73. KAPITOLA

Králové a princové, které Pán Krišna po Džarásandhově smrti osvobodil, byli vládci různých částí světa. Džarásandha byl vojensky tak silný, že porazil všechny tyto prince a krále, kterých bylo celkem 20 800. Všichni byli uvězněni v horské jeskyni přestavěné na pevnost a dlouho tam byli drženi. Když se milostí Pána Krišny dostali ven, vypadali velice nešťastně, byli nuzně oblečení a jejich tváře nedostatkem náležité péče téměř vyschly. Byli zesláblí z hladu a jejich tváře ztratily všechnu krásu i jas. Následkem dlouhého věznění byly všechny části jejich těl ochablé a nemohoucí.

Jelikož však měli v těchto bídných podmínkách příležitost myslet na Pána Krišnu, nyní Ho okamžitě viděli jako Nejvyšší Osobnost Božství, Višnua. Viděli, že barva transcendentálního těla Pána Krišny připomíná zbarvení čerstvě přivátého mraku na obloze. Objevil se před nimi pěkně oděný do žlutých hedvábných šatů, se čtyřma rukama jako Višnu nesoucí různé symboly: kyj, lasturu, disk a lotosový květ. Hruď měl poznačenou zlatým pruhem a Jeho prsní bradavky vypadaly jako přesleny lotosových květů. Jeho oči byly protažené jako okvětní lístky lotosu a Jeho usměvavý obličej se jevil jako symbol věčného míru a blahobytu. Měl třpytivé náušnice ve tvaru žraloků a Jeho helmice byla posázená cennými drahokamy. Pánův perlový náhrdelník, náramky a nákotníčky, pěkně umístěné na Jeho těle, zářily transcendentální krásou. Měl na sobě nádhernou květinovou girlandu a drahokam Kaustubha zavěšený na Jeho hrudi se jasně třpytil. Když králové a princové po takovém utrpení uviděli Pána Krišnu s Jeho krásnými transcendentálními rysy, nemohli se na Něho vynadívat, jako kdyby očima pili nektar, jazykem olizovali Jeho tělo, nosem čichali Jeho vůni a pažemi Ho objímali. Pouze tím, že stáli před Nejvyšší Osobností Božství, byly smyty všechny reakce za jejich hříšné činnosti. Bezvýhradně se tedy odevzdali u lotosových nohou Pána. V Bhagavad-gītě stojí, že se nikdo nemůže plně odevzdat Pánovým lotosovým nohám, dokud se nezbaví reakcí za všechny své hříchy. Všichni princové, kteří spatřili Pána Krišnu, zapomněli na všechno své předchozí soužení. Se sepjatýma rukama a s velkou oddaností se modlili k Pánu Krišnovi.

“Drahý Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, vládce všech polobohů, Ty můžeš okamžitě odstranit všechno utrpení svých oddaných, protože Tvoji oddaní jsou Ti zcela odevzdaní. Drahý Pane Krišno, ó věčné Božstvo transcendentální blaženosti a poznání, jsi nezničitelný a my se s úctou klaníme Tvým lotosovým nohám. Jen Tvou bezpříčinnou milostí jsme byli vysvobozeni z Džarásandhova zajetí, ale nyní se modlíme, abys nás vysvobodil ze zajetí Tvé matoucí energie v hmotné existenci. Zastav prosím náš neustálý koloběh zrození a smrti. Máme teď už dostatečnou zkušenost s utrpením hmotného života, ve kterém jsme zcela pohroužení, a když jsme okusili jeho trpkost, hledáme útočiště u Tvých lotosových nohou. Dej nám proto prosím svoji ochranu. Drahý Pane, ó hubiteli démona Madhua, nyní jasně vidíme, že Džarásandha nebyl ani v nejmenším vinen; ve skutečnosti je to Tvoje bezpříčinná milost, že jsme byli připraveni o svá království, neboť jsme byli velice pyšní na to, že jsme se nazývali panovníky a králi. Vladař nebo král, který příliš zpyšní z falešné slávy a moci, nemá příležitost pochopit svoje skutečné přirozené postavení a věčný život. Pod vlivem Tvé matoucí energie je takový hloupý takzvaný vladař či král nepatřičně pyšný na své postavení, jako hlupák, jenž považuje fata morgánu na poušti za vodní nádrž. Hloupí lidé si myslí, že jejich hmotné vlastnictví jim poskytne ochranu; věnují se uspokojování smyslů a hmotný svět mylně považují za místo věčného požitku. Ó Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, musíme přiznat, že předtím jsme byli pyšní na své hmotné bohatství. Byli jsme jako opilí. Jelikož jsme byli všichni velice závistiví a chtěli porazit jeden druhého, válčili jsme spolu o nadvládu i za cenu obětování životů mnoha občanů.”

To je choroba politické moci. Jakmile nějaký král získá hmotné bohatství, chce vojenskou agresí ovládnout jiné státy. Podobně obchodníci si chtějí vyhradit monopol na určitou sféru obchodu a ovládat jiné skupiny obchodníků. Lidská společnost, poháněná falešnou slávou a omámená hmotným bohatstvím, místo usilování o vědomí Krišny vytváří chaos a narušuje mírové soužití. Tak lidé zapomínají na skutečný cíl života, jímž je dosáhnout přízně Pána Višnua, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Králové pokračovali: “Ó Pane, pouze jsme se věnovali ohavnému zabíjení občanů a přemlouvali je, aby se nechali zbytečně zabít, jen pro uspokojení našich politických rozmarů. Nebrali jsme v úvahu, že jsi před námi stále přítomný v podobě kruté smrti. Zhloupli jsme natolik, že jsme působili smrt jiným a zapomínali na svou vlastní jistou smrt. Ale moc času, který je Tvým zástupcem, drahý Pane, je nepřemožitelná. Časový prvek je tak silný, že nikdo nemůže uniknout jeho vlivu; proto jsme obdrželi reakce za naše kruté činy — nyní jsme připraveni o všechno bohatství a stojíme před Tebou jako pouliční žebráci. Považujeme své postavení za Tvou bezpříčinnou ryzí milost vůči nám, protože teď chápeme, že jsme byli nemístně pyšní a že Tvou vůlí nám může být naše hmotné bohatství v okamžiku odňato. Pouze Tvou bezpříčinnou milostí jsme nyní schopni myslet na Tvé lotosové nohy. To je náš největší zisk. Drahý Pane, každý ví, že tělo je živnou půdou pro nemoci. Teď už jsme staří, a místo abychom se pyšnili svou tělesnou silou, jsme den ode dne slabší. Již nás nezajímá smyslový požitek, to falešné štěstí získané prostřednictvím hmotného těla. Tvou milostí jsme nyní došli k závěru, že dychtit po takovém hmotném štěstí je jako hledat vodu ve vidině na poušti. Již nás nezajímají výsledky našich zbožných činností jako například provádění velkých obětí za účelem dosažení nebeských planet. Nyní chápeme, že takové polepšení si na vyšší hmotnou úroveň sice může znít lákavě, ale ve skutečnosti v tomto hmotném světě žádné štěstí být nemůže. Modlíme se k Tobě, abys nás laskavě poučil, jak se můžeme zaměstnat transcendentální láskyplnou službou Tvým lotosovým nohám, abychom nikdy nezapomněli na náš věčný vztah s Tebou. Nechceme, abys nás vysvobodil ze zapletení v hmotné existenci. Tvou vůlí se můžeme narodit v jakémkoliv životním druhu; na tom nezáleží. Pouze se modlíme, abychom nikdy, za žádných okolností nezapomněli na Tvé lotosové nohy. Drahý Pane, nyní se odevzdáváme Tvým lotosovým nohám tak, že se Ti s úctou klaníme, protože jsi Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Krišna, syn Vasudévy. Jsi Nadduše v srdcích všech a jsi Pán Hari, který může odstranit všechny nepříznivé podmínky hmotného bytí. Drahý Pane, Tvé jméno je Góvinda, oceán veškeré radosti, protože ten, kdo uspokojuje Tvoje smysly, uspokojí automaticky i své vlastní smysly. Drahý Pane, jsi věčně slavný, neboť můžeš ukončit všechna trápení svého oddaného. Proto nás prosím přijmi jako své odevzdané služebníky.”

Pán Krišna je vždy ochráncem odevzdaných duší a oceánem milosti pro oddané, a když vyslechl modlitby králů propuštěných z Džarásandhova vězení, odpověděl jim svým sladkým transcendentálním hlasem, který byl vážný a plný významu: “Moji drazí králové, máte Moje požehnání. Odedneška budete zaručeně přitahováni k Mé oddané službě. Dávám vám toto požehnání, jak jste si přáli. Vězte ode Mne, že stále sídlím ve vašem srdci jako Nadduše, a jelikož jste se nyní obrátili ke Mně, jako Pán všech vám vždy budu dávat dobré rady, abyste na Mě nikdy nezapomněli a postupně se vrátili domů, zpátky k Bohu. Moji drazí králové, vaše rozhodnutí vzdát se všech představ hmotného požitku a místo toho se obrátit k oddané službě Mně je ve skutečnosti znakem vašeho šťastného osudu. Odnynějška budete vždy požehnáni blaženým životem. Potvrzuji, že vše, co jste o Mně řekli ve svých modlitbách, je pravda. Hmotné bohatství člověka, který si není plně vědom Krišny, je skutečně příčinou jeho poklesnutí a kvůli němu se stane obětí matoucí energie. V minulosti žilo mnoho vzpurných králů jako Haihaja, Nahuša, Véna, Rávana a Narakásura. Někteří z nich byli polobozi a někteří démoni, ale kvůli mylnému vnímání svého postavení poklesli ze svých vznešených míst, již nezůstali králi ve svých královstvích a byli ztraceni v násilí, které je součástí ohavného podmíněného života.

Každý z vás musí chápat, že cokoliv hmotného má svůj počátek, růst, udržování, rozmnožování, chřadnutí a nakonec zánik. Všechna hmotná těla musí projít těmito šesti stavy a jakýkoliv relativní zisk, který tato těla nahromadí, bude nevyhnutelně vystaven konečnému zničení. Nikdo by proto neměl být připoutaný k pomíjivým věcem. Dokud je člověk v hmotném těle, měl by být velice opatrný ve světských záležitostech. Nejdokonalejší způsob života v hmotném světě je být oddaný transcendentální láskyplné službě Mně a poctivě vykonávat povinnosti podle svého postavení. Vy patříte do kšatrijských rodin. Měli byste proto žít čestně podle povinností předepsaných královskému stavu a starat se, aby vaši občané byli ve všech ohledech šťastní. Udržujte úroveň kšatrijského života. Neploďte děti jen kvůli smyslovému požitku, ale dbejte na blaho všech. Každý se rodí v hmotném světě v návaznosti na svůj předchozí život, a tak podléhá přísným zákonům přírody; zakouší zrození a smrt, štěstí a neštěstí, zisk a ztrátu. Člověk by neměl být rozrušený dualitami, ale měl by být vždy stálý v oddané službě Mně, a tak si udržovat vyrovnanou mysl, zůstávat spokojený za všech okolností a chápat, že všechny věci dávám Já. Tak může vést šťastný a poklidný život i v hmotných podmínkách. Měl by být ve skutečnosti lhostejný k hmotnému tělu a jeho vedlejším produktům a neměl by se jimi nechat ovlivnit. Měl by zůstávat zcela spokojený se zájmy duše a jednat ve službě Nadduši. Mysl by měl zaměstnávat jen myšlenkami na Mě, měl by se stát Mým oddaným, měl by Mě uctívat a pouze Mně by měl skládat uctivé poklony. Tak může snadno překonat tento ocán nevědomosti a nakonec přijít zpátky ke Mně. Celý život byste tedy měli zasvětit službě Mně.”

Jakmile Pán Krišna poučil krále a prince, okamžitě zařídil, aby měli pohodlí, a poslal mnoho služebníků a služebnic, aby se o ně postarali. Požádal Sahadévu, syna krále Džarásandhy, aby je zásobil vším nezbytným a prokázal jim veškerou úctu. Sahadéva jim na Krišnův pokyn vzdal úctu a obdaroval je ozdobami, šaty, girlandami a dalšími náležitostmi. Poté, co se králové vykoupali a pěkně oblékli, vypadali šťastně a vznešeně. Pak dostali lahodné jídlo. Pán Krišna jim poskytl vše pro jejich pohodlí, jak se sluší na královské postavení. Jelikož se jim od Něho dostalo tak milostivého zacházení, cítili veliké štěstí a jejich jasné obličeje vypadaly jako hvězdy na nebi po skončení období dešťů. Pěkně oblečení a ozdobení, s třpytivými náušnicemi pak byli usazeni do vozů vykládaných zlatem a drahokamy a tažených zdobenými koňmi. Jakmile Pán Krišna viděl, že je o každého postaráno, příjemným hlasem je požádal, aby se vrátili do svých království. Svým velkomyslným chováním, které v dějinách světa nemá obdoby, vysvobodil všechny krále, kteří padli do Džarásandhova zajetí, a dokonale spokojení králové začali zpívat Jeho svaté jméno, myslet na Jeho svatou podobu a oslavovat Jeho transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství. S tím se vrátili do svých království. Jejich občané se zaradovali, když je viděli se vracet, a jakmile slyšeli o laskavém jednání Pána Krišny, byli velice šťastní. Králové začali spravovat království podle Krišnových pokynů a všichni i se svými poddanými žili šťastný život. To je názorný příklad společnosti vědomé si Krišny. Jestliže lidé světa rozdělí společnost s ohledem na hmotné vlastnosti jednotlivých členů do čtyř vrstev pro hmotný pokrok a čtyř vrstev pro duchovní pokrok, všechny vrstvy se zaměří na Krišnu a budou následovat Krišnovy pokyny zapsané v Bhagavad-gītě, pak bude celá lidská společnost šťastná. To je ponaučení, které si musíme vzít z této události.

Poté, co takto Pán Krišna prostřednictvím Bhímasény přivedl Džarásandhu k záhubě, a poté, co Ho Džarásandhův syn Sahadéva náležitě uctil, vrátil se společně s Bhímasénou a Ardžunou do Hastinápuru. Jakmile dojeli na okraj města, zatroubili na své lastury a všichni začali jásat, neboť podle zvuku poznali, kdo přijíždí. Když však lastury uslyšeli Krišnovi nepřátelé, velice je to zarmoutilo. Obyvatelé Indraprasthy cítili, že jejich srdce se pouhým zaslechnutím zvuku Krišnovy lastury rozveselila, protože pochopili, že Džarásandha byl zabit. Nyní bylo téměř jisté, že král Judhišthira vykoná oběť Rádžasúju. Bhímaséna, Ardžuna a Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, přišli před krále a vzdali mu úctu. Král Judhišthira pozorně naslouchal vyprávění o Džarásandhově smrti a osvobození všech vladařů. Vyslechl si také, jakou taktiku Krišna zvolil, aby Džarásandhu zabili. Král měl Krišnu přirozeně rád, ale po vyslechnutí tohoto příběhu jeho pouto lásky ke Krišnovi ještě zesílelo; z očí mu tekly slzy extáze a byl tak ohromený, že téměř nebyl schopen slova.