Text 67
jñāne prayāsam udapāsya namanta eva
jīvanti san-mukharitāṁ bhavadīya-vārtām
sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhir
ye prāyaśo ’jita jito ’py asi tais tri-lokyām
jñāne – v rámci získávání poznání; prayāsam – zbytečná snaha; udapāsya – ponechávající zcela stranou; namantaḥ – zcela se odevzdávající; eva – jistĕ; jīvanti – žijí; sat-mukharitām – co prohlašují velcí seberealizovaní oddaní; bhavadīya-vārtām – rozhovory o Tobĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství; sthāne sthitāḥ – zůstávající ve svých postaveních; śruti-gatām – přijaté sluchem; tanu-vāk-manobhiḥ – tĕlem, slovy a myslí; ye – ti, kdo; prāyaśaḥ – témĕř vždy; ajita – ó můj nepřemožitelný Pane (mimo dosah našeho vnímání a neomezenĕ nezávislý); jitaḥ – přemožený; api – ve skutečnosti; asi – jsi; taiḥ – takovými čistými oddanými; tri-lokyām – ve třech svĕtech.
Śrī Rāmānanda Rāya pokračoval: „(Pán Brahmā řekl:) ,Můj drahý Pane, oddaní, kteří zavrhli neosobní pojetí Absolutní Pravdy, a proto zanechali rozhovorů o empirických filosofických pravdách, by mĕli naslouchat o Tvém svatém jménu, podobĕ, zábavách a vlastnostech od seberealizovaných oddaných. Mĕli by důslednĕ dodržovat zásady oddané služby a stranit se nedovoleného sexu, hazardování, omamných látek a zabíjení zvířat. Když se plnĕ odevzdávají svým tĕlem, slovy i myslí, mohou žít v jakémkoliv āśramu nebo společenském postavení. Takovými osobami jsi přemožen, i když jsi vĕčnĕ nepřemožitelný.̀“