Text 79
pāpa-nāśane viṣṇu kaila daraśana
śrī-raṅga-kṣetre tabe karilā gamana
pāpa-nāśane – na místĕ známém jako Pápanášana; viṣṇu – Pána Viṣṇua; kaila – vykonal; daraśana – návštĕvu; śrī-raṅga-kṣetre – na posvátné místo Šrí Ranga-kšétra; tabe – potom; karilā – učinil; gamana – odchod.
Po návštĕvĕ Šiva-kšétry přišel Caitanya Mahāprabhu do Pápanášany, kde navštívil chrám Pána Viṣṇua. Nakonec dospĕl do Šrí Ranga-kšétry.
Existují dvĕ posvátná místa s názvem Pápanášana. Jedno se nachází třináct kilometrů jihozápadnĕ od Kumbhakónam a druhé leží nedaleko řeky Támraparní v okrese Tirunélvéli, třicet dva kilometrů západnĕ od mĕsta Tirunélvéli (Pálamakóta).
Šrí Ranga-kšétra (Šrírangam) je velmi známé místo. Nachází se v okrese Tiruččirápalli, na ostrovĕ v řece Kávérí, asi šestnáct kilometrů západnĕ od Kumbhakónam a nedaleko mĕsta Tiruččirápalli. Chrám ve Šrí Rangam je nejvĕtší v Indii a obklopuje ho sedm zdí a sedm cest. Pradávné názvy tĕchto cest jsou: cesta Dharmy, cesta Rājamahendry, cesta Kulaśekhara, cesta Ālināḍany, cesta Tiruvikramy, cesta Tirubiḍi Māḍamāḍi-gaisy a cesta Aḍa-iyāvala-indāny. Chrám byl založen před vládou Dharmavarmy, který vládl před Rājamahendrou. V chrámu sídlilo mnoho slavných králů, jako byl Kulaśekhara a Yāmunācārya (Ālabandāru). Yāmunācārya, Śrī Rāmānuja, Sudarśanācārya a další na tento chrám dohlíželi.
Jedním z dvanácti Ālvārů, osvobozených osobností zvaných divya-sūriové, byla inkarnace bohynĕ štĕstí jménem Godādevī nebo také Śrī Āṇḍāl. Provdala se za Božstvo Pána Śrī Raṅganātha a pozdĕji vstoupila do Jeho tĕla. Inkarnace Kārmuky jménem Tirumaṅga (také jeden z Ālvārů) získal nĕjaké peníze kradením a postavil čtvrtou zeď kolem Šrírangam. Říká se, že v 289. roce vĕku Kali se narodil Ālvār jménem Toṇḍaraḍippaḍi. Bĕhem své oddané služby se stal obĕtí prostitutky, a když Śrī Raṅganātha vidĕl svého oddaného v tak pokleslém stavu, poslal za prostitutkou jednoho svého služebníka se zlatým tácem. Jakmile se zjistilo, že v chrámu zlatý tác chybí, začalo pátrání a tác byl nalezen v domĕ prostitutky. Oddaný vidĕl milost, kterou Raṅganāth prostitutce udĕlil, a napravil se. Poté postavil třetí obvodovou zeď Raṅganāthova chrámu a staral se tam o zahradu tulasī.
Jeden slavný žák Rāmānujācāryi se jmenoval Kūreśa. Śrī Rāmapillāi byl synem Kūreśi a jeho synem byl Vāgvijaya Bhaṭṭa, který mĕl syna Vedavyāsu Bhaṭṭu, známého také jako Śrī Sudarśanācārya. Když byl Sudarśanācārya starý, napadli Raṅganāthův chrám muslimové a zabili okolo dvanácti set Śrī-vaiṣṇavů. Tehdy bylo Božstvo Raṅganātha přemístĕno do chrámu v Tirupati, v království Vidžaja-nagaru. Goppaṇārya, vládce Džindží, potom Śrī Raṅganātha převezl z chrámu v Tirupati na místo zvané Simha-brahma, kde Pán zůstal tři roky. V roce 1293 éry Śaka (1371 n.l.) bylo Božstvo znovu instalováno v Raṅganāthovĕ chrámu. Na východní stĕnĕ Raṅganāthova chrámu je vidĕt nápis od Vedānta-deśiky o tom, jak se Raṅganātha vrátil do chrámu.