25. KAPITOLA

Když Indra pochopil, že Krišna zastavil oběť, kterou chystali pastevci ve Vrindávanu, rozzlobil se a svou zlost si vylil na vrindávanských obyvatelích v čele s Nandou Mahárádžem, ačkoliv dobře věděl, že je Krišna osobně chránil. Jako vládce různých mraků povolal mrak zvaný sámvartaka. Tento mrak se uplatňuje při konečném zničení celého vesmírného projevu a Indra mu poručil, aby letěl nad Vrindávan a celou oblast zaplavil přívaly vod. Indra se démonsky považoval za všemocnou svrchovanou osobnost. Když démoni zesílí, staví se na odpor nejvyššímu vládci, Osobnosti Božství. Indra nebyl démon, ale zpychl kvůli svému hmotnému postavení a chtěl měřit síly s nejvyšším vládcem. Myslel si, alespoň na nějaký čas, že je stejně mocný jako Krišna. Indra řekl: “Hleďme na tu drzost obyvatel Vrindávanu! Jsou pouhými lidmi z lesa, ale nechali se pobláznit svým přítelem Krišnou, který není nic jiného než obyčejná lidská bytost, a opovážili se vzdorovat polobohům.”

Krišna prohlásil v Bhagavad-gītě, že uctívači polobohů nejsou příliš inteligentní. Také prohlásil, že člověk musí zanechat všech druhů uctívání a pouze se soustředit na vědomí Krišny. To, jak Krišna vyprovokoval Indrův hněv a jak ho později potrestal, jasně ukazuje oddaným, že lidé, kteří rozvíjejí vědomí Krišny, nemusí uctívat žádného poloboha; i když se může stát, že se tento polobůh rozzlobí. Krišna poskytuje svým oddaným úplnou ochranu a měli by záviset výhradně na Jeho milosti.

Indra zatratil jednání vrindávanských obyvatel a řekl: “Obyvatelé Vrindávanu budou trpět v hmotné existenci za to, že pohrdají autoritou polobohů. Jelikož zanedbali oběť polobohům, nebudou moci překonat překážky v oceánu hmotné existence.” Dále prohlásil: “Tito pastevci ve Vrindávanu přehlížejí mou autoritu na radu upovídaného chlapce, který se jmenuje Krišna. Je to jen dítě, a tím, že Mu uvěřili, mě nesmírně rozzlobili.” Poručil proto mraku sámvartaka, aby letěl do Vrindávanu a zničil tamní blahobyt. “Lidé z Vrindávanu,” řekl Indra, “jsou příliš pyšní na své hmotné bohatství a mají přehnanou důvěru ve svého malého přítele Krišnu. Krišna je pouze upovídané dítě, které nemá ponětí o celkovém řádu vesmíru, ačkoliv si o sobě myslí, že ví vše. Když Ho berou tak vážně, musejí být potrestáni. Ať všichni zhynou i se svými kravami!” Proto poručil mraku sámvartaka, aby letěl do Vrindávanu a celý ho zaplavil.

Zde je naznačeno, že ve vesnicích, mimo města, musí lidé záviset ohledně svého blahobytu na kravách. Jakmile se krávy zabíjejí, lidé se připravují o bohatství všeho druhu. Když Indra poručil mraku sámvartaka a dalším doprovodným mrakům, aby letěly do Vrindávanu, mraky se obávaly takovou darebnost vykonat. Král Indra je však ujistil: “Běžte napřed — já pojedu za vámi na svém slonu a vezmu s sebou velké bouře. Použiji plné síly, abych obyvatele Vrindávanu potrestal.”

Na příkaz krále Indry se všechny nebezpečné mraky objevily nad Vrindávanem a začalo z nich nepřetržitě pršet s veškerou silou a mocí. Bez přestání se blýskalo a hřmělo, vál silný vítr a neustále lilo. Liják dopadal na zem jako ostré šípy. Nepřetržitými proudy vody silnými jako sloupy zaplavily mraky postupně celou vrindávanskou zem, takže zmizel rozdíl mezi vyvýšeninami a níže položenými místy. Situace byla zlá, zvláště pro zvířata. Přívaly deště doprovázely prudké větry, a všechny živé bytosti ve Vrindávanu se začaly třást zimou. Jelikož nenacházely jinou možnost záchrany, obrátily se na Góvindu, aby vyhledaly úkryt u Jeho lotosových nohou. Zvláště krávy, sužované hustým deštěm, sklonily hlavy a s telátky ukrytými pod svými těly hledaly útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství. Všichni obyvatelé Vrindávanu se začali modlit k Pánu Krišnovi: “Milý Krišno, jsi všemocný a velice laskavý ke svým oddaným. Nyní nás prosím Tě ochraň, neboť nás trápí rozzlobený Indra.”

Když Krišna uslyšel jejich modlitby, chápal, že Indra, připravený o oběť na jeho počest, způsobil liják doprovázený krupobitím a silnými větry, který vůbec neodpovídal dané roční době. Krišna věděl, že to byla záměrná ukázka Indrova hněvu. Proto usoudil: “Tento polobůh, který se považuje za nejvyššího, ukazuje, jak velkou má moc, ale Já mu odpovím tak, jak náleží Mému postavení. Naučím ho, že není v řízení chodu vesmíru nezávislý. Já jsem Nejvyšší Pán všeho, a proto ho připravím o jeho falešnou pýchu, zrozenou z jeho moci. Polobozi jsou Moji oddaní a obvykle nezapomínají na Moji svrchovanost, ale Indra kvůli své hmotné moci nějak zpyšněl, a nyní je poblouzněný. Budu jednat tak, abych ho zbavil této falešné pýchy. Ochráním své čisté oddané ve Vrindávanu, kteří se zcela odevzdali Mojí milosti a které jsem si vzal plně pod ochranu. Musím je zachránit svou mystickou silou.”

Po těchto úvahách Pán Krišna jednou rukou v mžiku zdvihl kopec Góvardhan, jako když dítě zvedne ze země houbu. Vyjevil tak svou transcendentální zábavu zvednutí kopce Góvardhanu. Potom oslovil své oddané: “Moji milí bratři, Můj milý otče, Moji milí obyvatelé Vrindávanu, teď můžete bezpečně vejít pod tento deštník z kopce Góvardhanu, který jsem právě zvedl. Nebojte se, že Mi vypadne z ruky. Byli jste příliš sužováni proudy deště a prudkým větrem, a proto jsem zvedl tento kopec, který vás ochrání jako velký deštník. Myslím, že to je vhodný úkryt, kde se zbavíte hrozícího nebezpečí. Buďte i se svými zvířaty pod tímto velkým deštníkem šťastní.” Všichni obyvatelé Vrindávanu, takto ujištěni Pánem Krišnou, vešli se svým majetkem a zvířaty pod velkou horu a byli v bezpečí.

Vrindávanští obyvatelé a jejich zvířata tam zůstali celý týden, aniž by je trápil hlad, žízeň nebo jiné těžkosti. Byli ohromeni pohledem na Krišnu, který držel horu nad hlavou na malíčku levé ruky. Když Indra, král nebes, viděl Krišnovu neobyčejnou mystickou sílu, stál jako zasažený bleskem a jeho odhodlání vyprchalo. Okamžitě svolal mraky a vyzval je, aby všeho nechaly. Jakmile se obloha vyjasnila a opět zazářilo slunce, přestal vát silný vítr. Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, nyní známý jako ten, kdo zvedl kopec Góvardhan, tehdy řekl: “Moji milí pastevci, nyní můžete se svými ženami, dětmi, krávami a cennostmi vyjít ven, protože už je po všem. Voda v řekách opadla, je konec povodním.”

Muži naložili své cennosti na vozy a pomalu vyjeli s kravami a majetkem ven. Poté, co všechno vyklidili, Pán Krišna opatrně posadil horu Góvardhan přesně tam, kde se nacházela původně. Když bylo vše hotovo, obyvatelé Vrindávanu s láskou přistupovali ke Krišnovi a ve velké extázi Ho objímali. Gópí, které k Němu cítily přirozenou náklonnost, Mu podávaly jogurt smíchaný se svými slzami a zahrnuly Ho mnoha požehnáními. Matka Jašódá, matka Róhiní, Nanda a Balaráma, nejsilnější ze silných, jeden po druhém Krišnu objali a ze spontánní lásky Mu znovu a znovu žehnali. Na nebesích různí polobozi z různých planetárních soustav, jako je Siddhalóka, Gandharvalóka a Čáranalóka, také projevovali plné uspokojení. Shazovali na zemský povrch spršky květů a troubili na lastury. Bubny zněly a obyvatelé Gandharvalóky, inspirováni božskými pocity, začali hrát na své bubínky pro Pánovo potěšení. Po této události se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vrátil domů, obklopen svými drahými přáteli a zvířaty. Gópí jako obvykle opěvovaly slavné zábavy Pána Krišny a jejich hlasy vyjadřovaly nejhlubší city, vycházející přímo ze srdce.