36. KAPITOLA

Vrindávan byl vždy pohroužený v myšlenkách na Krišnu. Všichni vzpomínali na Jeho zábavy a byli neustále ponoření v oceánu transcendentální blaženosti. Hmotný svět je ale tak znečištěný, že i ve Vrindávanu se asurové neboli démoni snažili narušit klid a mír.

Jeden démon, který se jmenoval Arištásura, přišel do vesnice v podobě velkého býka. Měl obrovské tělo a rohy a kopyty rozorával zemi. Když vstupoval do Vrindávanu, země se třásla jako při zemětřesení. Divoce řval a poté, co rozoral břeh řeky, vstoupil do samotné vesnice. Jeho hrozivé bučení bylo tak pronikavé, že některé březí krávy a těhotné ženy potratily. Arištásurovo tělo bylo tak těžké, mohutné a statné, že se nad ním vznášel mrak, jako se vznáší mraky nad horami. Arištásura vběhl do Vrindávanu tak hrozivým způsobem, že všichni muži i ženy dostali nesmírný strach, jen když ho zahlédli, a krávy i jiná zvířata prchaly z vesnice.

Situace byla děsivá a všichni obyvatelé Vrindávanu začali křičet: “Krišno! Krišno, prosíme Tě, zachraň nás!” Krišna viděl, že krávy prchají pryč, a okamžitě odpověděl: “Nic se nebojte! Nebojte se!” Pak se objevil před Arištásurou a řekl: “Ty nejnižší ze všech živých tvorů! Proč naháníš obyvatelům Gókuly hrůzu? Co tím získáš? Jestli jsi snad přišel, abys Mě vyzval na souboj, jsem připravený s tebou bojovat.” Těmito slovy dohnal démona k zuřivosti. Krišna stál před býkem s rukou položenou na rameni svého přítele. Rozhněvaný býk se k Němu přibližoval, kopyty hrabal do země a zdviženým ocasem jako by rozháněl mraky. Zlostně koulel červenýma očima. Namířil rohy na Krišnu a rozběhl se proti Němu jako Indrův blesk, ale Krišna ho chytil za rohy a odhodil stranou, jako když velký slon odežene menšího dotěrného slona. I když se démon potil a vypadal znaveně, dodal si odvahu a vstal. Opět na Krišnu zuřivě a s velkou silou zaútočil. Jak se proti Němu hnal, ztěžka dýchal. Krišna ho znovu chytil za rohy, ihned ho povalil na zem, až se mu rohy zlomily. Pak do něho začal kopat, jako kdyby na zemi ždímal mokrý hadr. Arištásura se svíjel pod Krišnovými kopanci a divoce škubal nohama. Z huby mu tekla krev, kálel a močil, oči mu vylézaly z důlků, a nakonec odešel do království smrti.

Polobozi z nebeských planet na Krišnu za Jeho úžasný čin shazovali květy. Krišna byl již tak duší obyvatel Vrindávanu, a jakmile zabil tohoto démona v podobě býka, stal se středem pozornosti všech. S Balarámou vítězoslavně vstoupil do vesnice a obyvatelé Je radostně opěvovali. Když někdo vykoná úžasný skutek, jeho příbuzní a přátelé z toho mají přirozenou radost.

Právě po této události velký mudrc Nárada prozradil Kansovi tajemství o Krišnovi. Nárada Muni je běžně známý jako deva-darśana, což znamená, že ho mohou vidět pouze polobozi nebo lidé na úrovni polobohů. Přesto však navštívil Kansu, který nebyl v žádném případě na úrovni polobohů, a nechal se od něho spatřit. Kansa ovšem viděl dokonce i Krišnu, nejen Náradu Muniho. Dokud ale člověk nevidí Pána nebo Jeho oddané očištěnýma očima, nemůže z toho získat skutečný prospěch. Samozřejmě, že každý, kdo přijde do styku s čistým oddaným, získává neviditelný prospěch, který se nazývá ajñāta-sukṛti. Když člověk vidí oddaného Pána, dělá pokrok, aniž byl chápal jak. Posláním Nárady Muniho bylo urychlit spád událostí. Krišna sestoupil, aby zabil démony, a Kansa byl největší z nich. Nárada chtěl vše uspíšit, a proto přinesl Kansovi všechny důležité informace. “Má tě zabít osmý syn Vasudévy,” řekl Nárada Kansovi, “a tím osmým synem je Krišna. Nechal sis od Vasudévy namluvit, že jeho osmé dítě byla dcera. Ta se ve skutečnosti narodila Jašódě, manželce Nandy Mahárádže, a Vasudéva za ni vyměnil svého syna. Tak tě oklamal. Krišna je Vasudévův syn a Balaráma také. Vasudéva se obával tvojí kruté povahy, a proto je z opatrnosti ukryl ve Vrindávanu, tobě z dohledu.” Nárada dále poučil Kansu: “Krišna a Balaráma žijí v nepoznání v péči Nandy Mahárádže. To Oni usmrtili všechny asury, tvé společníky, které jsi vyslal do Vrindávanu zabíjet děti.”

Jakmile Kansa obdržel od Nárady Muniho tuto zprávu, tasil svůj ostrý meč a chystal se Vasudévu popravit za jeho podvod, ale Nárada ho uklidnil slovy: “Vasudéva tě nemá zabít. Proč tolik toužíš po jeho smrti? Pokus se raději zabít Krišnu a Balarámu.” Kansa přesto uvrhl Vasudévu a jeho ženu do žaláře a nechal je spoutat železnými okovy, aby ukojil svůj vztek. Na základě nové informace okamžitě přivolal démona Kéšího a požádal ho, aby se rychle vydal do Vrindávanu a usmrtil Balarámu s Krišnou. V podstatě ho však vyzval, aby šel do Vrindávanu nechat se Krišnou a Balarámou zabít, a tak získat osvobození.

Potom Kansa přivolal své zkušené vodiče slonů, jakož i zápasníky Čánúru, Muštiku, Šalu, Tóšalu a další a řekl jim: “Moji milí přátelé, poslouchejte mě pozorně. V domě Nandy Mahárádže ve Vrindávanu žijí dva bratři, Krišna a Balaráma. Jsou to ve skutečnosti synové Vasudévy. Jak víte, bylo mi předurčeno, že mě Krišna zabije; tak znělo proroctví. Nyní chci, abyste uspořádali zápasnické utkání. Na tuto slavnost se sejdou lidé z různých částí země. Nechám sem oba hochy přivést a vy se Je pokusíte zabít v zápasnické aréně.”

Zápasy se dodnes na severu Indie těší velkému zájmu lidí a z popisu Śrīmad- Bhāgavatamu se dá soudit, že před pěti tisíci lety byly rovněž oblíbené. Kansa plánoval uspořádat zápasnický turnaj a pozvat na něj mnoho lidí. Pohaněčům slonů nařídil: “Nezapomeňte přivést slona Kuvalajápídu a čekejte s ním u brány zápasnické arény. Snažte se zmocnit Krišny a Balarámy hned po Jejich příjezdu a nechte toho slona, ať je zabije.”

Kansa také poradil svým přátelům, aby uctili Pána Šivu vykonáním zvířecích obětí, oběti zvané Dhanur-jagja a oběti prováděné na Čaturdaší, čtrnáctý den dorůstajícího nebo ubývajícího měsíce. Toto datum vychází na třetí den po Ékádaší, a je to den vyhrazený uctívání Pána Šivy. Jedna z úplných expanzí Pána Šivy se nazývá Kálabhairava; tuto Šivovu podobu uctívají démoni, kteří před ní zabíjejí zvířata a pak je obětují. Dodnes se tato metoda praktikuje v Indii na místě zvaném Vaidjanáth-dhám, kde démoni nabízejí zvířecí oběti božstvu Kálabhairavy. Kansa náležel k této démonské skupině. Byl zároveň zkušený diplomat, a tak rychle zařídil všechny přípravy na to, aby jeho démonští přátelé zabili Krišnu a Balarámu.

Potom přivolal Akrúru, jednoho z potomků jaduovského rodu, ve kterém se Krišna narodil jako Vasudévův syn. Jakmile se Akrúra dostavil, Kansa mu zdvořile potřásl rukou a řekl: “Můj milý Akrúro, nemám v bhódžském a jaduovském rodu lepšího přítele, než jsi ty. Jsi nejštědřejší, koho znám, a proto tě jako přítele žádám o malý dar. Vlastně u tebe hledám ochranu, jako král Indra hledá ochranu u Pána Višnua. Chtěl bych, aby ses okamžitě vydal do Vrindávanu a našel tam dva chlapce, kteří se jmenují Krišna a Balaráma. Jsou to synové Nandy Mahárádže. Vezmi si tento pěkný vůz, který byl připraven přímo pro Ně, a neprodleně Je přivez. O to tě žádám. Mám v úmyslu tyto dva chlapce zabít. Jakmile přijedou k bráně, bude tam na Ně čekat obrovský slon Kuvalajápída a snad se mu podaří Je zabít. Kdyby náhodou unikli, utkají se ještě se zápasníky, připraví Je o život oni. Takový je můj plán. Jakmile budou tito dva chlapci mrtví, zabiji Vasudévu a Nandu, kteří jsou podpůrci vrišniovské a bhódžské dynastie. Také zabiji mého otce Ugrasénu a jeho bratra Dévaku, protože jsou ve skutečnosti mými nepřáteli a brání mi v prosazování mé diplomacie a politiky. Tak se zbavím všech svých nepřátel. Džarásandha je můj tchán a mám i velkého opičího přítele Dvividu. S jejich pomocí snadno pozabíjím všechny krále na zemském povrchu, kteří podporují polobohy. Takový je můj plán. Tak budou všichni moji protivníci odstraněni a bude velice příjemné vládnout světu bez odporu. Možná už víš, že i Šambara, Narakásura a Bánásura jsou moji blízcí přátelé, a když vypovím válku králům podporujícím polobohy, poskytnou mi nezanedbatelnou pomoc. Určitě se zbavím všech nepřátel. Jeď prosím okamžitě do Vrindávanu a pozvi hochy, aby se přijeli podívat na krásu Mathury a pobavit se účastí v zápasnické soutěži.”

Po vyslechnutí Kansova plánu Akrúra odpověděl: “Můj milý králi, vymyslel jsi výborný plán, jak odstranit překážky bránící tvým diplomatickým činnostem. Měl bys však zachovat chladnou hlavu, neboť tvé činnosti mohou, ale nemusí přinést výsledek. Koneckonců člověk míní, Bůh mění. Můžeme mít obrovské plány, ale pokud je neschválí svrchovaná autorita, neuspějí. Všichni v hmotném světě vědí, že konečné výsledky řídí nadpřirozená síla. Člověk může svým plodným mozkem vymyslet velký plán, ale musí vědět, že bude sklízet plody v podobě radostí a strastí. Nemám však, co bych proti tvému návrhu namítal. Jako přítel vyplním tvé nařízení a přivezu Krišnu a Balarámu, jak si přeješ.”

Kansa se po vydání různých pokynů svým přátelům vzdálil a Akrúra se navrátil domů.