Text 79
prabhu kahe, “eho uttama, āge kaha āra”
rāya kahe, “kāntā-prema sarva-sādhya-sāra”
prabhu kahe – Pán odpovĕdĕl; eho uttama – to je velmi dobré; āge – dál; kaha – mluv; āra – víc; rāya kahe – Rāmānanda Rāya odpovĕdĕl; kāntā-prema – láskyplná služba mezi manželi; sarva-sādhya-sāra – nejvyšší úroveň dokonalosti.
Pán řekl: „Tvoje výroky jsou čím dál tím lepší, ale všechny je překonává ještĕ další transcendentální nálada, a o té můžeš mluvit jako o nejvznešenĕjší.“
Rāmānanda Rāya pak odpovĕdĕl: „Milostná náklonnost ke Kṛṣṇovi je nejvyšší úrovní lásky k Bohu.“
S láskou k Bohu se obvykle nepojí důvĕrnost vlastnických pocitů. V případĕ služebnické lásky panuje nedostatek vzájemné důvĕry. V přátelském vztahu je nedostatek silnĕjší náklonnosti. Ta sice v rodičovském vztahu zesílí, ale tam zase schází naprostá svoboda. Stane-li se však nĕkdo milovníkem Kṛṣṇy na úrovni milostné lásky, pak se vše, co schází v ostatních vztazích, plnĕ projeví. Na úrovni milostné lásky k Bohu neschází nic. Shrnutím tohoto verše tedy je, že rodičovská láska k Bohu stojí určitĕ výše než přátelská, ale milostná láska stojí ještĕ výš. Žádost Śrī Caitanyi Mahāprabhua, aby pokračoval dále, přimĕla Rāmānandu Rāye, aby došel až k bodu milostného vztahu, nejvyšší úrovnĕ dokonalosti transcendentální lásky.