siddhānta-śāstra nāhi ‘brahma-saṁhitā’ra sama
govinda-mahimā jñānera parama kāraṇa
alpākṣare kahe siddhānta apāra
sakala-vaiṣṇava-śāstra-madhye ati sāra
siddhānta-śāstra – písmo se závĕry; nāhi – není; brahma-saṁhitāra sama – jako Brahma-saṁhitā; govinda-mahimā – o slávĕ Pána Govindy; jñānera – poznání; parama – konečná; kāraṇa – příčina; alpa-akṣare – v krátkosti; kahe – vyjadřuje; siddhānta – závĕry; apāra – neomezené; sakala – všemi; vaiṣṇava-śāstra – písmy o oddané službĕ; madhye – mezi; ati sāra – velmi podstatné.
Brahma-saṁhitā je nesmírnĕ důležité písmo. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu získal v chrámu Ādi-keśavy její pátou kapitolu, která představuje filosofický závĕr acintya-bhedābheda-tattvy (současné jednoty a odlišnosti). Pojednává také o způsobech oddané služby, osmnáctislabičné védské mantře, o duši, Nadduši a plodonosných činnostech, o Kāma-gāyatrī, kāma-bīji, o původním Mahā-Viṣṇuovi a přináší podrobný popis duchovního svĕta, zvláštĕ Goloky Vṛndāvanu. Brahma-saṁhitā také vysvĕtluje poloboha Gaṇeśu, Garbhodakaśāyī Viṣṇua, původ Gāyatrī mantry, podobu Govindy a Jeho transcendentální postavení a sídlo, živé bytosti, nejvyšší cíl, bohyni Durgu, smysl odříkání, pĕt hrubohmotných prvků, lásku k Bohu, neosobní Brahman, zasvĕcení Pána Brahmy a pohled na úrovni transcendentální lásky, který človĕku umožní vidĕt Pána. Objasňuje také stupnĕ oddané služby, rozebírá mysl, yoga-nidru, bohyni štĕstí, spontánní extatickou oddanou službu, inkarnace v čele s Pánem Rāmacandrou, Božstva, podmínĕnou duši a její povinnosti, pravdu o Pánu Viṣṇuovi, modlitby, védské hymny, Pána Śivu, védskou literaturu, osobní a neosobní pojetí, správné chování a mnoho dalších témat. Popisuje také slunce a Pánovu vesmírnou podobu. Všechna tato témata jsou v Brahma-saṁhitĕ s konečnou platností stručnĕ vysvĕtlena.