Text 166

Sugandhi udvartana je pasta vyrobená z nĕkolika druhů parfémů a vonných olejů, kterou se masíruje celé tĕlo, čímž se z jeho povrchu odstraní nečistoty a pot. Tĕlo Śrīmatī Rādhārāṇī voní samo o sobĕ, ale když je masírováno vonnou pastou Kṛṣṇovy náklonnosti, je dvakrát tak voňavé a začne se lesknout. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī tak začíná popis transcendentálního tĕla Śrīmatī Rādhārāṇī. Tento popis (verše 165–181) se zakládá na knize Premāmbhoja-maranda Śrīly Raghunātha dāse Gosvāmīho. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura překládá původní sanskrtský text takto:

„Láska gopī ke Kṛṣṇovi je plná transcendentální extáze. Vypadá jako zářící klenot, a když je tĕlo Rādhārāṇī ozářené tímto transcendentálním klenotem, je ještĕ voňavĕjší a navíc ozdobené kuṅkumou. Ráno je Její tĕlo vykoupáno v nektaru soucitu, odpoledne v nektaru mládí a večer v nektaru samotného lesku. Tak probíhá koupání a Její tĕlo se začíná lesknout jako drahokam cintāmaṇi. Je oblečená v různých druzích hedvábných šatů; jedním z nich je Její přirozený stud.

Její krása se zvĕtšuje, když se ozdobí červenou kuṅkumou krásy samotné a černým pižmem milostné lásky. Její tĕlo je tak ozdobené různými barvami. Její ozdoby jsou ztĕlesnĕní přirozených znaků extáze – třesení, ronĕní slz, jásotu, ztuhnutí, pocení, zalykání se, červenání kůže, šílenství a lhostejnosti. Celé Její tĕlo je tak ozdobené tĕmito devíti klenoty. Kromĕ toho všeho je krása Jejího tĕla obohacená Jejími transcendentálními vlastnostmi, které vytvářejí kvĕtinovou girlandu visící na Jejím tĕle. Extáze lásky ke Kṛṣṇovi je známá jako dhīrā a adhīrā neboli klidná a neklidná. Tato extáze je pokryvem tĕla Śrīmatī Rādhārāṇī a je provonĕná kafrem. Její transcendentální hnĕv vůči Kṛṣṇovi tvoří Její účes a na krásném čele Jí září tilak velkého štĕstí. Náušnicemi Śrīmatī Rādhārāṇī jsou Kṛṣṇova svatá jména a také naslouchání Jeho jménu a slávĕ. Její rty jsou vždy načervenalé ze žvýkání betelového oříšku extatické náklonnosti ke Kṛṣṇovi. Černou maskarou okolo Jejích očí je Její vychytralé jednání s Kṛṣṇou způsobené láskou k Nĕmu. Její žertování s Kṛṣṇou a jemný úsmĕv představují kafr, kterým je navonĕná. Spí v místnosti provonĕné pýchou, a když ulehne na své lůžko, Její rozmanité transcendentální extáze lásky se stávají drahokamy posázeným medailonkem uprostřed Jejího náhrdelníku odloučení. Její transcendentální ňadra jsou zakrytá sárím v podobĕ náklonnosti a hnĕvu vůči Kṛṣṇovi. Má strunný nástroj zvaný kacchapī-vīṇā, kterým je sláva a štĕstí, jež vysouší tváře a ňadra ostatních gopī. Ruce má neustále na ramenou jedné ze svých spřátelených gopī, jež zastupuje Její mladistvou krásu, a přestože je vysoce kvalifikovaná díky tolika svým duchovním kladům, je ovlivnĕna Amorem jménem Kṛṣṇa, a tak je poražena. Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī si bere trávu do úst a s úctou se Śrīmatī Rādhārāṇī klaní. Zároveň se modlí: ,Ó Gāndharviko, Śrīmatī Rādhārāṇī, tak jako Pán Kṛṣṇa nikdy nezavrhne odevzdanou duši, prosím nezavrhni mne ani Ty.̀“ To je shrnutí překladu Premāmbhoja-marandy, ze které cituje Kavirāja Gosvāmī.