Text 100
anayārādhito nūnaṁ
bhagavān harir īśvaraḥ
yan no vihāya govindaḥ
prīto yām anayad rahaḥ
anayā – Jí; ārādhitaḥ – uctívaný; nūnam – opravdu; bhagavān – Nejvyšší Osobnost Božství; hariḥ – Kṛṣṇa; īśvaraḥ – Pán; yat – jelikož; naḥ – nás; vihāya – poté, co zavrhl; govindaḥ – Pán Śrī Kṛṣṇa; prītaḥ – uspokojený; yām – kterou; anayat – odvedl; rahaḥ – odlehlé místo.
„(Gopī si mezi sebou povídaly:) ,Milé přítelkynĕ, ta gopī, kterou si Kṛṣṇa odvedl na odlehlé místo, musela Pána uctívat víc než kdokoliv jiný.̀“
Jméno Rādhā je odvozené z tohoto verše (Śrīmad-Bhāgavatam 10.30.28), ze slov anayārādhitaḥ, která znamenají „Jí je Pán uctíván“. Nĕkdy mají kritici Śrīmad-Bhāgavatamu problémy najít v této knize svaté jméno Rādhārāṇī, ale tajemství je odhaleno zde ve slovĕ ārādhita, ze kterého jméno Rādhā pochází. Jméno Rādhārāṇī je samozřejmĕ přímo zmínĕné v jiných Purāṇāch. Způsob, jakým tato gopī Kṛṣṇu uctívá, je nejvyšší, a proto je Její jméno Rādhā neboli „ta, jejíž uctívání je nejlepší“.