Text 232
nāyaṁ śriyo ’ṅga u nitānta-rateḥ prasādaḥ
svar-yoṣitāṁ nalina-gandha-rucāṁ kuto ’nyāḥ
rāsotsave ’sya bhuja-daṇḍa-gṛhīta-kaṇṭha-
labdhāśiṣāṁ ya udagād vraja-sundarīṇām
na – ne; ayam – toto; śriyaḥ – bohynĕ štĕstí; aṅge – na hrudi; u – bĕda; nitānta-rateḥ – která má velice důvĕrný vztah; prasādaḥ – přízeň; svaḥ – nebeských planet; yoṣitām – žen; nalina – lotosového kvĕtu; gandha – majících vůni; rucām – a tĕlesný lesk; kutaḥ – mnohem ménĕ; anyāḥ – jiné; rāsa-utsave – při slavnosti tance rāsa; asya – Pána Śrī Kṛṣṇy; bhuja-daṇḍa – pažemi; gṛhīta – objímané; kaṇṭha – jejich krky; labdha-āśiṣām – kterým se dostalo takového požehnání; yaḥ – které; udagāt – se projevilo; vraja-sundarīṇām – překrásných gopī, transcendentálních dívek z Vradžabhúmi.
„,Při tanci rāsa Pán Śrī Kṛṣṇa svými pažemi objímal gopī okolo krku. Bohyni štĕstí ani jiným společnicím v duchovním svĕtĕ se takové transcendentální příznĕ nikdy nedostalo. Nic takového si nedokáží představit ani ty nejkrásnĕjší dívky na nebeských planetách, což jsou dívky, jejichž tĕlesný lesk a vůnĕ připomínají krásu a vůni lotosových kvĕtů. Co potom říci o ženách tohoto svĕta, které mohou být velmi krásné podle hmotných mĕřítek?̀“
Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.47.60).