No edit permissions for Čeština

POZNÁMKA AUTORA

Jak jsem napsal již v úvodu, pokusil jsem se co nejvĕrnĕji předložit původní text Mahábháraty. Pracoval jsem zejména s překladem Šrí Manmathy Dutta (kalkatské vydání severního rukopisu). Jsem tomuto učenci velice vdĕčný za znamenité zpracování tohoto textu. Samozřejmĕ, po pĕti tisíci letech a nejménĕ stejném počtu převyprávĕní lze očekávat, že se tento příbĕh bude v maličkostech lišit. Je tedy možné, že čtenář slyšel jiné podrobnosti. Přesto se domnívám, že lze s čistým svĕdomím říci, že ústřední příbĕh je společný témĕř všem verzím.

Jedním z mých hlavních cílů bylo toto dílo zpřístupnit, aniž by ztratilo svoje duchovní poselství, poselství, které nachází svoje nejúplnĕjší vyjádření v Bhagavad-gítĕ. Rád bych každému doporučil, aby si přečetl úplný text Bhagavad-gíty   —   v této knize jsem ji představil jen ve zkrácené podobĕ. Vlastní odkazy k Bhagavad-gítĕ jsem čerpal z překladu opatřeného výklady A.Č. Bhaktivédánty Svámího (Bhagavad-gítá taková, jaká je).

Zjistil jsem, že v nĕkterých částech překlad Mahábháraty nesouhlasí s Bhágavata Puránou, a v tĕchto případech jsem se přiklonil k puránské verzi (opĕt jsem jako zdroj využil překlad Bhaktivédánty Svámího, vydaný jako Šrímad Bhágavatam). Mahábhárata je vaišnavský text, jehož zámĕrem je poskytnout nám co nejlepší poznání Nejvyššího Pána, zejména v Jeho původní podobĕ Krišny   —   a to takovým způsobem, aby nás začal přitahovat. Bhágavata Purána pojednává zejména o mnoha vtĕleních Pána a vrcholí popisem Krišnových zábav na Zemi. Snažil jsem se tento aspekt Mahábháraty předložit odpovídajícím způsobem, a byl jsem proto přesvĕdčen, že verze Bhágavata Purány je nejvhodnĕjší a nejlepší. Rozdíly jsou však velice malé a vyskytují se zejména v poslední kapitole.

Podobnĕ jako v mém dříve zpracovaném díle, Rámájanĕ, jsem použil vševĕdoucí hlas. Tak je také předložen původní text. Knihu poprvé sepsal riši Vjásadéva, kterého Bhágavata Purána označuje za „literární vtĕlení“ Boha. Byl zvlášť zplnomocnĕn Pánem k uspořádání védské literatury. Je řečeno, že dokonce ještĕ dnes pobývá kdesi v Himálaji a oddává se tam askezi.

Abych zachoval plynulost hlavního příbĕhu, nĕkteré úseky jsem zkrátil a jiné vypustil. Mahábhárata například obsahuje dlouhé příbĕhy, které se k vyprávĕní o Pánduovcích vůbec nevztahují, jako je například proslulá legenda o Sávitrí. Takové části jsem opominul. Možná v nĕkteré pozdĕjší práci předložím tyto příbĕhy samostatnĕ. Rovnĕž je v ní celá jedna dlouhá parva vĕnovaná Bhíšmovým radám (Šánti parva), které přednesl na loži ze šípů. I tu jsem vynechal. Jeho rady tvořily v mém překladu celé dvĕ knihy a zaslouží si samostatnou studii.

Nejedná se o žádné akademické dílo. Pokusil jsem se předložit původní text co nejsrozumitelnĕji, nemohl jsem se však vyhnout výkladu nĕkterých postav a činů. Modlím se za to, aby milostí vznešených svĕtců v naší učednické posloupnosti, která pochází od Vjásadévy, můj pohled odpovídal jím zamýšlenému významu.

Doufám, že jsem ve snaze podĕlit se o Mahábháratu s ostatními nikoho nevĕdomky neurazil. Jsem otevřený připomínkám čtenářů, a pokud budou nalezeny nĕjaké chyby, pak je v příštích vydáních opravím.

Dĕkuji vám za přečtení této knihy a doufám, že vám udĕlala radost.
KRIŠNA DHARMA

« Previous