Text 277
sabe, eka guṇa dekhi tomāra sampradāye
satya-vigraha kari’ īśvare karaha niścaye
sabe – ve všech; eka – jednu; guṇa – vlastnost; dekhi – vidím; tomāra – tvé; sampradāye – ve společnosti; satya-vigraha – podobu Pána jako pravdu; kari' – když přijímáte; īśvare – Nejvyšší Osobnost Božství; karaha – činíš; niścaye – přesvĕdčení.
„Jediná dobrá vlastnost, kterou ve tvé sampradāyi vidím, je, že přijímáte Pánovu podobu jako pravdu.“
Śrī Caitanya Mahāprabhu chtĕl tattvavādskému ācāryovi náležejícímu do Madhvācārya-sampradāyi zdůraznit, že bĕžné chování tattvavādīch nepodporuje čistou oddanou službu, protože ta musí být prostá přímĕsí plodonosných činností a spekulativního poznání. U plodonosných činností je znečištĕním touha po vyšší životní úrovni a u spekulativního poznání je to touha splynout s Absolutní Pravdou. Tattvavādská sampradāya Madhvācāryovy školy následuje varṇāśrama-dharmu, která zahrnuje plodonosné jednání. Jejich konečný cíl (mukti) je pouze určitým druhem hmotné touhy. Čistý oddaný by mĕl být prostý všech druhů hmotných tužeb a pouze se vĕnovat službĕ Pánu. Caitanyu Mahāprabhua nicménĕ potĕšila skutečnost, že Madhvācārya-sampradāya neboli tattvavādská sampradāya uznává transcendentální podobu Pána. To je vznešená vlastnost vaiṣṇavských sampradāyí.
Pánovu transcendentální podobu neuznává māyāvādská sampradāya. Pokud je tedy nĕjaká vaiṣṇavská sampradāya také unesena tímto neosobním přístupem, nemá vůbec žádné postavení. Je pravda, že existuje mnoho takzvaných vaiṣṇavů, jejichž konečným cílem je splynutí s Pánem. To se týká například vaiṣṇavské filosofie sahajiyů. Śrī Caitanya Mahāprabhu poukazuje na skutečnost, že Śrī Mādhavendra Purī uznával Madhvācāryu jen proto, že jeho sampradāya uznává transcendentální podobu Pána.