Text 36
mora sparśe nā karile ghṛṇā, veda-bhaya
mora darśana tomā vede niṣedhaya
mora – mĕ; sparśe – dotekem; nā – ne; karile – projevil jsi; ghṛṇā – nenávist; veda-bhaya – strach z nařízení Véd; mora – na mĕ; darśana – pohled; tomā – Tobĕ; vede – védská nařízení; niṣedhaya – zakazují.
„Nebojíš se védských pokynů, které hlásají, že by ses nemĕl sdružovat se śūdrou. Neopovrhuješ mým dotekem, i když Ti Védy styky se śūdry zakazují.“
V Bhagavad-gītĕ (9.32) Pán říká:
māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim
„Ó synu Pṛthy, nejvyššího cíle mohou dosáhnout všichni, kdo se ke Mnĕ uchýlí, i kdyby byli nižšího rodu, jako jsou ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dĕlníci).“
Slovo pāpa-yonayaḥ znamená „narozený v nižší třídĕ“. Podle védského dĕlení patří ženy, vaiśyové a śūdrové do nižší společenské skupiny. Nízký život znamená život bez vĕdomí Kṛṣṇy. Nižší a vyšší postavení ve společnosti jsou určována podle míry vĕdomí Kṛṣṇy. Brāhmaṇa je považován za nejvýše postaveného, protože zná Brahman, Absolutní Pravdu. Druhá třída, kṣatriyové, také znají Brahman, ale ne tak dobře jako brāhmaṇové. Vaiśyové a śūdrové vĕdomí Boha moc nerozumĕjí, ale pokud milostí Kṛṣṇy a duchovního mistra začnou rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy, pak nižší třídou (pāpa-yonayaḥ) nezůstanou. Je jasnĕ řečeno: te 'pi yānti parāṁ gatim.
Nikdo se nemůže vrátit domů, zpátky k Bohu, aniž by dosáhl nejvyšší úrovnĕ života. Človĕk může být śūdrou, vaiśyou nebo ženou, ale pokud slouží Pánu s vĕdomím Kṛṣṇy, nemĕlo by se na nĕho pohlížet jako na strī, śūdru, vaiśyu nebo nĕkoho nižšího, než je śūdra. Pokud nĕkdo slouží Pánovi, nikdy by nemĕl být považován za člena nízké rodiny, i kdyby z ní pocházel. Padma Purāṇa to zakazuje: vīkṣate jāti-sāmānyāt sa yāti narakaṁ-dhruvam. Pokud nĕkdo hodnotí oddaného Pána podle zrození, ocitne se brzy v pekle. Śrī Rāmānanda Rāya se sice narodil v rodinĕ śūdrů, ale nelze ho za śūdru považovat, protože byl velkým, pokročilým oddaným. Ve skutečnosti byl na transcendentální úrovni, a Śrī Caitanya Mahāprabhu ho proto obejmul. Śrī Rāmānanda Rāya se z duchovní pokory představil jako śūdra (rāja-sevī viṣayī śūdrādhama). I když nĕkdo může pracovat ve vládní službĕ nebo se vĕnovat jiné dobře placené činnosti, jinými slovy žít materialistickým životem, musí pouze přijmout vĕdomí Kṛṣṇy. Proces rozvoje vĕdomí Kṛṣṇy je jednoduchý. Je třeba jen zpívat Pánova svatá jména a přísnĕ dodržovat zásady zakazující hříšné jednání. Potom takový človĕk už nemůže být považován za nedotknutelného, viṣayīho či śūdru. Ten, kdo je pokročilý v duchovním životĕ, by se nemĕl stýkat s neoddanými, jako jsou vládní úředníci a lidé pohroužení v materialistických činnostech určených k uspokojování smyslů nebo ve službĕ druhým. Ti jsou považováni za viṣayī, materialisty. V této souvislosti je řečeno:
niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato 'py asādhu
„Človĕk, který se vší vážností rozvíjí oddanou službu s cílem překročit oceán nevĕdomosti a který zcela zanechal všech hmotných činností, by nikdy nemĕl pohlédnout na śūdru, vaiśyu nebo ženu.“ (Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭaka 8.23)