Text 221
rāgānuga-mārge tāṅre bhaje yei jana
sei-jana pāya vraje vrajendra-nandana
rāga-anuga – spontánní připoutanosti; mārge – na cestĕ; tāṅre – Kṛṣṇu; bhaje – uctívá; yei – který; jana – človĕk; sei-jana – ten človĕk; pāya – získá; vraje – ve Vrindávanu; vrajendra-nandana – syna Nandy Mahārāje.
„V případĕ, že nĕkdo uctívá Pána na cestĕ spontánní lásky a odejde do Vrindávanu, získá útočištĕ u Vrajendra-nandany, syna Nandy Mahārāje.“
Celkem je vyjmenováno šedesát čtyři prvků oddané služby Kṛṣṇovi, a to jsou usmĕrňující zásady nařízené śāstrami a dané duchovním mistrem. Každý musí Kṛṣṇovi sloužit podle tĕchto usmĕrňujících zásad, ale pokud nĕkdo rozvine spontánní lásku ke Kṛṣṇovi, jak je patrná z činností tĕch, kdo žijí ve Vradžabhúmi, pak dosáhne úrovnĕ rāgānuga-bhakti. Ten, kdo rozvinul tuto spontánní lásku, je vhodným uchazečem o povýšení na úroveň, které se tĕší obyvatelé Vradžabhúmi. Ve Vradžabhúmi žádné usmĕrňující zásady pro službu Kṛṣṇovi neexistují. Vše je vykonáváno se spontánní, přirozenou láskou ke Kṛṣṇovi. Následování zásad védského systému tam vůbec není nutné. Takové zásady se následují v tomto hmotném svĕtĕ, a dokud je človĕk na hmotné úrovni, musí jednat podle nich. Spontánní láska ke Kṛṣṇovi je však transcendentální. Může se zdát, že usmĕrňující zásady jsou porušovány, ale zde je oddaný na transcendentální úrovni. Této službĕ se říká guṇātīta neboli nirguṇa, protože není znečištĕná třemi kvalitami hmotné přírody.