SLOKA 19

Nemusíme opovrhovat ani prostitutkami, jsou-li oddanými Pána. Ještě dnes je ve velkých indických městech mnoho prostitutek, které jsou upřímné oddané Pána. Řízením osudu se může stát, že někdo musí přijmout zaměstnání, které ve společnosti není moc uznávané, ale to nebrání oddané službě Pánu. Oddanou službu nelze znemožnit za žádných okolností. Z tohoto verše se dozvídáme, že i v době před zhruba pěti tisíci lety byly ve velkých městech jako Dvārakā, kde pobýval Pán Kṛṣṇa, prostitutky. To znamená, že aby byl zaručen správný chod společnosti, je potřeba i prostitutek. Když vláda otevírá obchody s lihovinami, neznamená to, že doporučuje pití vína. Existuje totiž třída lidí, kteří budou pít za každou cenu, a zkušenost je taková, že zákaz prodeje alkoholu ve velkých městech vedl k nezákonnému pašování vína. Podobně lidé, kteří nejsou uspokojeni doma, potřebují zvláštní ústupek, a pokud nemohou mít prostitutku, budou tito nízcí lidé nutit k prostituci jiné ženy. Je lepší, když lze prostitutky nalézt na tržnici, a spořádanost společnosti zůstane zachována. Je lepší vydržovat skupinu prostitutek, než podporovat prostituci uvnitř společnosti. Skutečnou nápravou je osvítit všechny lidi tak, aby se z nich stali oddaní Pána. To zamezí všem druhům životního úpadku.

Śrī Bilvamaṅgala Ṭhākura, velký ācārya vaiṣṇavské větve Viṣṇusvāmīho, byl v době svého rodinného života velice připoutaný k jedné prostitutce, která byla shodou okolností oddanou Pána. Jednu noc přišel Ṭhākura do domu Cintāmaṇi za veliké bouře doprovázené průtrží mračen a Cintāmaṇi překvapilo, že Ṭhākura přišel i za tak hrozivé noci a nedal se odradit ani velkými vlnami na zpěněné řece, kterou musel přeplout. Řekla Ṭhākurovi Bilvamaṅgalovi, že by svou připoutanost k masu a kostem těla bezvýznamné ženy lépe využil tím, kdyby ji obrátil k oddané službě Pánu a dosáhl tak připoutanosti k transcendentální kráse Pána. To byla pro Ṭhākura rozhodující hodina — slova prostitutky ho přivedla k cestě duchovní realizace. Později tuto prostitutku přijal za svého duchovního mistra, a v jeho literární práci najdeme na několika místech, jak oslavuje jméno Cintāmaṇi, která mu ukázala správnou cestu.

V Bhagavad-gītě (9.32) Pán říká: “Ó synu Pṛthy, i nízce zrození caṇḍālové a ti, kteří se narodili v rodině nevěřících, a dokonce i prostitutky dosáhnou dokonalosti života, když se uchýlí k čisté oddané službě Mně, neboť na cestě oddané služby není ani nízké zrození a povolání překážkou. Ta cesta je otevřená pro každého, kdo je po ní ochoten jít.”

Je zřejmé, že prostitutky ve Dvārace, které tolik dychtily setkat se s Pánem, byly všechny Jeho čisté oddané, a proto podle citátu z Bhagavad-gīty byly všechny na cestě spasení. Jedinou potřebnou nápravou ve společnosti tedy je organizovaně se snažit přeměnit obyvatelstvo na oddané Pána. Tak se v lidech samy od sebe vyvinou vlastnosti obyvatel nebes. Na druhé straně neoddaní nemají naprosto žádné kvalifikace, byť mohou být hmotně velice pokročilí. Rozdíl spočívá v tom, že oddaní Pána jsou na cestě osvobození, zatímco neoddaní se více a více zaplétají do hmotného otroctví. Měřítkem pokroku civilizace je to, zda se lidem dostává vzdělání a pokroku na cestě spasení.