SLOKA 18
vāraṇendraṁ puraskṛtya
brāhmaṇaiḥ sasumaṅgalaiḥ
śaṅkha-tūrya-ninādena
brahma-ghoṣeṇa cādṛtāḥ
pratyujjagmū rathair hṛṣṭāḥ
praṇayāgata-sādhvasāḥ
vāraṇa-indram—sloni s příznivým posláním; puraskṛtya—postavení vpředu; brāhmaṇaiḥ—brāhmaṇy; sa-sumaṅgalaiḥ—s dokonale příznivými znaky; śaṅkha—lastura; tūrya—trubka; ninādena—jejich zvukem; brahma-ghoṣeṇa—zpíváním védských hymnů; ca—a; ādṛtāḥ—oslavovaný; prati—k; ujjagmuḥ—pospíchali; rathaiḥ—na vozech; hṛṣṭāḥ—s radostí; praṇayāgata—plný náklonnosti; sādhvasāḥ—plný úcty.
Společně s brāhmaṇy nesoucími květy pospíchali na vozech k Pánu. Před nimi šli sloni, symboly příznivého osudu. Všude bylo slyšet lastury a trubky a přednášení védských hymnů, a tak všichni projevovali svoji úctu, plnou náklonnosti.
Podle védského způsobu se veliká osobnost přivítá tak, že se vytvoří uctivá atmosféra, nasycená náklonností a respektem. K příznivému ovzduší takového přijetí je zapotřebí výše popsaného — lastur, květin, vonných tyčinek, ozdobených slonů a kvalifikovaných brāhmaṇů pronášejících verše z védských písem. Takové přijetí je zcela upřímné jak ze strany přijímajících, tak ze strany přijímaného.