādhy a Kṛṣṇy. Nicménĕ si přesto přeji slyšet, jak velkolepĕ si oba této lásky užívají.“

Text 187: Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Pán Kṛṣṇa je dhīra-lalita, protože je schopný své přítelkynĕ neustále udržovat ve stavu naprosté podrobenosti. Jediné, o co Mu jde, je užívat si smyslných radostí.“

Text 188: „,Ten, kdo je velmi vychytralý a stále mladý, mistr na žerty a bezstarostný a kdo si dokáže trvale podmanit své přítelkynĕ, se nazývá dhīra-lalita.̀“

Text 189: „Pán Śrī Kṛṣṇa se dnem i nocí ve vrindávanských křovinách tĕší ze společnosti Śrīmatī Rādhārāṇī. Jeho vĕk začínajícího mládí je tak díky zábavám se Śrīmatī Rādhārāṇī zcela naplnĕný.“

Text 190: „,Pán Śrī Kṛṣṇa hovořil o Jejich milostných hrátkách předešlé noci a Śrīmatī Rādhārāṇī se tak stydĕla, že musela zavřít oči. Śrī Kṛṣṇa toho využil a na ňadra Jí nakreslil různé podoby delfínů. Pro všechny gopī se tak stal mistrem umĕní. Při takovýchto zábavách si Pán užíval naplnĕní svého mládí.̀“

Text 191: Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „To je v pořádku, ale prosím ještĕ pokračuj.“

Text 192: Rāmānanda Rāya pak Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi řekl, že se dá rozebírat ještĕ další téma, známé jako prema-vilāsa-vivarta. „Můžeš o tom ode mne naslouchat,“ řekl Rāmānanda Rāya, „ale nevím, zda Tĕ to potĕší, nebo ne.“

Text 193: Poté, co Rāmānanda Rāya takto promluvil, začal zpívat píseň, kterou sám složil, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu mu v extázi lásky k Bohu okamžitĕ vlastní rukou zakryl ústa.

Text 194: „,Bĕda, předtím, než jsme se setkali, mezi Námi existovalo prvotní zalíbení způsobené výmĕnou pohledů. Tak se vyvinula připoutanost, která postupnĕ rostla a nyní nezná hranic. Tato připoutanost je teď pro Nás přirozená. Není to kvůli Kṛṣṇovi, který si vždy užívá, ani kvůli Mnĕ, protože Já jsem ta, které si užívá. Tak to není. Tato připoutanost vznikla na základĕ vzájemného setkání a je známá jako manobhava neboli Amor. Kṛṣṇova a Moje mysl splynuly. Nyní, když jsme odloučeni, je velmi tĕžké tyto projevy lásky vysvĕtlovat. Moje drahá přítelkynĕ, i když Kṛṣṇa mohl na všechny tyto vĕci zapomenout, ty tomu rozumíš a můžeš Mu to dát vĕdĕt. U Našeho prvního setkání však žádný poslíček nebyl a Já jsem také nikoho nežádala, aby za Ním šel. Našimi prostředníky bylo ve skutečnosti pĕt Amorových šípů. Nyní v odloučení tato náklonnost přerostla do dalšího extatického stavu. Moje drahá přítelkynĕ, jednej prosím jako Můj posel, protože takto to dopadá, když se nĕkdo zamiluje do překrásné osoby.̀“

Text 195: „,Ó můj Pane, žiješ v lese na kopci Góvardhanu a jako král slonů jsi mistrem v umĕní milostné lásky. Ó Pane vesmíru, Tvoje srdce a srdce Śrīmatī Rādhārāṇī jsou jako šelak a nyní jsou rozpouštĕná ve Tvém duchovním potu. Proto již mezi Tebou a Śrīmatī Rādhārāṇī nelze najít rozdíl. Nyní jsi smíchal svou právĕ probuzenou náklonnost, která je jako rumĕlka, s Vašimi rozteklými srdci a pro dobro celého svĕta jsi obĕ Vaše srdce v tomto velkém vesmírném paláci namaloval na červeno.̀“

Text 196: Śrī Caitanya Mahāprabhu tyto verše přednesené Śrī Rāmānandou Rāyem potvrdil: „Zde jsou hranice cíle lidského života. Pouze tvou milostí jsem tomu nezvratnĕ porozumĕl.“

Text 197: „,Cíle lidského života nelze dosáhnout, dokud človĕk nenásleduje daný postup. Nyní ke Mnĕ buď prosím milostivý a vysvĕtli Mi způsob, jak tohoto cíle dosáhnout.̀“

Text 198: Śrī Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Já nevím, co říkám, ale Ty jsi zařídil, abych řekl to, co jsem řekl, ať je to dobré, nebo špatné. Já pouze opakuji toto poselství.“

Text 199: „Kdo v tĕchto třech svĕtech je tak klidný, aby zůstal nepohnutý, když Ty uvádíš do pohybu svoje různé energie?“

Text 200: „To Ty ve skutečnosti hovoříš skrze má ústa a zároveň i posloucháš, což je velká záhada. Každopádnĕ však laskavĕ naslouchej o postupu, kterým lze onoho cíle dosáhnout.“

Text 201: „Zábavy Rādhy a Kṛṣṇy jsou velmi důvĕrné. V náladách služebnictví, přátelství a rodičovství je nelze chápat.“

Text 202: „Jen gopī mají právo chápat tyto transcendentální zábavy a jedinĕ ony mohou tyto zábavy rozšiřovat.“

Text 203: „Bez gopī nemohou být zábavy Rādhy a Kṛṣṇy vyživovány. Tyto zábavy se šíří pouze díky jejich spolupráci a mají na starosti tyto nálady vychutnávat.“

Text 204-205: „Bez pomoci gopī nelze do tĕchto zábav vstoupit. Sloužit Śrī Śrī Rādĕ a Kṛṣṇovi ve vrindávanských hájích může jedinĕ ten, kdo Pána uctívá v extázi gopī a následuje jejich příkladu. Teprve potom porozumí milostné lásce mezi Rādhou a Kṛṣṇou. Jiný způsob pochopení neexistuje.“

Text 206: „,Zábavy Rādhy a Kṛṣṇy jsou zářící, neomezené, všemocné a představují zosobnĕné štĕstí. I přesto však duchovní nálady tĕchto zábav nejsou nikdy úplné bez gopī, Pánových osobních přítelkyň. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, není nikdy úplný bez svých duchovních energií, a proto nikdo nemůže vstoupit do společnosti Rādhy a Kṛṣṇy, dokud nevyhledá útočištĕ u gopī. Koho by mohly zajímat Jejich duchovní zábavy, aniž by vyhledal toto útočištĕ?̀“

Text 207: „Nevysvĕtlitelnou skutečností ohlednĕ přirozených sklonů gopī je, že si nikdy nechtĕjí s Kṛṣṇou užívat samy.“

Text 208: „Když gopī slouží Śrī Śrī Rādĕ a Kṛṣṇovi, aby Jim pomohly v Jejich transcendentálních zábavách, jejich štĕstí se desetmiliónkrát zvĕtší.“

Text 209: „Śrīmatī Rādhārāṇī je svou povahou jako rostlinka lásky k Bohu a gopī jsou její vĕtvičky, kvĕty a listy.“

Text 210: „Je-li tato rostlinka pokropena nektarem Kṛṣṇových zábav, štĕstí, které získají vĕtvičky, kvĕty a listy, je desetmiliónkrát vĕtší než štĕstí samotné rostlinky.“

Text 211: „,Všechny gopī, osobní přítelkynĕ Śrīmatī Rādhārāṇī, jsou Jí rovny. Kṛṣṇa tĕší obyvatele Vradžabhúmi stejnĕ, jako je mĕsíc příjemný lotosovému kvĕtu. Jeho energie přinášející blaženost se nazývá āhlādinī a Śrīmatī Rādhārāṇī je jejím aktivním principem. Je přirovnána k rostlince s čerstvými kvĕty a lístky. Když je Śrīmatī Rādhārāṇī pokropena nektarem Kṛṣṇových zábav, pak všechny Její přítelkynĕ, gopī, tuto radost oceňují stokrát víc, než kdyby byly pokropeny samy. To ve skutečnosti není vůbec úžasné.̀“

Text 212: „Třebaže si gopī, přítelkynĕ Śrīmatī Rādhārāṇī, samy nechtĕjí s Kṛṣṇou užívat přímo, Śrīmatī Rādhārāṇī se všemožnĕ snaží zařídit, aby si Kṛṣṇa s gopīmi užíval.“

Text 213: „Śrīmatī Rādhārāṇī nĕkdy pod různými záminkami posílá gopī za Kṛṣṇou, jen aby jim umožnila přímo se s Ním sdružovat. Tehdy je desetmiliónkrát šťastnĕjší, než když si v Jeho společnosti užívá sama.“

Text 214: „Toto vzájemné jednání s transcendentální láskou k Bohu dodává této transcendentální náladĕ výživu. Když Śrī Kṛṣṇa vidí, jak k Nĕmu gopī vyvinuly čistou lásku, je velice spokojený.“

Text 215: „Je třeba si všimnout, že přirozenou vlastností gopī je milovat Nejvyššího Pána. Jejich chtivou touhu nelze přirovnávat ke svĕtskému chtíči. Jelikož se však nĕkdy zdá, že jejich touha připomíná hmotný chtíč, je tato transcendentální láska ke Kṛṣṇovi nĕkdy jako chtíč označována.“

Text 216: „,I když jsou vztahy gopī ke Kṛṣṇovi na úrovni čisté lásky k Bohu, jsou nĕkdy považovány za chtíč. Protože jsou však naprosto duchovní, Uddhava a všichni ostatní Pánovi drazí oddaní se jich chtĕjí zúčastnit.̀“

Text 217: „Chtivé touhy přicházejí, když se človĕk zajímá o uspokojení svých vlastních smyslů. Nálada gopī však není taková. Jejich jedinou touhou je uspokojovat Kṛṣṇovy smysly.“

Text 218: „Mezi gopīmi neexistuje ani špetka touhy po osobním uspokojení. Jejich jedinou touhou je poskytovat radost Kṛṣṇovi, a proto se s Ním stýkají a užívají si s Ním.“

Text 219: „(Gopī řekly:) ,Drahý Kṛṣṇo, velice opatrnĕ si pokládáme Tvé jemné lotosové nohy na svá tvrdá ňadra. Když chodíš lesem, do Tvých hebkých lotosových nohou se zabodávají malé kamínky. Bojíme se, že Tĕ to bolí. Jsi pro nás vším, a proto jsou naše mysli velmi rozrušené, když Tvé lotosové nohy zakoušejí bolest.̀“

Text 220: „Ten, koho přitahuje tato extatická láska gopī, se nestará o názory veřejnosti ani o usmĕrňující zásady védského života. Radĕji se zcela odevzdává Kṛṣṇovi a slouží Mu.“

Text 221: „V případĕ, že nĕkdo uctívá Pána na cestĕ spontánní lásky a odejde do Vrindávanu, získá útočištĕ u Vrajendra-nandany, syna Nandy Mahārāje.“

Text 222: „V osvobozeném stavu je oddaný přitahován jednou z pĕti nálad transcendentální láskyplné služby Pánu. S tím, jak dále slouží Pánu v této transcendentální náladĕ, získá duchovní tĕlo, aby mohl Kṛṣṇovi sloužit na Goloce Vṛndāvanu.“

Text 223: „Názorným příkladem toho jsou svĕtci představující Upaniṣady. Uctíváním Pána na cestĕ spontánní lásky dosáhli lotosových nohou Vrajendra-nandany, syna Nandy Mahārāje.“

Text 224: „,Velcí mudrci pokořují mysl a smysly praktikováním mystické yogy a ovládáním dechu. Takto zapojeni v mystické yoze vidí Nadduši ve svých srdcích a nakonec vstoupí do neosobního Brahmanu. Tohoto postavení však dosáhnou i nepřátelé Nejvyšší Osobnosti Božství pouhým vzpomínáním na Nejvyššího Pána. Dívky z Vradži, gopī, však byly přitahované Kṛṣṇovou krásou a chtĕly jen objímat Jeho a Jeho hadům podobné paže. Gopī tak nakonec okusily nektar Pánových lotosových nohou. Podobným způsobem můžeme nektar Jeho lotosových nohou ochutnat i my, Upaniṣady, následováním příkladu gopī.̀“

Text 225: „Slova ,sama-dṛśaḥ̀ ve čtvrtém řádku předešlého verše znamenají ,následování nálady gopī̀. Slovo ,samāḥ̀ vyjadřuje, že śruti získaly stejná tĕla, jako mají gopī.“

Text 226: „Slova ,aṅghri-padma-sudhā̀ znamenají ,důvĕrnĕ se sdružovat se Śrī Kṛṣṇoù. Takové dokonalosti lze dosáhnout jedinĕ spontánní láskou k Bohu. Kṛṣṇu na Goloce Vṛndāvanu nelze získat pouhým sloužením Pánu podle usmĕrňujících zásad.“

Text 227: „,Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, syn matky Yaśody, je přístupný pro oddané, kteří jsou zapojení ve spontánní láskyplné službĕ. Avšak ti, kdo se oddávají mentální spekulaci, ti, kdo usilují o seberealizaci přísnou askezí, nebo ti, kdo považují tĕlo za vlastní já, Ho tak snadno dosáhnout nemohou.̀“

Text 228: „Oddaný by proto mĕl přijmout za své rozpoložení, v jakém slouží gopī. V tomto transcendentálním rozpoložení by mĕl neustále myslet na zábavy Śrī Rādhy a Kṛṣṇy.“

Text 229: „Do duchovního svĕta je oddaný přemístĕn poté, co dlouhou dobu vzpomínal na Rādhu, Kṛṣṇu a Jejich zábavy a zcela se zbavil hmotného znečištĕní. Tam získá příležitost sloužit Rādĕ a Kṛṣṇovi jako jedna z gopī.“

Text 230: „Dokud človĕk nekráčí ve stopách gopī, nemůže získat službu lotosovým nohám Kṛṣṇy, syna Nandy Mahārāje. Ten, kdo je okouzlený poznáním Pánova majestátu, nemůže dosáhnout Jeho lotosových nohou, přestože je zapojený do oddané služby.“

Text 231: „Nevysloveným příkladem je v tomto ohledu bohynĕ štĕstí, která uctívala Pána Kṛṣṇu proto, aby se mohla zúčastnit Jeho zábav ve Vrindávanu. Kvůli svému honosnému životnímu stylu však službu Śrī Kṛṣṇovi ve Vrindávanu nemohla získat.“

Text 232: „,Při tanci rāsa Pán Śrī Kṛṣṇa svými pažemi objímal gopī okolo krku. Bohyni štĕstí ani jiným společnicím v duchovním svĕtĕ se takové transcendentální příznĕ nikdy nedostalo. Nic takového si nedokáží představit ani ty nejkrásnĕjší dívky na nebeských planetách, což jsou dívky, jejichž tĕlesný lesk a vůnĕ připomínají krásu a vůni lotosových kvĕtů. Co potom říci o ženách tohoto svĕta, které mohou být velmi krásné podle hmotných mĕřítek?̀“

Text 233: Když to Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl, objal Rāmānandu Rāye a oba dva se v tĕsném objetí dali do pláče.

Text 234: Takto strávili celou noc v extázi lásky k Bohu a ráno se rozešli za svými příslušnými povinnostmi.

Text 235: Předtím, než odešel, padl Rāmānanda Rāya na zem, uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a s pokorou řekl tato slova.

Text 236: Śrī Rāmānanda Rāya řekl: „Přišel jsi sem jen proto, abys mi prokázal svou bezpříčinnou milost. Zůstaň zde proto alespoň deset dní a očisti mou znečištĕnou mysl.“

Text 237: „Nikdo jiný než Ty nemůže vysvobodit všechny živé bytosti, protože jedinĕ Ty můžeš dát lásku ke Kṛṣṇovi.“

Text 238: Pán odpovĕdĕl: „Dozvĕdĕl jsem se o tvých dobrých vlastnostech, a proto jsem přišel, abych od tebe naslouchal o Kṛṣṇovi a očistil tak svou mysl.“

Text 239: „Nyní jsem skutečnĕ vidĕl tvou slávu a všechno, co jsem o tobĕ slyšel, se potvrdilo. Jsi vrcholem poznání zábav Rādhy a Kṛṣṇy v milostné náladĕ.“

Text 240: Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Co říci o deseti dnech! Dokud budu žít, nebudu schopný se vzdát tvé společnosti.“

Text 241: „Budeme žít spolu v Džagannáth Purí a trávit čas šťastnĕ v rozhovorech o Kṛṣṇovi a Jeho zábavách.“

Text 242: Oba se potom rozešli za svými příslušnými povinnostmi. K večeru se Rāmānanda Rāya vrátil, aby Pána Caitanyu Mahāprabhua opĕt navštívil.

Text 243: Znovu a znovu se scházeli, usedali v ústraní a šťastnĕ formou otázek a odpovĕdí hovořili o oddané službĕ.

Text 244: Śrī Caitanya Mahāprabhu se ptal a Śrī Rāmānanda Rāya odpovídal. Tak rozmlouvali celou noc.

Text 245: Při jedné příležitosti se Pán zeptal: „Jaký druh vzdĕlání je ze všech nejdůležitĕjší?“

Text 246:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se poté Rāmānandy Rāye zeptal: „Která je nejslavnĕjší ze všech slavných činností?“
 

Text 247: „Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Kdo je nejvĕtší boháč?“

Text 248:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Které je nejbolestivĕjší ze všech druhů utrpení?“
 

Śrī Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Neznám jiné nesnesitelné utrpení než odloučení od oddaného Kṛṣṇy.“
 

Text 249: Śrī Caitanya Mahāprabhu se pak zeptal: „Která z osvobozených duší má být považována za nejvĕtší?“

Text 250: Śrī Caitanya Mahāprabhu se dále Rāmānandy Rāye zeptal: „Která z mnoha písní má být považována za skutečné náboženství živé bytosti?“

Text 251: Śrī Caitanya Mahāprabhu se potom zeptal: „Která ze všech příznivých a prospĕšných činností je pro živou bytost nejlepší?“

Text 252: Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Na co by mĕly všechny živé bytosti neustále vzpomínat?“

Text 253: Śrī Caitanya Mahāprabhu se dále zeptal: „Která z mnohých meditací je potřebná pro všechny živé bytosti?“

Text 254: Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Kde by se mĕla živá bytost usadit poté, co opustí všechna ostatní místa?“

Text 255: Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Které z témat, jimž lidé naslouchají, je pro všechny živé bytosti nejlepší?“

Text 256: Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Který ze všech předmĕtů uctívání je nejpřednĕjší?“

Text 257: „A jaký je osud tĕch, kdo touží po osvobození, a tĕch, kdo touží po smyslovém požitku?“ zeptal se Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Text 258: Rāmānanda Rāya pokračoval: „Ti, kdo nemají přístup k transcendentálním náladám, jsou jako vrány, které sají šťávu hořkých plodů nimbovníku poznání, kdežto ti, kdo prožívají různé nálady, jsou jako kukačky pojídající poupata mangovníku lásky k Bohu.“

Text 259: Rāmānanda Rāya na závĕr prohlásil: „Nešťastní empiričtí filosofové ochutnávají suchý proces filosofického poznání, kdežto oddaní pravidelnĕ pijí nektar lásky ke Kṛṣṇovi. Proto jsou ze všech nejšťastnĕjší.“

Text 260: Caitanya Mahāprabhu a Rāmānanda Rāya tak strávili celou noc vychutnáváním nálad kṛṣṇa-kathā, rozhovorů o Kṛṣṇovi. Zatímco zpívali, tančili a plakali, noc skončila.

Text 261: Ráno se oba rozešli za svými příslušnými povinnostmi, ale večer se Rāmānanda Rāya vrátil, aby se s Pánem znovu setkal.

Text 262: Toho večera, poté, co nĕjakou dobu hovořili o Kṛṣṇovi, Rāmānanda Rāya uchopil Pánovy lotosové nohy a promluvil následovnĕ.

Text 263: „Existují různé transcendentální pravdy – pravda o Kṛṣṇovi, pravda o Rādhārāṇī, pravda o Jejich milostném vztahu, pravda o transcendentálních náladách a pravda o Pánových zábavách.“

Text 264: „Ty jsi všechny tyto pravdy projevil v mém srdci. Přesnĕ tak učil Nārāyaṇa Pána Brahmu.“

Text 265: Rāmānanda Rāya pokračoval: „Pán jako Nadduše v srdcích všech bytostí nepromlouvá zvenku, ale zevnitř. Poučuje oddané ve všech ohledech, a toto je způsob, jak to dĕlá.“

Text 266: „,Ó můj Pane, Śrī Kṛṣṇo, synu Vasudevy, všudypřítomná Nejvyšší Osobnosti Božství, s úctou se Ti klaním. Medituji o Pánu Śrī Kṛṣṇovi, protože On je Absolutní Pravda a prvotní příčina všech příčin stvoření, udržování a zničení projevených vesmírů. Je si přímo i nepřímo vĕdom všech projevů a je nezávislý, protože nad Ním žádná jiná příčina neexistuje. On sám jako první vložil védské poznání do srdce Brahmājīho, původní živé bytosti. To On způsobuje, že i velcí mudrci a polobozi jsou zmateni iluzí, jako když nĕkoho uhrane iluzorní představa, že vidí vodu v ohni nebo zemi na vodĕ. Pouze Jeho přičinĕním se hmotné vesmíry, dočasnĕ projevené působením tří kvalit přírody, zdají být skutečné, i když skutečné nejsou. Medituji proto o Nĕm, Pánu Śrī Kṛṣṇovi, jenž vĕčnĕ přebývá ve svém transcendentálním sídle, které je navždy prosté vlivu iluzorních představ hmotného svĕta. Medituji o Nĕm, protože On je Absolutní Pravda.̀“

Text 267: Poté Rāmānanda Rāya řekl, že má v srdci jednu pochybnost, a požádal Pána: „Buď ke mnĕ prosím milostivý a odstraň mou pochybnost.“

Text 268: Rāmānanda Rāya pak Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi řekl: „Nejdříve jsem Tĕ vidĕl jako sannyāsīho, ale nyní Tĕ vidím jako pasáčka Śyāmasundara.“

Text 269: „Vidím Tĕ jako zlatou panenku a celé Tvé tĕlo se zdá být zahalené zlatou září.“

Text 270: „Vidím, jak držíš flétnu u svých úst a Tvé lotosové oči se neklidnĕ pohybují díky různým extázím.“

Text 271: „Já Tĕ tak opravdu vidím, a to je úžasné. Řekni mi prosím upřímnĕ, můj Pane, co je toho příčinou.“

Text 272: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu odpovĕdĕl: „Cítíš hlubokou lásku ke Śrī Kṛṣṇovi, a kdo prožívá tak hlubokou extatickou lásku k Pánu, se přirozenĕ dívá takovým pohledem. Přijmi to prosím ode Mne jako jistou vĕc.“

Text 273: „Oddaný na pokročilé duchovní úrovni vidí vše pohyblivé i nehybné jako Nejvyššího Pána. Pro nĕho je vše, co kde vidí, jen projevem Pána Kṛṣṇy.“

Text 274: „Mahā-bhāgavata, pokročilý oddaný, samozřejmĕ vidí vše pohyblivé i nehybné, ale nevidí přímo podoby tĕchto objektů. Spíše všude okamžitĕ vidí projevenou podobu Nejvyššího Pána.“

Text 275: Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „,Ten, kdo je pokročilý v oddané službĕ, vidí ve všem duši všech duší, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇu, a následkem toho vždy vidí podobu Nejvyššího Pána jako příčinu všech příčin a chápe, že vše se nachází v Nĕm.̀“

Text 276: „,Byliny, popínavé rostliny i stromy byly z extatické lásky ke Śrī Kṛṣṇovi plné ovoce a kvĕtů, až se přetížené klanĕly k zemi. Byly inspirované tak hlubokou láskou ke Kṛṣṇovi, že neustále ronily proudy medu. Tak vidĕly gopī všechny vrindávanské lesy.̀“

Text 277: Pán Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Můj drahý Rāyi, jsi pokročilý oddaný, neustále naplnĕný extatickou láskou k Rādĕ a Kṛṣṇovi, a proto vše, co kde vidíš, pouze probouzí tvé vĕdomí Kṛṣṇy.“

Text 278: Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Můj drahý Pane, neříkej prosím takové vážné vĕci a neschovávej přede mnou svou pravou podobu.“

Text 279: Rāmānanda Rāya pokračoval: „Můj drahý Pane, chápu, že jsi přijal extázi a barvu pleti Śrīmatī Rādhārāṇī a že tak vychutnáváš svou vlastní transcendentální náladu. Proto ses zjevil jako Śrī Caitanya Mahāprabhu.“

Text 280: „Můj drahý Pane, v této inkarnaci Pána Caitanyi jsi sestoupil ze svých osobních důvodů. Přišel jsi vychutnávat svou vlastní duchovní blaženost a zároveň mĕníš celý svĕt šířením extáze lásky k Bohu.“

Text 281: „Můj drahý Pane, ze své bezpříčinné milosti ses přede mnou zjevil, abys mĕ osvobodil. Nyní však nĕco předstíráš. Proč se tak chováš?“

Text 282: Śrī Kṛṣṇa je zdrojem veškeré blaženosti a Śrīmatī Rādhārāṇī je zosobnĕním extatické lásky k Bohu. Tyto dvĕ podoby se spojily v jednu ve Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu tedy Rāmānandovi Rāyovi vyjevil svou skutečnou podobu.

Text 283: Jakmile Rāmānanda Rāya uvidĕl tuto podobu, ve stavu transcendentální blaženosti ztratil vĕdomí. Neudržel se na nohou a zhroutil se k zemi.

Text 284: Když Rāmānanda Rāya upadl v bezvĕdomí na zem, Caitanya Mahāprabhu se dotkl jeho ruky a on se okamžitĕ probral. Byl však udiven, protože najednou vidĕl Pána Caitanyu v rouchu sannyāsīho.

Text 285: Pán Rāmānandu Rāye objal, uklidnil ho a řekl mu: „Kromĕ tebe tuto podobu nikdo nikdy nevidĕl.“

Text 286: Śrī Caitanya Mahāprabhu potvrdil: „Máš veškeré poznání pravdy o Mých zábavách a náladách. Proto jsem ti tuto podobu ukázal.“

Text 287: „Moje tĕlo ve skutečnosti není svĕtlé. Jenom tak vypadá, neboť se dotklo tĕla Śrīmatī Rādhārāṇī. Ona se však nedotýká nikoho jiného než syna Nandy Mahārāje.“

Text 288: „Nyní jsem přemĕnil své tĕlo a mysl v extázi Śrīmatī Rādhārāṇī, a tak si v této podobĕ vychutnávám svou vlastní sladkost.“

Text 289: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu potom svému čistému oddanému, Rāmānandovi Rāyovi, přiznal: „Nyní už není žádná důvĕrná činnost, kterou bys neznal. I když se své činnosti snažím skrýt, ty díky své pokročilé lásce ke Mnĕ všemu dopodrobna rozumíš.“

Text 290: Pán pak Rāmānandu Rāye požádal: „Udržuj všechny tyto rozhovory v tajnosti a nikde o nich nemluv. Moje činnosti vypadají jako jednání šílence, a tak by je lidé brali na lehkou váhu a smáli by se jim.“

Text 291: Potom Caitanya Mahāprabhu řekl: „Já jsem opravdu šílenec a ty také. Proto jsme oba dva na stejné úrovni.“

Text 292: Pán Caitanya Mahāprabhu a Rāmānanda Rāya strávili deset nocí ve šťastných rozhovorech o Kṛṣṇových zábavách.

Text 293: Tyto rozhovory Rāmānandy Rāye a Śrī Caitanyi Mahāprabhua obsahují nejdůvĕrnĕjší témata týkající se milostné lásky Rādhy a Kṛṣṇy ve Vrindávanu (Vradžabhúmi). A přestože o tĕchto zábavách hovořili velmi obšírnĕ, nemohli dospĕt k jejich mezím.

Text 294: Tyto rozhovory jsou ve skutečnosti jako velký důl, kde lze z jednoho místa získat různé druhy kovů, jako je mĕď, zvonovina, stříbro či zlato, a také zázračný kámen, základ všech kovů.

Text 295: Śrī Caitanya Mahāprabhu a Rāmānanda Rāya pracovali jako horníci a tĕžili různé druhy drahých kovů, jeden lepší než druhý. Jejich otázky a odpovĕdi jsou přesnĕ takové.

Text 296: Dalšího dne Śrī Caitanya Mahāprabhu poprosil Rāmānandu Rāye, aby Mu dovolil odejít, a když se loučili, dal mu Pán následující nařízení.

Text 297: Śrī Caitanya Mahāprabhu mu řekl: „Zanech veškerého hmotného zamĕstnání a přijď do Džagannáth Purí. Já se tam velmi brzy vrátím, až ukončím svou pouť.“

Text 298: „Budeme spolu pobývat v Džagannáth Purí a šťastnĕ trávit čas rozmlouváním o Kṛṣṇovi.“

Text 299: Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Śrī Rāmānandu Rāye objal, poslal ho domů a sám se uložil k odpočinku.

Text 300: Když dalšího dne ráno Śrī Caitanya Mahāprabhu vstal z lůžka, navštívil místní chrám, ve kterém sídlilo božstvo Hanumāna. Pán se mu poklonil a vydal se do jižní Indie.

Text 301: Všichni obyvatelé Vidjánagaru mĕli různé druhy víry, ale poté, co vidĕli Śrī Caitanyu Mahāprabhua, se jich vzdali a stali se vaiṣṇavy.

Text 302: Když Rāmānanda Rāya pocítil odloučení od Śrī Caitanyi Mahāprabhua, zcela ho to ochromilo. S meditací o Pánu zanechal všeho svého svĕtského působení.

Text 303: Krátce jsem tak popsal setkání Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua s Rāmānandou Rāyem. Nikdo ve skutečnosti nemůže toto setkání popsat vyčerpávajícím způsobem. Nedokáže to ani Pán Śeṣa Nāga, který má tisíce hlav.

Text 304: Činnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou jak kondenzované mléko a činnosti Rāmānandy Rāye jsou jak spousty cukrkandlu.

Text 305: Jejich setkání je jako smĕs kondenzovaného mléka s cukrkandlem. Pokud spolu hovoří o zábavách Rādhy a Kṛṣṇy, je to, jako když se přidá kafr. Ten, kdo ochutnává tuto smĕs, je nejšťastnĕjší z lidí.

Text 306: Toto úžasné jídlo se musí přijímat nasloucháním. Jakmile ho človĕk ochutná, dychtí dostat ho ještĕ víc.

Text 307: Díky naslouchání rozhovorům mezi Rāmānandou Rāyem a Śrī Caitanyou Mahāprabhuem je človĕk osvícen transcendentálním poznáním o náladách zábav Rādhy a Kṛṣṇy. Tak může rozvinout ryzí lásku k lotosovým nohám Rādhy a Kṛṣṇy.

Text 308: Autor každého čtenáře žádá, aby tyto rozhovory poslouchal s vírou a bez argumentování. Pokud je bude takto studovat, bude schopný pochopit důvĕrnou pravdu o Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.

Text 309: Tato část zábav Śrī Caitanyi Mahāprabhua je nanejvýš důvĕrná. S vírou z ní lze rychle získat prospĕch, ale argumentujícímu človĕku zůstane vždy vzdálená.

Text 310: Ten, pro nĕhož se lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Nityānandy Prabhua a Advaity Prabhua staly vším, může tento transcendentální poklad získat.

Text 311: Skládám deset miliónů poklon u lotosových nohou Śrī Rāmānandy Rāye, protože skrze jeho ústa Śrī Caitanya Mahāprabhu rozšířil mnoho duchovního poznání.

Text 312: Pokusil jsem se představit zábavy setkání Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua s Rāmānandou Rāyem v souladu se zápisky Śrī Svarūpy Dāmodara.

Text 313: Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.

« Previous Next »