SLOKA 22
prahvābhivādanāśleṣa-
kara-sparśa-smitekṣaṇaiḥ
āśvāsya cāśvapākebhyo
varaiś cābhimatair vibhuḥ
prahvā—ukláněním se; abhivādana—slovními pozdravy; āśleṣa—objímající; kara-sparśa—potřásající rukama; smita-īkṣaṇaiḥ—úsměvem a pohledem na; āśvāsya—povzbuzením; ca—a; āśvapākebhyaḥ—až po nejnižší úroveň pojídačů psů; varaiḥ—požehnáním; ca—také; abhimataiḥ — jak si přál; vibhuḥ—Všemocný.
Všemocný Pán zdravil všechny přítomné ukláněním, vzájemnými pozdravy, objímáním, potřásáním rukama, pohledy a úsměvy, ujišťováním a udílením požehnání, a to i těm společensky nejnižším.
Pána Śrī Kṛṣṇu přišli přijmout lidé všech společenských skupin. Byli tam Vasudeva, Ugrasena a Gargamuni — otec, děd a učitel—ale také prostitutky a caṇḍālové, kteří mají ve zvyku jíst psy. A každého z nich Pán náležitě pozdravil, s ohledem na úroveň a postavení. Jako čisté živé bytosti jsou všichni individuálními částmi Pána, a nikdo Mu proto není cizí vzhledem k věčnému vztahu k Němu. Tyto čisté živé bytosti se úměrně svému znečištění kvalitami hmotné přírody nacházejí na různých stupních, ale Pán je příznivě nakloněný všem Svým nedílným součástem stejně, nehledě na stupně jejich hmotného zapletení. Sestupuje pouze proto, aby znovu zavolal materialistické živé bytosti zpátky do Svého království a inteligentní osoby Jeho nabídky všem živým bytostem využijí. Pán nikoho z Božího království nevyhání a zůstává jen na živé bytosti, zda Jeho nabídku přijme nebo ne.