Text 64
prabhu kahe, — “eho bāhya, āge kaha āra”
rāya kahe, “jñāna-miśrā bhakti — sādhya-sāra”
prabhu kahe – Pán řekl; eho – toto; bāhya – vnĕjší; āge – dál; kaha – řekni; āra – víc; rāya kahe – Rāya odpovĕdĕl; jñāna-miśrā bhakti – oddaná služba smíšená s empirickým poznáním; sādhya-sāra – je podstatou dokonalosti.
Poté, co Rāmānanda Rāya promluvil tímto způsobem, Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu jeho výrok znovu zavrhl a řekl: „Pokračuj a řekni nĕco víc.“
Rāmānanda Rāya na to odpovĕdĕl: „Podstatou dokonalosti je oddaná služba smíšená s empirickým poznáním.“
Oddaná služba s přímĕsí nevédského spekulativního poznání jistĕ není čistou oddanou službou. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī proto ve své Anubhāṣyi učí, že seberealizace, která následuje po konání obřadů, je na neutrálním stádiu mezi osvobozeným a podmínĕným životem. Je to místo nad tímto hmotným svĕtem, v řece Virajā, kde jsou tři kvality hmotné přírody potlačené či neutralizované v neprojeveném stavu. Duchovní svĕt je však projevem duchovní energie a je známý jako Vaikuṇṭhaloka neboli „místo, kde neexistuje úzkost“. Hmotný svĕt známý jako brahmāṇḍa je výtvorem vnĕjší energie. Mezi tĕmito dvĕma stvořeními – hmotným a duchovním – se nachází řeka jménem Virajā a místo známé jako Brahmaloka. Virajā-nadī a Brahmaloka jsou útočištĕ pro živé bytosti znechucené hmotným životem, se sklonem k neosobní existenci, jíž se dosahuje zavrhováním hmotné různorodosti. Jelikož se tato místa nenacházejí na Vaikuṇṭhalokách neboli v duchovním svĕtĕ, Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlašuje, že jsou vnĕjší. V Brahmaloce či Virajā-nadī nelze vnímat Vaikuṇṭhaloky. Brahmaloky a Virajā-nadī lze dosáhnout po náročné askezi, ale v tĕchto oblastech neexistuje pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství a transcendentální oddané služby Pánu. Bez tohoto duchovního poznání je odpoutanost od hmotných podmínek pouze obrácenou stranou hmotné existence. Z duchovního hlediska je to vše vnĕjší. Śrī Caitanya Mahāprabhu tento návrh zamítl, a tak Rāmānanda Rāya navrhl, že oddaná služba založená na filosofii a logice je vyšší. Citoval proto následující verš z Bhagavad-gīty (18.54).