26. KAPITOLA

Prostí pasáčkové a pastevci z Vrindávanu, nechápající složitost povahy Krišny, Nejvyšší Osobnosti Božství, a neznající Jeho neobyčejné duchovní vlastnosti, se začali bavit o Krišnových úžasných činnostech, které překonávají činnosti všech lidí.

Jeden z nich řekl: “Moji milí přátelé, když se zamyslíme nad Jeho úžasnými činnostmi, musíme se zeptat, jak je možné, že tento neobyčejný chlapec přišel a žije s námi ve Vrindávanu? Je to neuvěřitelné. Jen si představte, je Mu jen sedm roků! Jak mohl jednou rukou zvednout kopec Góvardhan a držet ho ve výšce, jako když král slonů drží lotosový květ? Pro slona je maličkost zvednout lotosový květ a Krišna podobně zvedl kopec Góvardhan bez zvláštního úsilí. Když byl nemluvně a ještě ani dobře neviděl, zabil velkou démonici Pútanu. Během toho, jak sál mléko z jejího prsu, z ní současně vysál i její životní vzduch. Krišna zabil Pútanu stejně, jako věčný čas zabíjí živé tvory, jakmile přijde jejich doba. Když Mu byly jen tři měsíce, spal pod ručním vozíkem. Z hladu po mateřském mléce začal plakat a kopat nožkama, a pod zásahy Jeho malých nožiček se vozík okamžitě rozsypal. Když byl Krišnovi pouhý jeden rok, odnesl Ho démon Trinávarta, který se proměnil ve větrnou smršť, a přestože s Ním vylétl vysoko do nebe, Krišna mu jednoduše visel na krku a donutil ho spadnout na zem, kde tento démon zahynul. Když jednou Jeho matku rozčílilo, jak kradl máslo, přivázala Ho k dřevěnému hmoždíři. Malý Krišna pak dotáhl hmoždíř ke dvěma jamala-ardžunovým stromům a oba je vyvrátil. Jindy, když se svým starším bratrem Balarámou pásl v lese telátka, objevil se démon jménem Bakásura a Krišna mu jedním pohybem roztrhl zobák. Když se mezi telátka, která Krišna pásl, vloudil démon Vatsásura s úmyslem Ho zabít, Krišna ho okamžitě odhalil, usmrtil ho a vyhodil na strom. Když společně se svým bratrem Balarámou vešel do lesa Tálavanu, zaútočil na Ně démon zvaný Dhénukásura v podobě osla. Ihned ho však zabil Balaráma, který ho chytil za zadní nohy a vyhodil na vrcholek palmy. Přestože Dhénukásuru doprovázela horda přívrženců, kteří měli také těla oslů, všichni byli zabiti, a zvířata i obyvatelé Vrindávanu tak mohli opět začít navštěvovat tálavanský les. Když se mezi Krišnovy přátele vetřel Pralambásura, Krišna zařídil, aby ho Balaráma připravil o život. Potom Krišna zachránil své přátele a krávy před velkým lesním požárem a potrestal hada Káliju v jezeře na řece Jamuně, vyhnal ho odtud, a tak zbavil vodu Jamuny jedu.”

Jiný z přátel Nandy Mahárádže řekl: “Můj milý Nando, my nevíme, co nás k tvému synu Krišnovi tak přitahuje. Chceme na Něho zapomenout, ale není to možné. Proč k Němu máme takové přirozené citové pouto? Jen si představ, jak je to úžasné — je pouze sedmiletý chlapec a kopec Góvardhan je velká hora, a On ji přitom zvedl tak snadno! Ó Nando Mahárádži, jsme teď na pochybách—tvůj syn Krišna je určitě jedním z polobohů. Není to žádný obyčejný chlapec. Možná, že je Nejvyšší Osobnost Božství.”

Po vyslechnutí pochvalných slov vrindávanských pastevců král Nanda řekl: “Moji milí přátelé, jako odpověď vám mohu pouze sdělit prohlášení Gargy Muniho, které by mohlo rozptýlit vaše pochyby. Když přišel Gargáčárja vykonat obřad udílení jména, řekl, že tento chlapec sestupuje v různých obdobích s různými barvami pleti a že tentokrát se zjevil ve Vrindávanu s načernalou barvou, nazývanou kṛṣṇa. Předtím byla Jeho barva bílá, potom červená a pak žlutá. Také prohlásil, že tento hoch byl jednou synem Vasudévy a všichni, kdo znají Jeho předešlé zrození, Ho nazývají Vásudéva. Ve skutečnosti řekl, že můj syn má mnoho různých jmen podle svých různých vlastností a činností. Ujistil mě, že tento chlapec přinese veškeré štěstí mé rodině a všechny pastevce a krávy ve Vrindávanu bude zahrnovat transcendentální blažeností. I když budeme vystaveni různým potížím, milostí tohoto chlapce se z nich snadno dostaneme. Také řekl, že dříve tento chlapec zachránil svět z neutěšeného stavu a všechny poctivé lidi vysvobodil z rukou nečestných zlodějů. Dále řekl, že kterýkoliv požehnaný člověk, který bude k tomuto chlapci Krišnovi přitahován, nikdy neprohraje a jeho nepřátelé ho nebudou moci porazit. Je docela stejný jako Pán Višnu, jenž stojí vždy na straně polobohů, kteří proto nikdy nepodlehnou démonům. Gargáčárja tedy učinil závěr, že moje dítě bude vyrůstat v osobu, která se transcendentální krásou, vlastnostmi, činnostmi, vlivem a bohatstvím zcela vyrovná Višnuovi, a proto bychom se neměli příliš divit Jeho úžasným činům. To mi Gargáčárja sdělil a pak se vrátil domů, a od té doby jsme neustále svědky úžasných činností tohoto dítěte. Na základě Gargáčárjova tvrzení si myslím, že musí být samotným Nárájanem, nebo možná úplnou částí Nárájana.”

Když všichni pastevci pozorně vyslechli z úst Nandy Mahárádže Gargáčárjův výklad, ještě více ocenili Krišnovy úžasné činnosti, zaradovali se a byli spokojení. Velebili Nandu Mahárádže, neboť jeho vysvětlení rozptýlilo jejich pochyby o Krišnovi. Řekli: “Ať nás Krišna, který je tak laskavý, krásný a milostivý, ochraňuje! Když rozzlobený Indra seslal proudy deště s krupobitím a prudkými větry, Krišna se nad námi okamžitě slitoval a zachránil nás i naše rodiny, krávy a cennosti tak, že zvedl kopec Góvardhan, jako když dítě zvedne houbu. Zachránil nás tak úžasným způsobem. Kéž na nás a naše krávy i nadále upírá svůj milostivý pohled! Kéž můžeme v klidu žít pod ochranou úžasného Krišny!”