Text 248
‘duḥkha-madhye kona duḥkha haya gurutara?’
‘kṛṣṇa-bhakta-viraha vinā duḥkha nāhi dekhi para’
duḥkha-madhye — mezi strastiplnými životními podmínkami; kona — jaké; duḥkha — utrpení; haya — je; gurutara — bolestivĕjší; kṛṣṇa-bhakta-viraha — odloučení od oddaného Pána Kṛṣṇy; vinā — mimo to; duḥkha — neštĕstí; nāhi — není; dekhi — vidím; para — jiné.
Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Které je nejbolestivĕjší ze všech druhů utrpení?“
Śrī Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Neznám jiné nesnesitelné utrpení než odloučení od oddaného Kṛṣṇy.“
Ve védské literatuře o tom Pán říká:
mām anārādhya duḥkhārtaḥ kuṭumbāsakta-mānasaḥ
sat-saṅga-rahito martyo vṛddha-sevā-paricyutaḥ
„Ten, kdo Mne neuctívá, je příliš připoutaný k rodinĕ a nevykonává oddanou službu, musí být považován za velice nešťastnou osobu. Velmi nešťastný je také ten, kdo se nesdružuje s vaiṣṇavy nebo neslouží svým představeným.“
V Bṛhad-bhāgavatāmṛtĕ (1.5.44) se nachází také následující výrok:
sva-jīvanādhikaṁ prārthyaṁ śrī-viṣṇu-jana-saṅgataḥ
vicchedena kṣaṇaṁ cātra na sukhāṁśaṁ labhāmahe
„Ze všech druhů kýžených vĕcí, které může živá bytost v životĕ získat, je společnost oddaných Pána tou nejlepší. Pokud jsme byť jen na okamžik odloučeni od oddaného, nemůžeme zakoušet štĕstí.“