Text 255
‘śravaṇa-madhye jīvera kon śreṣṭha śravaṇa?’
‘rādhā-kṛṣṇa-prema-keli karṇa-rasāyana’
śravaṇa-madhye – ze všech témat k naslouchání; jīvera – živé bytosti; kon – jaké; śreṣṭha – nejdůležitĕjší; śravaṇa – téma k naslouchání; rādhā-kṛṣṇa-prema-keli – milostné zábavy Rādhy a Kṛṣṇy; karṇa-rasa-ayana – velice lahodící uchu.
Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Které z témat, jimž lidé naslouchají, je pro všechny živé bytosti nejlepší?“
Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl: „Naslouchání o milostných zábavách Rādhy a Kṛṣṇy velice lahodí uchu.“
Jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (10.33.39):
vikrīḍitaṁ vraja-vadhūbhir idaṁ ca viṣṇoḥ
śraddhānvito 'nuśṛṇuyād atha varṇayed yaḥ
bhaktiṁ parāṁ bhagavati pratilabhya kāmaṁ
hṛd-rogam āśv apahinoty acireṇa dhīraḥ
„Ten, kdo s vírou naslouchá o jednání mezi Pánem Kṛṣṇou a gopīmi při tanci rāsa a kdo tyto činnosti popisuje, dosáhne dokonalé úrovnĕ oddané služby a zároveň ztratí hmotné chtivé touhy.“
Osvobozená osoba, jež naslouchá o milostných zábavách Rādhy a Kṛṣṇy, netíhne k chtivým touhám. Jeden svĕtský darebák jednou řekl, že když vaiṣṇavové zpívají jméno „Rādhā, Rādhā,“ vzpomene si na ženu holiče, která se jmenuje Rādhā. To je praktický příklad. Dokud človĕk není osvobozený, nemĕl by se snažit naslouchat o milostných zábavách Rādhy a Kṛṣṇy. Pokud nĕkdo, kdo není osvobozený, poslouchá vyprávĕní o tanci rāsa, může vzpomínat na svoje svĕtské činnosti a nedovolené vztahy s jakousi ženou, jejíž jméno může být také Rādhā. V podmínĕném stavu by se človĕk vůbec nemĕl snažit na takové vĕci myslet. Následováním usmĕrňujících zásad by se mĕl človĕk pozvednout na úroveň spontánní náklonnosti ke Kṛṣṇovi. Jedinĕ tehdy by mĕl naslouchat o rādhā-kṛṣṇa-līle. I když může být naslouchání o tĕchto záležitostech příjemné jak osvobozené, tak i podmínĕné duši, podmínĕná duše by o nich naslouchat nemĕla. Hovory mezi Rāmānandou Rāyem a Śrī Caitanyou Mahāprabhuem probíhají na osvobozené úrovni.