Text 65
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ – osvobozený od hmotného pojetí života, ale připoutaný k neosobní situaci; prasanna-ātmā – zcela blažený; na śocati – nenaříká; na kāṅkṣati – nedychtí; samaḥ – stejný; sarveṣu – všem; bhūteṣu – k živým bytostem; mat-bhaktim – oddané služby Mnĕ; labhate – dosáhne; parām – transcendentální.
Rāmānanda Rāya pokračoval: „Bhagavad-gītā říká: ,Ten, kdo je takto transcendentálnĕ umístĕný, okamžitĕ realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale blažený. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a staví se ke všem živým bytostem stejnĕ. V tomto stavu dosáhne čisté oddané služby Mnĕ.̀“
V tomto verši z Bhagavad-gīty je řečeno, že človĕk, který přijme teorii monismu a neustále se vĕnuje empirickým filosofickým rozhovorům o duchovním životĕ, získá štĕstí a úlevu od hmotného nářku a dychtĕní. Na této úrovni je vyrovnaný. Všechny živé tvory vidí jako duchovní bytosti. Po dosažení tohoto vznešeného postavení může dosáhnout čisté oddané služby. Závĕr je takový, že oddaná služba s přímĕsí obřadních plodonosných činností je nižší než duchovní služba založená na empirické filosofické diskusi.